Článek
Mám ráda obě možnosti, a abych vyšla vstříc sobě i jogínům, ve svých kurzech jsem je nakombinovala, oba druhy lekcí pravidelně střídám. Všichni účastníci mých kurzů pro dospělé umí základní lekci časem tak dobře, že ji celou můžou cvičit se zavřenýma očima. Někteří ji milují, jiní se více těší na lekci rozmanitější.
Základní lekci, kterou pro instruktory a učitele jógy sestavil náš Učitel, mistr jógy, profesor Predrag Nikič, miluji. S vděčností a láskou ji předávám dál. Je dokonalá. Nic v ní nechybí, nic v ní není navíc. Kdysi, jako cvičenka jsem si občas řekla „to bude dlouhé a nudné“, a těšila jsem se na jakoukoliv, byť i sebemenší odchylku, změnu, doplnění. Dnes, coby učitelka, vím, že je perfektní. Po všech směrech.
Sedíme v kroužku. Mám to tak ráda, energie plyne, nikdo před sebou nemá cizí záda, všichni jsme obličeji k sobě. Uprostřed kroužku plápolá plamínek LED svíčky. Díky za ni, na první pohled je k nerozeznání od normální svíčky! Vše provádíme společně. „Uvědomíme si zvuky, které k nám doléhají, nevěnujeme jim dále pozornost.“ Provádím jogíny úvodem lekce. Potom, po dobu lekce vnímají můj hlas, instrukce. Kdo chce a již ví, co která instrukce znamená, může prožít takřka celou lekci se zavřenýma očima. Na některých lekcích mají zavřené oči skoro všichni jogíni, na jiných jen výjimky.
Za zavřenýma očima, naslouchajíc instrukcím, to je úplně jiný svět! Vnímáte jen sebe, cítíte svůj dech, uvědomujete si každý nádech i výdech, plynule, v souladu s pohybem. Pohyb si užíváte, vnímáte svaly, šlachy, kosti, klouby. Vnímáte, co se ve vašem těle děje, tu více zaberete v protažení, jinde uberete. Jste příjemně propojeni se svým tělem. Plujete na své vlastní vnitřní vlně, doplujete na ní až k závěrečné relaxaci, která je třešničkou lekce, odměnou za plavbu. Z lekce odcházíte s myslí povznesenou nad běžným životem, ještě aspoň chvilku si připadáte jako na obláčku. Než dojdete k autu a vrátíte pozornost k realitě, k bezpečnému dojezdu domů.
Na té samé lekci jsou i jogíni, kterým plynutí se zavřenýma očima nejde. Zatím. Časem se to i oni naučí. Často se ujišťují, že na instrukce správně reagují, občas zkontrolují ostatní. Všechno, co vidí, je vyrušuje z poklidného věnování se jenom sobě. Většinou, po pár týdnech, mám radost, když vidím, že u dalšího jogína nastal čas zavřených očí.
To jsou bonusy lekce, která se stále opakuje. Umožňuje nám nerušeně se věnovat jen sobě. Beze změn v pořadí pozic, v pořadí slov, vět. Vše plyne. Jogínova mysl nemusí být ve střehu, věnuje se prohlubování dechu, zvětšování rozsahů pohybů, výdržím. Nevýhodou může být, že nevyzkoušíte žádné nové pozice, posouváte možnosti svého těla jen v rámci nastaveného programu. Pro někoho je ale i toto bonusem. A je to tak dobře.
Střídám základní lekci s lekcemi, které jsou vždy jinak zaměřené. Také jsme při nich v kroužku se svíčkou, a i při nich vidím, že v určitých pozicích mají jogíni zavřené oči a spokojeně plynou. V takové lekci je můj hlas nejen vede, ale také vyrušuje z klidu, protože jim nabízím nové instrukce, nová cvičení, pozice. A na ně se potřebují podívat. Na jiných lekcích se učíme nové pozice, další dechová cvičení. Jsou to lekce, po kterých druhý den více cítíme mimořádně namáhané svaly i celé části těla. Slýchávám „to bylo bezva protažení“ nebo „kdy zařadíš rovnovážnou lekci?“ nebo „a co krční páteř?“ … nápadů mají jogíni spoustu a já moc ráda plním jejich jógová přání.
Pro mě jako instruktorku, učitelku, jsou oba typy lekcí přínosné. Při základní plynu, mám ji v paměti nahranou jako oblíbenou písničku, dávno nemusím přemýšlet nad tím, co bude následovat. Na rozdíl od jogínů mám téměř celou lekci oči otevřené, sleduji, zda všichni plynou pohodově a je jim dobře. Jsme na stejné velké vlně.
Nad jinou lekcí nejprve hodně přemýšlím, promýšlím zaměření, pozice za sebou řadím tak, aby se průběh lekce výrazně neodlišoval od lekce základní. Sestavování lekce má svá pravidla, která dodržuji, řídím se jimi. Při samotné lekci, jogíni ví, mívám malý tahák, nechci na nic zapomenout. Moje mysl je soustředěná, kontroluji sebe i jogíny, chceme se správně hýbat i dýchat, nabízím jednodušší i těžší varianty pozic. Taková lekce mi přináší příjemnou výzvu, ale také méně klidu. Jsme každý spíše na své vlastní vlně než na jedné poklidné, společné. Výhodou takové lekce je možnost vyzkoušet jiné, nové věci, možnosti těla; nevýhodou je menší soustředěnost, chybějící pohodové plynutí.
Vnímám malou část jogínů, kteří nade vše milují základní lekci beze změn a cvičili by ji nejradši stále dokola. Rozumím jim. Usmívám se i teď, když píšu tento text. Většina jogínů si ale oblíbila střídání lekcí a těší se na obě. I jim rozumím.
