Hlavní obsah
Právo a státní správa

Majetkové vypořádání manželů po rozvodu

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Majetkové vypořádání manželů po rozvodu

Jak probíhá vypořádání společného jmění manželů? Co vše tvoří součást společného jmění manželů? Je potřeba vždy věc řešit soudní cestou? Odpovědi najdete v tomto článku.

Článek

Majetkové vyrovnání po rozvodu je situace, se kterou se mnoho lidí setkává na základě vlastní zkušenosti. Jedná se o klíčový aspekt rozvodového procesu, kde se kromě péče o nezletilé děti také řeší otázky týkající se majetku. Je potřeba zvážit, co z manželství každý partner odnese, jaké platby budou vypláceny, kdo opustí společné bydlení, a co vlastně spadá do společného majetku manželů.

Rozvod manželství

Než je možné vypořádat společné jmění manželů, tak musí nejprve dojít k rozvodu.

Víte, jaké jsou možnosti rozvodu? Jsou hned TŘI!

Čtěte:

Co spadá do společného jmění manželů (zkratkou SJM)?

Společné jmění manželů (SJM) zahrnuje veškerý majetek, který si manželé nebo jeden z nich po dobu trvání manželství nabyli. Existují však výjimky, které jsou explicitně uvedeny v zákoně:

a) předměty sloužící potřebě jednoho z manželů,

b) věci nabyté jen jedním z manželů darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech toho jednoho manžela,

d) věci nabyté právním jednáním vztahujícím se k výlučnému vlastnictví jednoho manžela,

e) náhrada za poškození, zničení nebo ztrátu výhradního majetku toho jednoho manžela

f) dluhy převzaté za trvání manželství týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku

g) dluhy převzaté za trvání manželství, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

I přesto, že rozvod představuje zásadní životní změnu, existuje několik možností řešení nepříjemného

procesu majetkového vyrovnání.

Uzavření dohody

Primárním způsobem je dosáhnout dohody s druhým manželem a nechat ji úředně ověřit podpisy. Ideálně by mělo k uzavření této dohody dojít již před podáním návrhu na rozvod. Alternativně lze dohodu uzavřít kdykoli od podání návrhu na rozvod do jeho uzavření soudním rozsudkem. V takovém případě je však nezbytné předložit soudnímu orgánu dohodu s ověřenými podpisy jako přílohu k návrhu na rozvod. Tato podmínka je totiž povinná v případě, že máte zájem o nesporný rozvod, tedy rozvod dohodnutý bez zkoumání příčin rozpadu manželství.

Samozřejmě, možnost uzavření dohody není vyloučena ani po ukončení soudního řízení o rozvodu manželství. Avšak tato možnost podléhá časovým omezením stanoveným zákonem, která spočívají v tříleté lhůtě od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

Řešení soudem

V případě, že z jakéhokoli důvodu nedojde k uzavření dohody, ani není uzavřena v uvedené tříleté lhůtě po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, existuje možnost obrátit se na příslušný okresní soud s návrhem na vypořádání společného jmění manželů (SJM). V takovém případě je nezbytné brát v úvahu složitý proces důkazního řízení, zejména pokud jde o použití finančních prostředků z úvěrů. Dále je potřeba zjistit, kdo po rozvodu splácel společný úvěr u banky a v jaké výši.

Soudní řízení tohoto typu může často trvat až jeden rok. Při podání návrhu na vypořádání SJM je též nutno zaplatit soudní poplatek. Jeho výše činí 2 000 Kč, avšak za každý nemovitý majetek spadající do SJM se poplatek navyšuje o 5 000 Kč a za každý obchodní závod o 15 000 Kč. Tento postup tak může být nákladnější ve srovnání s uzavřením dohody.

Postup ze zákona

Zákon jasně stanoví povinnost vypořádat společné jmění manželů (SJM) do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud k tomu nedojde žádným způsobem uvedeným výše, vstupuje do hry ustanovení § 741 a následující občanského zákoníku. Tím je myšleno, že hmotné movité věci (např. televize, auto, žehlička, kolo atd.), které někdo užívá výlučně pro potřeby sebe, své rodiny nebo rodinné domácnosti, jsou v jeho vlastnictví. Ostatní movité věci (např. obrazy) a nemovitosti automaticky přecházejí do režimu podílového spoluvlastnictví. To se typicky týká rodinných domů nebo bytů, které byly součástí SJM. Po uplynutí tříleté lhůty od rozvodu přechází do režimu podílového spoluvlastnictví, kde mají bývalí manželé stejné podíly.

Stejně tak dluhy nebo podíly v obchodní společnosti nebo družstvu (včetně bytového) patří oběma bývalým manželům rovnoměrně.

Situace se samozřejmě liší v případech, kdy manželé uzavřeli tzv. manželskou smlouvu.

Výživné manžela a rozvedeného manžela

S vypořádáním společného jmění manželů souvisí i otázka výživného rozvedeného manžela.

Jedná se o jednu z otázek, která je poměrně často řešena v dohodě o vypořádání společného jmění.

Čtěte, co je možné požadovat:

Bydlení manželů po zániku manželství

S vypořádáním společného jmění manželů taktéž souvisí otázka bydlení.

Kdo zůstane bydlet „doma“?

Čtěte:

Závěr

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz

Zdroje:

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

zákon č. 549/1991 Sb., občanský soudní řád, v platném znění

zákon č. 40/2009 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz