Promlčení dluhu - co udělat, aby se pohledávka nepromlčela

Čas má klíčový význam nejen v oblasti práva. Uplynutí určitého časového období může mít v právním kontextu vážné důsledky. Pojem a povaha promlčení dluhu jsou pevně spojeny s uplynutím času. Jedná se o pravidlo, které v podstatě stanovuje, že po uplynutí určené lhůty nemusí být možné uplatnit nárok na splnění některých dluhů. V následujícím textu se zaměříme na předpoklady promlčení a na související otázky.

Chystáte se půjčit?

Víte, že to nejdůležitější se dělá na začátku?

Přečtěte si, jak vše nepokazit hned na startu:

Právní regulace promlčení je obsažena v § 609 a dalších ustanoveních zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“).

Promlčení je právní důsledek vyplývající z neúspěšného uplynutí stanovené lhůty. Tato lhůta umožňovala věřiteli, bez ohledu na to, zda je právnickou nebo fyzickou osobou, uplatnit své právo na vymáhání splnění nějaké povinnosti.

Podle druhé věty § 609 platí pravidlo, že pokud dlužník plnil po uplynutí lhůty promlčení, nemá právo požadovat vrácení toho, co již splatil. V případě promlčení tedy nejde o zánik práva věřitele, ale o zánik jeho práva na vymáhání tohoto splnění. Toto je označováno jako tzv. naturální obligace. V této souvislosti je důležité poznamenat, že přesnějším termínem je „promlčení pohledávky“, i když se v praxi více užívá termín „promlčení dluhu“.

Je však třeba být opatrný! Soud bude brát v úvahu promlčení jako zánik práva na vymáhání pouze tehdy, pokud dlužník namítne, že dluh je promlčen. Bez takové námitky soud rozhodne, že k žádnému promlčení nedošlo, i když by bylo jasné, že byly splněny podmínky pro podání takové námitky.

POZOR! Dlužník nemůže činit vše.

Přečtěte si, co je zakázáno:

Na začátku roku 2016 jste půjčil příteli částku 25 000 Kč s dohodou, že vám ji vrátí do 31. 12. 2016. Avšak v daném termínu kamarád dluh nesplnil, a vy jste na tuto pohledávku zapomněl. Dnes vám ale kamarád přišel s uvedenou částkou a konečně dluh po letech splatil. Pokud by se však za týden vrátil a chtěl vrácené peníze zpět, protože slyšel, že po 3 letech se dluh promlčuje, neuspěl by. V tomto případě vám plnil správně, protože vaše právo na plnění z půjčky nezaniklo; pouze právo na její vymáhání.

Pokud by však kamarád nepřišel a svůj dluh by nesplnil, mohl byste jej sice žalovat na zaplacení částky 25 000 Kč. On by však mohl namítnout promlčení a soud by pak prověřil, zda je vaše právo na žalovanou částku skutečně promlčené. Pokud by dospěl k závěru, že ano, zamítl by vaši žalobu.

Standardní délka promlčecí lhůty činí 3 roky od okamžiku, kdy mohlo být dané právo poprvé uplatněno. V případě majetkových práv platí odlišné pravidlo, a to promlčení po 10 letech od okamžiku, kdy právo vzniklo.

Strany uzavřené smlouvy mají možnost dohodnout si delší či kratší lhůtu pro promlčení dluhu. Zákon však tuto smluvní svobodu omezuje na minimální dobu 1 roku a maximální dobu 15 let.

Nelze sjednat kratší promlčecí lhůtu na úkor slabší strany, a to ani u práv spojených s újmou na svobodě, životě, zdraví nebo v případě práv vzniklých úmyslným porušením povinnosti. Některá základní osobní práva, jako právo na život, důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest a soukromí, nemají stanovenou lhůtu promlčení; týká se pouze práva na odškodnění za újmu vzniklou v souvislosti s těmito právy.

Existují také práva, která nelze vůbec promlčet, mezi nimiž patří právo na výživné, právo vlastnické, právo na rozdělení společného majetku, právo na vytvoření nezbytného přístupu a právo na vykoupení reální zátěže.

V souvislosti s délkou lhůty je důležité zdůraznit, že právo rozlišuje mezi dvěma typy lhůt:

- Subjektivní

- Objektivní

Subjektivní lhůta začíná běžet od subjektivně určeného okamžiku, tedy s ohledem na vlastnosti a schopnosti osoby, které lhůta uplyne. Promlčecí lhůta má subjektivní charakter, neboť její počátek závisí na okamžiku, kdy „právo mohlo být uplatněno poprvé“.

Kromě sledování promlčení je také nutné dbát na to, zda nebylo zahájeno insolvenční řízení proti dlužníkovi.

Pro stanovení okamžiku, kdy dojde k promlčení dluhu, je klíčový čas, od něhož má lhůta začít plynout - tedy počátek promlčecí lhůty.

V paragrafu 619 a dalších ustanoveních občanského zákoníku najdeme pravidla, která stanovují, od kterého momentu promlčecí lhůta začíná. Promlčecí lhůta začíná od dne, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno před orgánem veřejné moci. Jinými slovy, od dne, kdy bylo možné podat žalobu k soudu nebo jiný návrh k jinému orgánu veřejné moci.

Ve druhém odstavci tohoto ustanovení je podrobněji vysvětleno, jak interpretovat tento požadavek. Počátek běhu promlčecí lhůty je chápán subjektivně, protože podle tohoto ustanovení může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro začátek běhu promlčecí lhůty nebo kdy by se o nich měla dozvědět a mohla.

Toto ustanovení tedy vychází z logického předpokladu, že věřitel nemůže uplatnit své právo u soudu, dokud nezná skutkové okolnosti případu. Obecně se v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu předpokládá, že věřitel má možnost uplatnit svůj nárok u soudu v okamžiku, kdy dluh dosáhne splatnosti.

Občanský zákoník dále stanoví okamžiky rozhodující pro začátek běhu promlčecích lhůt vztahujících se speciálně k některým pohledávkám nebo dluhům.

V paragrafu 645 a dalších ustanoveních občanského zákoníku jsou stanoveny některé faktory, kvůli nimž nemusí běžet promlčecí lhůta po určitou dobu. Promlčecí lhůta není v této době započítávána, například pokud se věřitel brání v uplatnění svého práva kvůli hrozbě nebo pokud byl dlužníkem nebo někým blízkým dlužníka lstivě zaveden v omyl.

Dále není lhůta započítávána po dobu trvání vyšší moci – tedy v případě neobvyklých a nepředvídatelných okolností nezávislých na tom, kdo je uplatňuje, a kterým nelze předejít i přes veškeré úsilí, jako jsou živelní pohromy. Promlčecí lhůta je rovněž pozastavena po dobu, kdy věřitel uplatňuje své právo u orgánu veřejné moci, a po dobu následného řízení.

V důsledku těchto překážek se odloží okamžik, kdy může dojít k promlčení dluhu, protože po odstranění těchto překážek pokračuje lhůta ve svém běhu.

Zajímavým aspektem je speciální úprava týkající se promlčení dluhu mezi některými osobami, mezi kterými podle zákona není žádná promlčecí lhůta. To platí zejména o manželech, ale rovněž mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

Promlčení dluhu může sice urychlit vyřízení sporu, avšak je důležité na toto upozornění pamatovat. Stejně tak je klíčové si uvědomit pravidlo týkající se obnovení nároku a začátku nové promlčecí lhůty, která vzniká v důsledku uznání dluhu ze strany dlužníka. Promlčecí lhůta v takovém případě znovu začíná běžet od okamžiku, kdy dlužník uznal dluh, a to nikoliv na 3 roky, ale na 10 let! Stejné pravidlo platí i v situaci, kdy bylo promlčené právo uznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, například soudem.

V případě, že dlužník splní část svého dluhu, má toto jednání účinky uznání zbývající části dluhu. Tento efekt však nastane pouze tehdy, pokud lze z okolností vyvozovat, že tímto plněním uznal zbývající dluh. Naopak, pokud by z okolností bylo jasné, že dlužník plněním části dluhu považoval celý dluh za uhrazený, fikce uznání dluhu se neaplikuje. A tím pádem ani není spuštěn nový běh promlčecí lhůty.

Chcete vědět více o vymáhání pohledávek? Včetně toho, jak má vypadat vzor výzvy?

Přečtěte si tento článek:

Dbejte na své peníze. Nenechte svoji pohledávku promlčet. Jednejte včas a správně!

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz