Článek
Musím se přiznat, že příroda a její systémy mě vždy fascinovaly. Je pravda, že některým přírodním jevům jsem dlouho nerozuměl, zejména výskytu klíšťat a štěnic, nebo nyní přemnoženým vosám, které nás napadají hlava nehlava. Nicméně, kdyby tento otravný hmyz neexistoval, úroda by nedosahovala dnešních úspěšných sklizní. Vosy jsou totiž nesmírně užitečné, protože loví mouchy, housenky a další hmyz, který považujeme za škůdce. Chápu, že většina lidí se mnou nebude souhlasit, zvlášť když vinou vos nemůžete pobývat venku na terase nebo vynést odpadky do popelnice, protože všude narazíte na tento bodavý hmyz.
Nicméně, pokud je tohoto bodavého hmyzu opravdu hodně, jako například letos, nemusí to nutně znamenat, že je to kvůli mírné zimě, jak se často dočítáme v tisku. Spíše to může být přírodní signál, že se přemnožili výše zmínění škůdci, jako jsou mouchy, housenky, komáři a jiní, jimiž se vosy živí. Buď jak buď, příroda má své logické, někdy i zdánlivě nelogické důvody pro existenci těchto nepříjemných biologických druhů. Na naší planetě se však vyskytují i poněkud neobvyklé formy života, které jsou nejen tajemné, ale svou jednoduchou podstatou zároveň i krásné, doslova dechberoucí. O jeden takový výjimečný druh bych se s vámi chtěl v tomto článku podělit, protože jsem přesvědčen, že vás tento hmyz uchvátí stejně jako mě.
Světlušky – záhadné a zároveň překrásné
Budiž světlo
Provázanost mezi světlem a tmou je odvěká. Kdyby nebylo tmy, nebylo by ani světla. Co tím chci říct? Když nastane hluboká tma, téměř vždy mě nadchnou neobvykle osvětlené objekty, které se doslova vyjímají v černočerné tmě. Ve středověku se lidé tmy právem obávali. V té době neexistovalo žádné veřejné osvětlení a příroda byla velmi divoká. Kvůli různým šelmám – vlkům, medvědům, rysům a dalším – nebylo radno zůstávat venku v nočních hodinách.
Když zapadlo slunce, lidé se ve svých chýších doslova zabarikádovali, dokud opět nevyšla jitřenka, která jim poskytovala životadárné světlo a bezpečí před tmou. V dnešní digitální době však tmu často postrádáme, protože noční osvětlení je prakticky všudypřítomné. To má negativní důsledky na naše spaní, které je narušováno všemi možnými světelnými zdroji, jako jsou mobilní telefony, televizory, budíky či pouliční světla.
Dokonce i vědci nás již varují před světelným znečištěním. Kvůli LED osvětlení prý umírají ptáci, hmyz i lidé. Ano, nadměrné noční svícení narušuje biologickou rovnováhu v přírodě. Například v některých oblastech v Německu ubylo o třetinu různých druhů hmyzu. Vědci nashromáždili více než milion jedinců hmyzu na 300 lokalitách a dospěli k jednoznačnému závěru, že hmyz vymírá a některé druhy již nebyly nalezeny. Bohužel mezi tímto vymírajícím hmyzem jsou i světlušky, jimž se budeme právě v tomto příspěvku věnovat.
Světluška menší (Lamprohiza splendidula)
Existuje více než 2 000 druhů světlušek, což je druh brouka, který má schopnost produkovat světlo. Světlo světlušek slouží jedinému účelu: umožnit samcům a samicím se navzájem najít. Samice vysílají různé světelné signály, na které samci reagují podobným světelným dorozumíváním. Jakmile sameček svou samičku najde, oba přestanou svítit.
Nejvíce mě na světluškách zaujalo, že svítí nejen dospělí jedinci, ale i jejich larvy, kukly a vajíčka. Tento světelný jev je úspěšně využíván jako ochrana proti nejrůznějším predátorům, se kterými se světlušky mohou během svého života setkat.
V České republice je nejvíce zastoupena – světluška menší, ale můžeme se zde setkat i se světluškou větší a světluškou krátkokřídlou. Pokud se chcete setkat s těmito kouzelnými tvory, musíte se vydat do přírody, kde jsou v blízkosti rybníky a řeky, nějaké vodní plochy. Proto mají světlušky v oblibě vlhké keře a pole, která jsou vzdálená od velkých měst.
Světlušky a jejich okouzlující světelnou podívanou lze pozorovat pouze během letních a vlahých nocí, tedy v období jejich páření. Mluvíme o květnu, nejčastěji o červenci, ale někdy je možné tyto tajemné tvory zhlédnout i v srpnu. Ideální čas pro pozorování světlušek je od 22:00 do půlnoci.
Samci světlušek mívají měkké podlouhlé tělo, které pokrývají ochlupené krovky, hlava je schována pod štítkem. Dospělé samičky nemají žádné krovky, takže se podobají larvám.
Jak je možné, že svítí?
Jistě každého napadne otázka, co stojí za tím, že světlušky mohou svítit? Není to otázka elektrického jiskření ani běžného druhu elektřiny. Světlo, které světlušky vyzařují, je výsledkem chemické reakce. Tento hmyz má na svém zadečku speciální orgány obsahující chemickou látku, která za určitých podmínek produkuje světlo. Vědci to vysvětlují tímto způsobem: orgány světlušek obsahují chemickou látku zvanou luciferin a enzym nazývaný luciferáza.
Jakmile se luciferin a kyslík smíchají s enzymem luciferázou, spustí se chemická reakce, která vytváří neelektrizované světlo. Tento efekt obvykle produkuje žlutý nebo zelený svit. Pokud světluška vycítí nebezpečí nebo se cítí ohrožena, může přerušit svůj vlastní svit tím, že zamezí přístupu kyslíku ke svým světelným orgánům.
Tím se zastaví chemická reakce, která by vedla ke světelnému záření. Další zajímavostí je, že většina světlušek vyzařuje zelené nebo žluté světlo, ale některé druhy dokážou produkovat i červené nebo oranžové světlo. Pozoruhodné na tomto světle je jeho studený charakter, což znamená, že při svícení tímto způsobem nedochází k žádným energetickým ztrátám ve formě tepla.
I když vědci porozuměli procesu bioluminiscence, tedy způsobu, jakým světlušky vytvářejí světlo, dosud se nikomu nepodařilo laboratorně napodobit tento chladný druh záření bez použití přídavného zdroje energie a s možností jeho zapnutí a vypnutí.
Pozn. Luciferiny (odvozeno z latinského lucifer = „světlonoš“, lux = světlo, fero = nesu) jsou skupina biologických pigmentů, které jsou schopné emitovat energii v podobě světla; tato biochemická reakce se nazývá bioluminiscence.
Přírodní indikátor ekosystému
Světlušky jsou užitečné především tím, že z nakladených vajíček se vylíhnou dravé larvy, které se živí mladými slimáky. Tato vlastnost je velmi užitečná pro zahrádkáře, kteří se s pomocí světlušek mohou zbavit nepříjemných slizkých škůdců.
Larvy světlušek dokážou pomocí slizkých stop najít plže, do kterých následně vstříknou jed a poté z nich vysají již upravenou trávicí tekutinu. Navíc slouží jako indikátor zdravého a čistého prostředí. Jejich početnost a citlivost poskytují cenné informace o stavu a změnách v životním prostředí. Vědci zjistili, že tito svítící brouci obývají Zemi již téměř 130 milionů let.
Jako zajímavost je třeba zmínit, že kromě světlušek dokáže také světélkovat ztrouchnivělé dřevo. Tento jev způsobuje houba zvaná václavka obecná. Její podhoubí využívá stejnou chemickou reakci, která umožňuje světluškám jejich svit. Dokonce i mech dřípovičník zpeřený, který roste v podemletých hlinitých okrajích lesních cest, dokáže ve tmě smaragdově zeleně světélkovat. V tomto případě však nejde o pravou bioluminiscenci, ale spíše o světélkování způsobené vlastnostmi buněk tohoto druhu.
Pověsti o světluškách
Co se týče pověstí, našel jsem mnoho různých legend a zvěstí o těchto malých a fascinujících tvorech. Některé z nich vám nyní stručně představím.
1. Některé kmeny Severoamerických indiánů věří, že světlušky jsou duše dětí, které zemřely (ještě) před narozením. Jejich světlo je pro ně znamením, že jejich duše žijí a jsou v bezpečí.
2. Ve vícero evropských zemích se věřilo (možná i stále věří), že světlušky jsou průvodci, kteří vedou ztracené cestovatele správným směrem. Jejich světlo bylo považováno za magický kompas.
3. V české lidové tradici je tvrzeno, že světlušky jsou duše našich předků, které se ve Svatojánskou noc vracejí na zem a přinášejí naději, lásku a nový začátek.
4. V některých kulturách panuje víra, že světlušky jsou duchové zemřelých nebo zázračná stvoření, která chrání před zlými silami a přinášejí štěstí.
5.V mnoha asijských zemích se věří, že světlušky jsou duše předků, které se vracejí na zem, aby navštívily své milované. Jejich jemné světlo je symbolem návratu, smíření, naděje a vzpomínek.
6. Svatojánská noc je tradičně spojována s ohněm a světlem a také se světluškami.
Mizí z naší přírody!
Proč mě osobně světlušky tolik fascinují? Musím se přiznat, že jsem s mým již zesnulým otcem zažil něco neuvěřitelného. Jako zapálení rybáři, kteří potřebují tu nejlepší návnadu na ryby, jsme společně vyrazili na „lov“ – spíše na sběr žížal, které se nejlépe chytají právě o půlnoci.
Bylo to během prázdnin (kolem 15. července), přesně o půlnoci, nedaleko od našeho domu. Za naším domem se nachází lesní palouček, kam jsme chodili sbírat žížaly. Ten večer jsme se tam vydali a byli jsme ohromeni tím, co jsme viděli. Celá louka byla pokryta zeleně svítícími světluškami, což vytvářelo pocit úžasu a nepopsatelné krásy.
Tato situace by se dala nejlépe přirovnat k tomu, jakoby člověk byl uvnitř pohádky. Na základě tohoto jedinečného zážitku, který jsem zažil pouze jednou v životě, jsem později začlenil toto pozorování do svého románu „Konec vesmírného času“.
I když nejsem entomolog, myslím, že mé obdivné pohledy vůči světluškám jsou oprávněné, zejména s ohledem na osobní zkušenost a zážitek, který jsem prožil. Světlušky, které postupně mizí z naší přírody, a to mohu osobně potvrdit, si zaslouží naši pozornost. Tento článek má za cíl upozornit na tyto fascinující „broučky“. Velká studie z Thajska ukázala, že počet světlušek se za posledních 10 let snížil o 70 procent. V Evropě je situace pravděpodobně podobná, ale zatím chybí přesné údaje.
Podle evropských a amerických studií je hlavní příčinou vymírání světlušek znečištěné ovzduší a používání pesticidů. Nejvýrazněji však jejich úbytek ovlivňuje světelné znečištění, které ohrožuje nejen světlušky, ale i člověka, jak jsem zmínil výše v článku.
Tyto příčiny představují skutečný problém. Jak jsem zjistil z několika mých článků a anket na Medium.cz, mnozí lidé nejeví zájem o zlepšení kvality vzduchu a raději podporují spalovací motory, které znečišťují ovzduší a životní prostředí. Pro názornou ukázku přikládám výsledky ankety, které mě skutečně šokovaly:
1. Ano, představují čistější alternativu s menším dopadem na životní prostředí. (Pro hlasovalo: 6,1 %čtenářů)
2. Ne, stále mají mnoho nedostatků, které brání jejich širokému rozšíření. (Pro hlasovalo: 93,2 %)
3. Nemám dostatečné informace k tomu, abych mohl/a vybrat. (Pro hlasovalo 0,7 %)
Sebereflexe nám nic nezkazí
Pokud tento článek postavím do kontextu s výsledky ankety, závěry budou jednoznačné. Většina čtenářů na Medium.cz se zdá být nakloněna zamořování přírody, přičemž mnozí stále upřednostňují jízdu v autech, které znečišťují ovzduší. Tento přístup nejenže přispívá k zhoršení kvality ovzduší, ale také k vymírání nádherných světlušek.
Pokud světlušky skutečně vyhynou kvůli naší lenivosti a krátkozrakému egoismu, naši potomci nám to nikdy neodpustí. Pozorování létajících světlušek v nejkrásnějších letních nocích je tak silný zážitek, že ani virtuální realita nedokáže přenést jeho jedinečnost a kouzlo pro budoucí generace.
Navíc věřím, že v budoucnu někdo chytrý najde způsob, jak využít umělou bioluminiscenci k osvětlení našich měst touto revoluční technologií. Tato přírodní metoda nám pak bude navždy připomínat kouzlo zeleně svítících světlušek.
Světlo od světlušky – revoluční zdroj studeného světla, který může v budoucnosti rozsvítit všechna města na této planetě.
Zdroje:
