Článek
Takový je dnešní svět, chtělo se mi říct, když jsem se v tisku dočetl, co Donald Trump prohlásil o Grónsku. Ale pak jsem se poctivě zamyslel a řekl si: Takový není dnešní svět, ale takový je Donald Trump. Musím se přiznat, že mě po tomto jeho prohlášení polil studený pot. I kdyby to bylo míněno s nadsázkou, což nebylo, lze z těchto slov vyčíst jediné: „Nejsem demokrat, vážení, i když se stanu prezidentem největší demokracie světa,“ jak se někdy přezdívá Spojeným státům americkým. A co vlastně prohlásil Donald Trump? Myslím si, že tato slova nepotřebují ani komentář: USA by měly z důvodů národní bezpečnosti usilovat o získání kontroly nad Grónskem. Tomu se říká spojenec za všechny prachy!
Dokonce na přímou otázku, zda může vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického nátlaku“ k dosažení svého cíle, získat Grónsko a Panamský průplav, Trump odpověděl záporně. A to ještě není prezidentem! Tento člověk, který prozatím jen „slovy“ útočí na svého dánského spojence, má ukončit válku na Ukrajině? Hned jsem si pomyslel. Jsme v tom úplně sami, demokratická Evropo! Co lze od této politiky a světového vývoje očekávat, se dozvíte v tomto znepokojivém zamyšlení.
Donald Trump – hlavně když to sype
A je to tady. Mohli bychom kritizovat Petra Pavla (prezidenta) za to, že kdysi označil Trumpa za odpudivou lidskou bytost. Přestože tato slova pronesl ještě před svým prezidentským mandátem, každý politik z menší země by měl vůči velkým státům projevovat větší prozíravost, jinými slovy větší zdrženlivost.
To se nestalo, a hned se dostavily první výsledky slov, která zřejmě měla vliv na to, že prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala ani ministr zahraničí Jan Lipavský nedostali pozvánku na inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na druhou stranu asi každého napadne, že když mohl německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) ostře kritizovat Trumpa za jeho způsob vládnutí a prohlásil: „Tak jak Trump vládl a jednal na mezinárodním poli, nám připravil velké problémy,“ nemohli by po takovém slovním útoku žádní němečtí představitelé přijet na inauguraci Donalda Trumpa, která se koná už 20. ledna tohoto roku.
A i když zatím nejsou dostupné informace o tom, kdo z německých politiků a osobností bude na inauguraci pozván, nepochybuji o tom, že kancléř nebo prezident této země budou pozváni. Tímto chováním Donald Trump očividně ukazuje, že státy jako je ČR nebo Dánsko bez nadsázky pohrdá, když si dovolí jednomu z těchto spojenců z NATO vyhrožovat, nebo jako v případě naší politické elity včetně hlavy státu – nepozvat nikoho významného na jeho inauguraci.
To nelze jinak než pohrdáním nazvat, zvlášť když malá ČR finančně i vojensky podporuje existenci svobodné Ukrajiny proti imperialistickým choutkám Ruska. Je velice smutné, že stále úřadující americký prezident Joe Biden přijal minulý rok v dubnu premiéra Petra Fialu v Oválné pracovně Bílého domu a prohlásil: „Českou republiku považuji za skvělého spojence.“
Takže si kladu otázku: Cožpak Donald Trump nemá poradce pro diplomacii, který by ho vyškolil v tom, že demokratická politika je víc o kompromisech než o antipatiích, zvlášť pokud jde o zahraniční politiku a vliv USA na celý svět?
Když tak pozoruji Donalda Trumpa, ani by mě nepřekvapilo, kdyby na jeho inauguraci byl pozván sám velký severokorejský vůdce Kim Čong-un, nebo prezident Ruské federace Vladimir Putin, když tohle pozvání do třetice všeho dobrého mohl dostat i čínský prezident Si Ťin-pching. S diktátory si evidentně Trump rozumí lépe než se svými věrnými spojenci, hlavně když to sype, že?
Byznys nad spojenectvím
O tom, že je Donald Trump víc byznysmenem než politikem, dokazuje jeho spojení s nejbohatším mužem světa, jímž není nikdo jiný než Elon Musk, podnikatel a inženýr, ale i jeden z nejbohatších lidí světa.
Bohužel, spojení těchto dvou obchodníků nemůže světu nic dobrého přinést. Nad ideály demokracie převládá tvrdost nekompromisního byznysu, což upozadilo i samotnou americkou demokracii. Místo aby se demokracie šířila do celého světa, budou jiné a málo rozvinuté země dávat přednost diktatuře, když je evidentní, kdo je a není v Bílém domě vítán. Příklady táhnou, že? A Spojené státy jsou tím nejviditelnějším vzorem – o tom nelze pochybovat.
