Článek
A je to tady. Nastalo to, čeho jsem se nejvíc obával, a zároveň i to, před čím jsem tuzemské čtenáře varoval. Green Dealu se už obávat nemusíme – navzdory tomu, že představoval „nedokonalý“, ale jistý plán, který nás měl ochránit před globálním oteplováním i ničením přírody. Teď se mohou antiekologové radovat z toho, že se nebudou vymýšlet takové pitominy, jako byl zákaz plastových brček a dalších plastů znečišťujících moře a oceány. „Hurá!“ Přichází k nám zřejmě dřívější svoboda, kdy budeme moct z aut znovu vyhazovat, co nás napadne – tedy odpadky jakéhokoliv druhu, jen aby naše autíčka náhodou nebyla něčím znečištěna. A co třeba si zajet k nějakému potoku a pěkně si v něm umýt plechového miláčka? Už nebudete muset čekat dlouhé fronty na myčce a doufat, že na vás konečně přijde řada. A ještě přitom ušetříte!
Jak prohlásil Donald Trump: „Budeme vrtat, baby, vrtat.“ Americký sen znovu ožil. Auťáky se spalovacími motory a spotřebou 20 litrů na 100 km a více čekají na amerických vrakovištích, aby si pro ně přišli vnuci jejich bývalých majitelů – ti, kteří nemohou nostalgicky zapomenout na tu přenádhernou dobu, kdy palivo stálo jen pár centů, jeden litr za 4 Kč. A hle, ta doba s novým americkým prezidentem je tu zas. Potíž je v tom, že za tuto svobodu budou muset Američané draze zaplatit a ptát se svého vůdce Donalda Trumpa, proč je v USA pitné vody málo a proč je dražší než všechna paliva do aut. Ale i na tento palčivý dotaz nalezne americká administrativa uspokojivou odpověď – a hlavně řešení v duchu amerického snu, jak se dozvíte níže v článku.
Evropa – EU je cugrunt. Ne vinou Green Dealu, ale vinou zrady
Když jsem se v článku „Zůstane Evropská unie jedinou demokracií na světě?“ zabýval možností, že demokracie na této planetě upadá a je nahrazována různými diktaturami, na rozdíl od EU, kde tento systém s určitými nedokonalostmi přežívá, nepředpokládal jsem, že mnoho čtenářů považuje EU za „diktaturu“, o níž zejména mladší generace ve skutečnosti ví jen velmi málo. Někteří čtenáři napsali takovéto skvosty: „EU je snad všechno, jen ne demokratická. Stalin by záviděl; Jaká demokracie. Velice se to podobá diktatuře Brusel nařídí a státy poslechnou. To není demokracie; EU má k diktatuře z Bruselu mnohem blíž, než USA z rukou Trupma!“
Ano, všechno je třeba vidět v širších souvislostech. Proto tvrdím, že je výhodnější žít v nedokonalé EU, než v rozdělené a nejednotné Evropě, jakou byla ta před rokem 1989. A o to se teď hraje! Řekněme si to na rovinu, bez přetvářky a emocí: nová americká prezidentská administrativa svým přístupem zničila evropský sen o jednotné a silné Evropě – tedy federaci, která by se stala jednou z dalších světových velmocí.
Tím, že USA nepozvaly na jednání o míru na Ukrajině nejvíce zasažené strany – tedy samotnou Ukrajinu a Evropskou unii – daly jasně najevo, že EU není dostatečně silnou velmocí, aby ji mocnosti jako USA a Rusko považovaly za rovnocenného partnera k jednání.
Tento krok Ameriky vůči Evropě je fatální a naznačuje něco hrozivého, co nás teprve čeká, pokud se už nyní nezačne rozkládající se Evropa důrazně bránit. Všechno začíná na hranicích – pokud Evropa v době největší uprchlické krize nedokázala chránit své území a umožnila vstup tlupám sektářsky fanatizovaných uprchlíků, kteří nikdy nebudou respektovat náš demokratický způsob života, nemůžeme se divit, že ulice Německa a Francie jsou po setmění stejně bezpečné jako procházky po Afghánistánu.
Doplácíme na předchozí politiku a heslo „Wir schaffen das!“, které teprve nyní ukazuje svou pravou tvář. Německo – hat es nicht geschafft – to nezvládlo. A co hůř, začíná narušovat jeden ze základních pilířů jednotné Evropské unie – Schengenský prostor. Na opačné straně EU, tedy na Východě, Slovensko a Maďarsko nerespektují společnou evropskou zahraniční politiku a pokorně žádají Rusko o plyn a ropu. To také leccos vypovídá o současné soudržnosti EU.
Všechny tyto aspekty narušují evropskou integritu, což pro nás, Evropany, znamená obrovské nebezpečí. Nakonec by to mohlo vést k tomu, že Evropa bude znovu rozdělena na dva politické bloky – Západ pod kontrolou USA a Východ pod sférou Ruska. Z různých vyjádření amerického prezidenta o Ukrajině a jejím prezidentu Volodymyru Zelenském, kde ho označuje za diktátora a průměrně úspěšného komika, je jasné, že Ukrajina je Spojenými státy v tuto chvíli postupně prodávána – doslova parcelována tak (V tomto případě jde o soukromý názor.), aby očividná kapitulace vyzněla jako mír.
Pro prezidenta Zelenského a jeho lid to není nic jiného než sprostá zrada, která se vryje do ukrajinské duše podobně jako Mnichovská zrada z roku 1938, kdy Československo bylo zrazeno spojenci – Francií a Velkou Británií. A právě to se bohužel nyní děje na Ukrajině. Proto musíme nazývat věci pravými jmény – a tím je neodpustitelná zrada a podraz, jehož se USA na Evropě dopustily.
Boj o vodu s Donaldem Trumpem začíná
Jistě každého napadlo, proč se Donald Trump takto chová? Je pravdou, že většina současných politiků v Evropě, ať už přímo, nebo nepřímo, Donalda Trumpa kritizovala, což i já odmítám a považuji takové jednání za vměšování do interních záležitostí USA.
Nicméně skutečnost, že je současný americký prezident nevyzpytatelný a především egoistický politik, dokazuje už i fakt, že bývalý prezident ČR Miloš Zeman, který nevěděl, jak Trumpovi vlézt do přízně, když ho v jeho prvním předvolebním období podporoval, se nikdy nedostal na návštěvu do Bílého domu.
Možná, kdyby Miloš Zeman slíbil lithium americkým těžařům, nakonec by se mu to podařilo. Nicméně současné Spojené státy jsou silně postiženy následky globálního oteplování a čelí nevídaným suchům, které ohrožují nejen zemědělské sklizně. Není žádným tajemstvím, že celý jih USA trpí nedostatkem vody, včetně nedávno hořící Kalifornie, která neměla ani dostatek vody na uhašení apokalyptického požáru.
Proto Trump nařídil vypuštění dvou přehrad v Kalifornii, z nichž vyteklo asi 7,5 milionu metrů krychlových vody. Podle kritiků byl tento krok však zcela zbytečný, ba dokonce kontraproduktivní, protože tato voda zavlažuje regiony, které již trpí nedostatkem vody, a to i přesto, že na těchto farmách se pěstují ořechy, citrusy a píce pro krmení zvířat.
A tahle voda, pokud přijde opět horké léto, bude v těchto regionech nepochybně chybět. A nyní se dostávám k meritu věci. Proč Donald Trump chce bez nadsázky získat Kanadu a Grónsko? Logika věcí každému napoví. Když zrušíte Green Deal, a nechcete nic podniknout proti drancování přírody, a zároveň chcete jíst, musíte mít nejdůležitější surovinu, o kterou se za nedlouho povedou války, a tím je voda!
Zatímco na severu Ameriky je vody dostatek, plné řeky, jezera a dokonce i ledovce, které by mohly napájet vodou vyschlý jih Spojených států, do budoucna by USA mohly s neuvěřitelným ziskem prodávat vodu chudým zemím, jako je Mexiko, a vyvážet ji.
Čili, pokud budeme uvažovat z pohledu Donalda Trumpa, tedy čistě obchodně, proč by Spojené státy nemohly získávat vodu z druhého největšího a pomalu tajícího se ledovce pro vysušenou Kalifornii a jiné státy na jihu, které jsou postiženy globálním oteplováním? Američané mají finance a možnosti na to, aby postavili obří akvadukty, které by vedly vodu z Grónska přímo do USA. To by umožnilo milionům Američanů žít svůj americký sen, který je založen na plýtvání s drahocennou vodou, jejíž nedostatek je po celém světě stále větší.
Akvadukt
K tomu, abyste takové plány mohli bezpečně realizovat, je nezbytné získat souhlas velmocí, v tomto případě jedné velmoci. Tou velmocí je Rusko! Pokud by se USA s Ruskem dohodly, že Rusku bude lhostejná případná anexe Grónska Spojenými státy, nic by pak nebránilo tomu, aby se Amerika vojensky či nevojensky zmocnila tohoto strategického ostrova, který dosud patří Dánsku, jenž je členem EU.
Nic není zadarmo. Za všechno se musí platit. Cokoli získáme na jedné straně, splatíme na straně druhé. A tak si čistě soukromě říkám – proč by se USA s Ruskem nemohly dohodnout na kompromisu? Celá Ukrajina by připadla Ruské federaci výměnou za příslib, že Grónsko připadne Americe. Ovšem aby takový plán mohl být bez obtíží realizován, bylo by třeba důkladně oslabit EU. Opravdu důkladně. Protože i když se to dnes nezdá, pokud by Evropa táhla za jeden provaz, pro Američany by to nebylo tak snadné. Navíc jeden z největších členů EU – Francie – vlastní jaderné zbraně, což představuje odstrašující hrozbu pro každého protivníka, včetně samotných USA.
Krátké zamyšlení nad tímto článkem
Pravda vždy nakonec vyjde najevo, takže pokud je na tomto mém zamyšlení alespoň zrnko pravdy a Američané skutečně mají takovéto plány a úmysly, nebylo by na místě zvážit, od koho budou Evropané nakupovat zbraně? Pokud se „spojenec“ chová vůči EU nepřátelsky a nakonec se z něj vyklubal nebezpečný had, pak nám zbraně od nepřítele k bezpečnosti rozhodně nepomohou. Anebo ano? Největší obavy mám však z toho, že Spojené státy nevědomky sklouznou do diktatury, která nemusí skončit po čtyřletém vládnutí odchodem Donalda Trumpa z politické scény. Zvlášť když všechny jeho kroky směřují proti principům demokracie.
Zdroje:
