Jak objevovat Německo: Balt

...tak zpívá Lou Fanánek Hagen v písničce Dederon od Tří sester. A přesně k tomu moři vás chci tímto článkem pozvat.

Tedy bavíme se o německém Pobaltí, pásu země od Kielu přes Lübeck a Rostock až po polský Štětín. Tato oblast se velmi liší od jihu Německa, tolik, že jí Bavoři nazývají Jižní Švédsko. Části tohoto území byly skutečně nějaký čas ovládány Švédy nebo Dány. Koneckonců, Šlesvicko-Holštýnsko dobyli Němci od Dánska až v 60. letech 19. století.

Hanza, to je historický fenomén společný pro celou tuto oblast. A s Hanzou i tzv. cihlová gotika. Z cihel jsou tu postaveny majestátní domy, kostely, katedrály… U Hanzy stojí za to se chvíli zastavit. Je to totiž fenomén definující celé Pobaltí. Pro představu si vezměme malbu Portrét Georga Gieseho od Hanse Holbeina ml.:

Vidíme seriózního muže v módním, luxusním oblečení té doby obklopeného předměty, které k úspěšným obchodníkům té doby patřily: pečeti, dopisy, mince, účetní kniha. Takoví obchodníci byli sdruženi do Hanzovní ligy, zkráceně hanzy. Prvotní záměr byl ochrana před piráty. Od svého založení roku 1267 se však liga rozrůstala a nabývala na významu, až dokázala roku 1370 vést vítěznou válku proti Dánsku.

Objev Ameriky a zámořských kolonií znamenal postupný konec Hanzy. Protože těžiště evropského obchodu se najednou přesunulo jinam a import z kolonií byl rázem mnohem bohatší, než co mohla nabídnout Evropa. Přesto bylo toto období natolik významné, že nám zanechalo skvostná měst od Belgie po Estonsko. A několik z nich je v Německu: Brémy, Hamburk, Lübeck, Wismar, Rostock, Stralsund a Greifswald. Poznají se také podle toho, že místní auta mají první písmeno SPZ H jako Hansestadt, třeba Hamburk je HH, Lübeck je HL.

Hamburk si necháme na samostatný článek, podívejme tedy se na Lübeck.

Lübeck byl neformálním hlavním městem hanzy. Ve městě se to pozná na první pohled podle velkého počtu cihlových staveb. Možná to zní poněkud banálně, ale je tomu skutečně tak. A to proto, že hanzovní města byla bohatá. Chtěla své bohatství dát na odiv a vyjádřit okázalými stavbami. Zároveň však je Pobaltí chudé na kámen vhodný pro velké stavby. Jako praktické řešení byly použity cihly, které tak vytvářejí naprosto jedinečný charakter celé této oblasti.

Lübeck je ale víc než jenom pozůstatky slavné historie. Je poblíž moře, tím pádem v létě se dá jeho návštěva spojit s pláží. Za tím účelem musíte popojet za město, do vesnice Timmendorfer Strand.

Pokud jde o gastronomii, jako všude na severu Německa stojí za ochutnání rybí hamburgery Fischbrötchen. Je jich vícero typů, osobně mám rád zejména Bismarcka s remuládou (Bismarck je nakládaný sleď) nebo obyčejné smažené filé.

Jako zákusek je naprostá povinnost okusit místní marcipán. Koupit se dá všude možně, ale jakýsi zlatý standard je značka Niederegger, která má obchody po celém Lübecku.

K historii Stralsundu se váže jedna legenda o Albrechtu z Valdštejna. Albrecht obléhal Stralsund, město odolávalo a ztráty narůstaly. Až jednou při poradě se svými generály, když od nich slyšel pouze reptání na vysoké ztráty, se rozhněval a zvolal: „já to město dobyju, i kdyby bylo připoutané řetězem k obloze!“ A následně pozvedl číši vína a pronesl: „Hodně štěstí, drazí pánové, vzhůru za vítězstvím!“ Jeden z generálů po těch slovech sňal pušku ze zdi, a rozstřelil číši ve Valdštejnově ruce. Pobledlý úlekem vydal Valdštejn rozkaz ukončit obléhání. Ať je to pravda či ne, Valdštejn skutečně neúspěšně obléhal Stralsund, a ve městě se dodnes pořádají slavnosti Wallensteintage neboli Valdštejnské dny.