Nedivím se, že Donald Trump požaduje, abychom na obranu vydávali pět procent– zvláště když tato investice do zbraní většinou končí v americkém rozpočtu. Napadá mě, jestli by ministryně obrany ČR Jana Černochová dnes tak vehementně prosazovala nákup vojenských letounů F-35, kdyby dopředu věděla, že za tento pro Ameriku výhodný obchod se naši představitelé nedostanou ani na inauguraci Donalda Trumpa. Mezitím se nejvyšší představitelé zemí, které byly dříve označovány jako nedemokratické, mohou tohoto významného ceremoniálu zúčastnit – například čínský prezident Si Ťin-pching.
V tomto kontextu mě napadá: pokud se budoucí americký prezident netají tím, že je ochoten anektovat Grónsko třeba i vojenskou silou, budou Dánové i nadále modernizovat své letectvo nákupem letounů páté generace F-35, když hlavním dodavatelem těchto zbraňových systémů je země, která usiluje o jejich územní klenot – Grónsko? To by bylo stejné, jako kdybychom se v roce 1938, po mnichovské dohodě (zradě), chtěli bránit s výzbrojí německého wehrmachtu proti nacistické třetí říši.
Ačkoli dánská premiérka Frederiksenová po čtvrteční schůzi s lídry parlamentních stran, včetně dvou zástupců Grónska, zopakovala, že nevěří, že by se budoucí šéf Bílého domu pokusil zmocnit Grónska násilím, dánská vláda přesto oznámila první výrazné navýšení výdajů na obranu Grónska.
Obávám se však, že pokud se „obchodník“ Trump rozhodne Grónsko zabrat, může mu v tom zabránit pouze jedna velmoc, která je zatím postavena na pilířích z písku. Nicméně, i písek se může proměnit v tvrdý a nerozbitný kámen.
Tou velmocí je nepochybně často zbytečně nenáviděná a kritizovaná Evropská unie, která svou silou jako celek může ochránit nejen Dánsko a Grónsko, ale také bránit jakýmkoli velmocenským choutkám. Dokud bude EU existovat, jsme alespoň symbolicky chráněni.
Souhlasím s tím, že Donald Trump často vystupuje jako komediant, jehož slova jsou přehnaná a často podléhají populistickým tendencím. I přesto je však důležité brát vážně jeho politiku, protože za jeho slovy mohou následovat kroky, které mají reálný dopad na globální stabilitu.
Přesto musíme věřit v sílu americké demokracie, která disponuje takovými institucemi a politickými nástroji, jež jsou schopny zamezit nedemokratickému chování u svých čelních představitelů, včetně prezidenta Spojených států amerických.
Jedině silná a jednotná Evropa dokáže ochránit naši svobodu před hrozbou diktatury
Na příkladu malého Dánska je patrné, jak zranitelné jsou všechny malé a střední země, včetně České republiky. Jak jsem už několikrát připomněl svým čtenářům, ale i kritikům, naše ochrana a svobodná budoucnost spočívají v silné a integrované Evropě. Musíme se spolehnout sami na sebe ve všech strategických oblastech, jinak nebudeme svobodní.
V tisku se všude píše o Grónsku jako o dánském, ale nezapomínejme, že z pohledu Evropanů je tento ostrov náš – patří i nám Čechům. Takovou reakci jsem bohužel v médiích nikde nezaznamenal. Ano, stejně jako by s nadsázkou Dánům mohl patřit Pražský hrad, patří dánské Grónsko i Čechům, Slovákům a všem ostatním evropským národům, ať se to Trumpovi líbí, nebo ne.
Největší obavy mám z toho, že právě v těchto vypjatých časech, kdy velmocenské napětí mezi Čínou, Ruskem a Spojenými státy americkými výrazně roste, Evropa začíná postupně oslabovat. Příkladem toho jsou Slovensko a Maďarsko, které štěpí tolik potřebnou evropskou jednotu.
Slovenské a maďarské politické špičky jsou v Moskvě „častěji“ než doma. A to je velice znepokojivé, protože podle mého názoru by s ruským agresorem měly vyjednávat nejvyšší političtí představitelé Evropské unie, nikoliv jednotlivé země, které svou vahou nemohou EU v těchto otázkách nahradit.
Přesto věřím, že Evropská unie se dokáže s těmito výzvami úspěšně vypořádat. Ještě donedávna jsem byl proti myšlence společné evropské armády, ale vzhledem k tomu, co se dnes děje po celém světě, a dokonce i v Americe v souvislosti s Donaldem Trumpem, jsem dospěl k přesvědčení, že tento nápad rozhodně není od věci.
Není to poprvé, co opakuji, že naše Evropa je malou demokratickou oázou s těmi nejlepšími podmínkami k žití, ať se to odpůrcům Evropské unie líbí, nebo ne. Proto je nutné tuto zelenou oázu klidu a míru chránit ve všech ohledech. Kdo ví, jestli s návratem Donalda Trumpa na světovou politickou scénu nesesadila Evropa Spojené státy z pomyslného trůnu největší demokracie světa, i když ve skutečnosti tou největší demokracií na světě je dnes Indie.
Evropská armáda - vojenská ochrana pro unijní země a národy
Zdroje:
