Článek
V pondělí po čtvrté hodině odpolední se na profilu Ministerstva kultury ČR objevil text tohoto znění: „Velmi mě zasáhla zpráva o úmrtí výtvarníka Borise Jirků. Měl jsem ho opravdu rád. Poprvé jsem si ho všiml jako člena výtvarné skupiny Tvrdohlaví. Kromě jeho nezaměnitelného malířského rukopisu jsem si cenil i jeho knižní ilustrace. Boris Jirků byl nejen výjimečný výtvarník, ale také skvělý pedagog na pražské UMPRUM.“ Podepsán: Oto Klempíř, ministr kultury.
Snímek z Facebooku (který sem vkládáme pro případ, že MK ČR příspěvek opraví)
Na tom by nebylo nic divného, je standardem civilizovaných zemí, že ministři kultury komentují úmrtí významných umělců svých zemí. Je ale fatální, když v takových vyjádřeních nasekají chyby. A to se panu Klempířovi bohužel stalo. Ačkoli byl totiž Boris Jirků současníkem skupiny Tvrdohlavých, nikdy nebyl jejím členem a i jeho tvorba se s jejími základními rysy míjela.
Nejprve tedy, kdo byli Tvrdohlaví. Šlo o nezávislou skupinu, která byla založena v roce 1987 a tvořili ji umělci, kteří byli zástupci takzvané šedé zóny české kultury. Tedy ti, kteří nijak nepoklonkovali „dosluhujícímu“ totalitnímu režimu, ale zároveň nepatřili přímo do disidentského prostředí nebo přímo do undergroundu.
Mezi nejvýznamnější představitele Tvrdohlavých patřili umělci, kteří patří dodnes k české výtvarné špičce: Jiří David, Petr Nikl, František Skála, Jaroslav Róna, Čestmír Suška nebo Stanislav Diviš. Manažerem Tvrdohlavých pak byl divadelník a pozdější filmař Václav Marhoul. Svoji činnost formálně tvrdohlaví ukončili v roce 2001, mnozí z nich k sobě mají ale i nadále blízko (například František Skála a Petr Nikl spolu muzicírují ve skupině Třaskavá směs).
Naproti tomu Boris Jirků byl spíše solitérního zaměření, k žádné oficiální výtvarné skupině nepatřil. Už za studií na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u významného umělce a pedagoga Arnošta Paderlíka, jeho tvorbu spoluformovala literatura: svoji diplomovou práci vytvořil jako sérii ilustrací díla Gabriela Garcíi Márqueze.
Právě jako ilustrátora Márquezova stěžejního románu Sto roků samoty poznala už v osmdesátých letech česká veřejnost, vydání knihy s jeho expresivními obrazy bylo tehdy obrovským hitem hlavně mezi mládeží. V dalších letech vytvořil ilustrace i pro další významné knihy, mimo jiné Bulgakovova Mistra a Markétku. Borisem Jirků ilustrované knihy získaly několikrát cenu Nejkrásnější kniha roku.
Boris Jirků byl také významným pedagogem, velkou část tohoto působení spojil s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou, tedy UMPRUM, v tom se ministr kultury Ota Klempíř nemýlí (byť zlý jazyk může namítnout, jak může o jeho „skvělosti“ vědět, když na té škole nestudoval). Po roce 2006 byl Jirků dokonce několik měsíců rektorem UMPRUM. Poté vyučoval v Plzni a slovenské Banské Bystrici.
Fakt, že Boris Jirků zemřel, navíc ve věku, kdy je řada jeho kolegů na vrcholu tvůrčích sil, je velmi smutný. Ještě smutnější je ale to, co o něm napsal ministr kultury. Samozřejmě, každý nemůže všechno vědět, ale ministerstvo by mělo mít nějaký aparát, který by zamezil tomu, aby se jeho šéf před veřejností takto blamoval.
PS: Čtyři hodiny po zveřejnění příspěvku už si pan ministr poprvé všiml Borise Jirků „díky jeho nezaměnitelnému malířskému rukopisu“. Celý text tedy zní takto: „Velmi mě zasáhla zpráva o úmrtí výtvarníka Borise Jirků. Měl jsem ho opravdu rád. Poprvé jsem si ho všiml díky jeho nezaměnitelnému malířskému rukopisu. Kromě jeho tvorby jsem si cenil i jeho knižních ilustrací. Boris Jirků byl nejen výjimečný výtvarník, ale také skvělý pedagog na pražské UMPRUM.“ Aspoň že tak…
Zdroje:
facebook: https://www.facebook.com/search/top/?q=ministerstvo%20kultury
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boris_Jirk%C5%AF
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skupina_Tvrdohlav%C3%AD
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-zemrel-boris-jirku-297343
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-zemrel-vytvarnik-boris-jirku-40559429