Ač to tak nepůsobí, název Stralsund je má částečně slovanský původ. Stral je v jazyce polabských Slovanů střela či šíp. A sund vychází z germánského slova pro úžinu. Tou úžinou je myšlen úzký pás moře oddělující pevninu a ostrov Rügen neboli Rujána. Dneska přes ni vedou dva mosty, starý, po němž pořád jezdí vlaky, a nový pro auta. Proto pojedete-li na Rujánu, určitě si nechte nějaký čas na Stralsund. A co že tam vlastně je k vidění?

Pokud si ho chcete jen tak projít, můžete nechat auto někde u nádraží a mezi rybníky Kleiner Frankenteich a Knieperteich se vydat na náměstí Neuer Markt, kde vás čeká první z kostelů, Marienkirche. Odtud se vydejte do přístavu, ideálně kolem druhého kostela Nikolaikirche. V přístavu kotví bárka Gorch Fock, třístěžňová plachetnice, která byla roku 1933 spuštěna na vodu jako cvičná loď válečného námořnictva. Dnes je přístupná a je na ní muzeum.

Když už jsme u toho přístavu, zmiňme ještě jednu mimořádnost. Nalézá se tam jedno ze tří největších oceanárií v Evropě. Jmenuje se Ozeaneum a výstava vás provede podmořským životem jak Baltu, tak i světového oceánu vůbec.

Na Rujáně byl snad každý Čech z generace X a boomerů. Proto se omezím na dvě místa, která jsou zaprvé opravdu mimořádná, a zadruhé se k nim nedostanete, pokud jen přijedete a strávíte dovolenou na pláži.

Prvním místem jsou křídové útesy. Jednoduše se k nim dostanete tak, že dojedete do města Sassnitz a z něj se vydáte buď po pláži, pokud si chcete prohlížet útesy zespoda, nebo horem. To má tu výhodu, že můžete celé útesy přejít až na druhý konec, kde je nejvyšší útes jménem Königsstuhl.

Druhým místem je ostrov Hiddensee. Je zajímavý tím, že to je malý ostrůvek, na který se dostanete lodí, a nejsou na něm žádná auta.

Jako bonus, pokud chcete a můžete strávit týden prací na dálku, potom doporučuji coworkingový penzion Project Bay. Je vybavený jako běžný coworking space, se stoly, monitory a dalším počítačovým příslušenstvím, ale také je to od něj asi dvacet metrů na pláž.

Tento článek je o poměrně velké oblasti a Lübeck, Stralsund a Rujána zdaleka nejsou to jediné, co stojí za vidění. Berte to jako pozvánku na to nejlákavější, s tím ale, že toho je ještě mnohem víc. A ještě tu stručně uvedu tři další místa.

Schwerin: ve Schwerinu je veliké lákadlo nádherný zámek. Ten působí snad pohádkověji než proslavený Neuschwanstein. Schwerin je také asi 40 kilometrů od moře, je tedy vhodný spíš jako zastávka po cestě od moře domů.

Darß je poloostrov, má podobné klima jako Rujána, také je to výborný cíl pro dovolenou u moře. Je méně „profláknutý“, a dá se považovat za velmi důstojnou alternativu k Rujáně. Chybí mu sice křídové útesy, v ostatních ohledech je srovnatelný a je méně turistický.

Cyklostezky: celé Pobaltí je protkáno sítí cyklostezek. Ty nezřídka vedou podél silnic pro auta, což je praktické, protože cyklista jede odděleně od aut. Výlety se v létě dají zpříjemnit koupáním - buď v moři, nebo je ve vnitrozemí mnoho jezer Meklenburské jezerní plošiny.

Předchozí článek:

Zdroje: