Článek
Jenom upozorňuji, že krkonošské muzeum ve Vrchlabí je překvapivě velké a projít ho zabere několik hodin, takže pokud s sebou máte malé děti, po čase je to asi přestane bavit. Vzhledem k rozlehlosti platí lístek, který si za sto korun koupíte, dva dny.
Věděli jste, že pojmenování Korkontoi poprvé užil řecký geograf Klaudios Ptolemaios ve druhém století našeho letopočtu v zeměpisném díle, ve kterém zmiňuje i řeku Albis, Labe? Byly tak označeny kmeny v blízkosti monte Asciburgius, Sněžky. Volně je můžeme přeložit jako Krkonošané, lidé, kteří tu dříve žily.
meč nalezený v Krkonoších v 15. století
Meč nalezený v 15. století u Mumlavských vodopádů. Takový meč u sebe nemohl nosit jen tak někdo, většinou ho měli jen šlechticové a stál prý tolik, jako půl stavení. Neví se, kde se tam vzal, nikde nebyla nalezena kostra, která by tento nález vysvětlovala. Už tehdy chodili zámožní lidé na úrovni do hor.
Dětem se líbila živá zvířata v teráriích a akváriích - zmije, ropucha, mlok skvrnitý a čolek a malé makety přírody s kameny a vodopády, kde opravdu teče voda. A úspěch měla i interaktivní hra, která celou expozici provází.
Dozvíte se, co je vzácný přírodní úkaz vidmo či osvícení, který ke svému zhmotnění potřebuje specifické klimatické podmínky. V každém z nás je moc zviditelnit démona hor, jenž na sebe bere lidskou podobu v nadpřirozené velikosti, lze spatřit až na samých vrcholcích hor, nejčastěji v podvečer.
Zajímavé bylo video s Hitlerem, kde ho tenkrát před válkou v pohraničí nadšeně vítali místní lidé. Za zmínku stojí obecní vyhláška ze dne 4. 3. 1948. „Jednou z hlavních příčin mravního úpadku jest alkoholismus, k jehož potírání činíme tato opatření: jména opilců a výtržníků budou ohlášena místním rozhlasem a uveřejněna na vyhláškách na návěstních tabulích po dobu sedmi dnů.“
Poznáte mentalitu obyvatel hor s jejich řemesly, která už dnes mnohá úplně zanikla. Uvidíte, kolik se pod naší nejvyšší horou vydolovalo ještě ve dvacátém století mědi a arzeniku. Velká většina místních obyvatel byli Němci a celý kraj rozvíjeli ať už průmyslově, kulturně, přírodovědně. V muzeu byla pěkně popsaná ta část, kdy se Němci pak zbláznili do nacismu.
sklářské výrobky v muzeu
Harrachovská sklárna
Ve sklárně v Harrachově se seznámíte s tři sta let starým procesem výroby. Nejstarší sklárna s nepřetržitým provozem na světě, existuje již tři sta dvanáct let. V rámci exkurze navštívíte unikátní 127 let starou historickou brusírnu skla, poháněnou transmisemi a vodní turbínou, která je národní kulturní památkou.
Průvodce vám řekne, že zaměstnanci fasovali osmistupňové pivo, které měli povoleno pít, vzhledem k velkým teplotám v práci, v neomezeném množství. Až pak jeden sklář vytvořil rekord, během směny jich vypil třicet a od těch dob už dnes mohou vypít ta piva pouze čtyři.
K šedesátým narozeninám Jana Masaryka tu byla vytvořena designová sada skleniček, pozoruhodné svou masivní broušenou nožkou.
Je dobře, že se tato tradice drží, cenám plynu a elektřině navzdory, se majitelům podařila výroba udržet i dnes. Místní sklářské výrobky jsou jedinečné a originální svým netradičním vzhledem a proslavené svou kvalitou.
Ještě před muzeem a sklárnou jsme chtěli navštívit nově otevřený akvapark ve Vrchlabí, ale tam jsme se bohužel jako větší skupina čítající třicet lidí nedostali a dopředu se místa nedala rezervovat. Přesto jsme strávili pěkný den a mohu je jenom doporučit.
