Bydlení manželů po zániku manželství

Rozvod samotný a otázky týkající se nezletilých dětí nejsou jedinými aspekty, které je třeba řešit. Po rozvodu manželství vznikají další otázky, které mnoho klientů nepovažuje za prioritu. Jedním z typických příkladů je otázka bydlení manželů a rozhodování o tom, kdo bude nadále bydlet v bytě a jak bude řešena vypořádání bydlení.

Pravidla ohledně bydlení po rozvodu manželství jsou stanovena v ustanoveních § 766 až 770 druhé části občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění. Tato část zákona se zabývá otázkami rodinného práva. Právo na bydlení zaniká v případě rozvodu manželství, nebo úmrtím jednoho z manželů.

Ustanovení § 766 občanského zákoníku reguluje situaci, kdy manželé společně nájem bytu nebo domu, ve kterém žili jako rodina. V případě úmrtí jednoho z manželů zůstává nájemcem pozůstalý manžel. Stejná pravidla platí i v případě, kdy manželé měli k bytu nebo domu společně jiná závazková práva.

Pokud zemře manžel, který měl výhradní právo na bydlení v domě nebo bytě, a druhý manžel má výhradní právo na bydlení, nevzniká zde obvykle problém. Právo na bydlení zemřelého manžela zanikne a druhý manžel stále má výhradní právo na bydlení.

V případě, kdy zemře manžel s výhradním právem na bydlení v domě nebo bytě a druhý manžel měl v bytě nebo domě právo na bydlení, může nastat složitější situace. Pokud výhradní právo zemřelého manžela přejde na jinou osobu než na pozůstalého manžela, může se stát, že pozůstalý manžel bude nucen opustit dům, nebo byt. V lepším případě může zůstat s právem na bydlení pozůstalého manžela. Výjimkou je situace, kdy nelze po pozůstalém manželovi spravedlivě žádat, aby opustil bydlení, například kvůli péči o nezletilé dítě. Důležité je zdůraznit, že právo na bydlení je garantováno pouze po dobu trvání výjimky a vyžaduje také platbu běžného nájemného, což upravuje § 767 občanského zákoníku.

Další situací, kdy může dojít ke zániku práva na bydlení, je rozvod manželství. Ustanovení § 768 občanského zákoníku stanoví, že pokud manželé měli společné nebo stejné právo k bytu nebo domu, kde žila jejich rodina, a nedokážou se dohodnout, soud na žádost jednoho z manželů rozhodne o vypořádání. Soud může zrušit právo na bydlení jednomu z manželů, pokud je oprávněn žádat o opuštění domu nebo bytu, a současně může rozhodnout o náhradě za ztrátu tohoto práva. Při rozhodování soud zohlední například to, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě. V případě, že jednomu z manželů zanikne právo na bydlení a druhý zůstává v bytě nebo domě, může to vést k vystěhování. V praxi se může stát, že manželé nemají stejná práva k bytu či domu, což může být například kvůli předmanželské smlouvě. Pokud nedojde k dohodě, manželovi s menším právem nevznikne nárok na kompenzaci.

O rozvodu manželství se více dočtete zde:

V souvislosti s rozvodem manželství je neoddělitelně spojena otázka výživného manžela a rozvedeného manžela.

Zajímá Vás více? Čtěte tento článek:

A co nezletilé dítě? To má taky nárok na výživné. Víte za jakých podmínek a hlavně v jaké výši? Čtete:

Při rozvodu manželství je nutné také vyřešit majetkové záležitosti. Pokud jde o nemovitosti, platí zde jiná sada faktických a právních pravidel než při standardním vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti.

Prvním krokem je posouzení právního režimu bytu, tj. zda patří do společného jmění manželů, nebo je výlučným majetkem jednoho z manželů. Pokud byt patří do společného jmění manželů, bude vždy součástí majetkového vypořádání. V opačném případě, kdy je byt majetkem jednoho z manželů, není součástí vypořádání společného jmění. Tato situace může nastat i v případě, že manželé uzavřeli předmanželskou smlouvu, která stanovuje, který z manželů byt vlastní, a proto není třeba zahrnovat nemovitost do vypořádání společného jmění manželů. I v takovém případě může však být byt znevýhodněnému manželovi přiřazeno určité majetkové právo. Více informací o této problematice najdete v našem článku „Bydlení po rozvodu manželství“.

Informace o tom, jak je nemovitost zapsána v katastru nemovitostí, můžete získat prostřednictvím Nahlížení do katastru nemovitostí.

Manželé mají v podstatě několik možností, jak řešit majetkovou stránku jejich situace. Mohou se dohodnout na vypořádání společného majetku, kde se rozhodnou pro prodej společného bytu a podělení výsledné částky nebo dohodnou, že jeden z manželů si byt ponechá a poskytne druhému náhradu. Toto řešení je obvykle nejvýhodnější pro manžele, kteří nemají upraveno společné jmění manželů předmanželskou smlouvou. Tato cesta je obvykle ekonomičtější a rychlejší než situace, kdy manželé nedokáží dosáhnout dohody.

Pokud se manželé nedokážou dohodnout, podle § 765 odst. 2 občanského zákoníku může jeden z manželů podat návrh na vypořádání společného majetku soudu. Soud se při rozhodování řídí pravidly stanovenými v § 742 odst. 1 občanského zákoníku. Tato pravidla zahrnují to, že podíly obou manželů na majetku jsou stejné, každý z manželů nahradí, co z jejich majetku bylo vynaloženo na majetek druhého, a každý má právo žádat o náhradu za to, co investoval ze svého majetku do majetku společného. Soud také bere v úvahu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména o děti a domácnost. Je třeba mít na paměti náklady na právní zastoupení nebo na znalecký posudek.

V situaci, kdy do tří let od ukončení společného majetku manželů nedojde k dohodě, nebo nepodá jeden z manželů žádost soudu o vypořádání, vstupuje v platnost nepopíratelná domněnka, jak ji definuje § 741 občanského zákoníku. Tato domněnka nařizuje, že nemovité věci ve společném podílovém vlastnictví se rozdělí rovnoměrně mezi manžely. Dále probíhá změna v katastru nemovitostí, kde již nejsou uvedeni jako vlastníci ve společném vlastnictví, ale jako samostatní podíloví spoluvlastníci.

Ideálním řešením lze považovat dohodu manželů, kterou uzavřou před uzávěrkou manželství a kterou upraví své majetkové vztahy, což může předejít budoucím potížím.

Rozvod manželství s sebou nese několik výhod i nevýhod. Každá situace má však dvě stránky, a proto je vždy vhodné obrátit se na odborníka, který Vám poskytne rady a pomůže Vám rozhodnout, jak postupovat, aby byly zachovány Vaše zájmy.

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz