Článek
Na jaře roku 1944 stáli Spojenci před nejriskantnější operací celé druhé světové války. Invaze do okupované Francie měla rozhodnout o osudu západní Evropy, ale zároveň představovala obrovské riziko. Pokud by Adolf Hitler správně odhadl místo vylodění a včas přesunul obrněné divize do Normandie, mohlo se z plánované Operace Overlord stát krvavé fiasko. Britské zpravodajské služby proto připravily sérii klamných operací, které měly německé velení přesvědčit, že hlavní úder přijde úplně jinde.
Němečtí špioni museli věřit
Jednou z nejneobvyklejších byla Operace Copperhead. Nešlo o nafukovací tanky ani falešné radiové vysílání, ale o jediného člověka – herce, který se nápadně podobal polnímu maršálu Bernardu Montgomerymu. Jeho úkolem bylo na několik dní přesvědčit německé špiony, že jeden z nejvýznamnějších spojeneckých velitelů se nachází stovky kilometrů od místa plánované invaze.
Autorem plánu byl britský mistr vojenských klamných operací Dudley Clarke. Uvědomoval si, že Montgomery patří mezi nejznámější spojenecké velitele a Němci pečlivě sledují každý jeho pohyb. Pokud by se několik dní před invazí objevil v Gibraltaru a následně v severní Africe, mohlo by to v Berlíně vyvolat dojem, že Spojenci připravují velkou operaci ve Středomoří nebo útok na jih Francie. Bylo totiž těžko představitelné, že by muž pověřený velením invaze trávil čas na druhém konci Středozemního moře, pokud by se vylodění mělo odehrát během několika dnů.
Bernard Montgomery měl řadu specifických vlastností, které bylo třeba napodobit
Najít vhodného dvojníka ale nebylo jednoduché. Několik kandidátů bylo vyřazeno kvůli výšce, věku nebo vzhledu. Nakonec padla volba na australského herce Meyricka Edwarda Cliftona Jamese, který před válkou strávil na divadelních scénách více než čtvrt století. Po vypuknutí války narukoval do britské armády, kde sloužil u sboru vyplácejícího vojákům žold a tam si někdo všiml jeho nápadné podobnosti s Montgomerym.
Bylo třeba vyrobit umělý prst
Ani James však nebyl dokonalou kopií slavného maršála. Montgomery byl celoživotní abstinent a nekuřák, zatímco James měl rád cigarety i sklenku alkoholu. Ve válce navíc přišel o prostředníček na pravé ruce, takže mu maskéři museli vyrobit umělý prst. Nejtěžší však bylo naučit se Montgomeryho vystupování. Polní maršál měl charakteristický způsob chůze, mluvy i gestikulace a každé zaváhání mohlo operaci prozradit.
Na výcviku se podíleli lidé, kteří Montgomeryho dobře znali. James s ním strávil několik dní, sledoval jeho pohyby a učil se napodobovat způsob, jakým zdravil důstojníky, držel ruce nebo nakláněl hlavu při rozhovoru. Dokonce musel změnit jídelníček, omezit kouření a osvojit si Montgomeryho strohý styl komunikace. Herecký výkon měl být natolik přesvědčivý, aby obstál nejen před veřejností, ale především před zkušenými německými zpravodajci.
Křest ohněm se vydařil
Koncem května 1944 nadešel okamžik pravdy. James odletěl Churchillovým letadlem do Gibraltaru, kde jej čekalo několik pečlivě připravených veřejných vystoupení. Objevoval se na recepcích, zdravil vojáky, jednal s místními představiteli a záměrně se pohyboval na místech, kde bylo téměř jisté, že jej uvidí lidé napojení na německou rozvědku. Vše bylo pečlivě zinscenováno. Dokonce se během rozhovorů nenápadně zmiňovalo o údajných plánech spojeneckých operací ve Středomoří, aby špioni měli co předávat svým nadřízeným.
Adolf Hitler a jeho blízcí dostávali klamné informace
Z Gibraltaru pokračoval do Alžíru, kde absolvoval další sérii veřejných setkání po boku generála Henryho Maitlanda Wilsona. Ani zde se nesnažil být nenápadný. Naopak, jeho úkolem bylo být viděn. Britové počítali s tím, že německá rozvědka bude každý jeho pohyb pečlivě sledovat. Po několika dnech byl tajně převezen do Káhiry, kde zůstal ukrytý až do chvíle, kdy se skutečný Montgomery objevil po invazi v Normandii.
Další dílek do nastražené pasti
Dodnes se vedou spory o to, jak velký význam Operace Copperhead skutečně měla. Některé poválečné vzpomínky ji líčí jako brilantní lest, která zmátla samotného Hitlera. Dokumenty naznačují, že německá rozvědka Montgomeryho výskyt v Gibraltaru skutečně zaznamenala a žádala další informace o jeho pohybu. Neexistují však důkazy, že právě tato jediná operace zásadně ovlivnila Hitlerova rozhodnutí. Mnohem pravděpodobnější je, že Copperhead posílila rozsáhlou síť dalších klamných akcí známých pod souhrnným názvem Operace Bodyguard. Teprve jejich společný efekt přispěl k tomu, že německé velení dlouho očekávalo hlavní invazi v oblasti Pas-de-Calais, nikoliv v Normandii.
Britové totiž nechtěli Němce přesvědčit jediným trikem. Naopak vytvořili desítky navzájem propojených lží, které se vzájemně potvrzovaly. Dvojití agenti hlásili chystanou invazi u Pas-de-Calais, falešní radisté vysílali provoz neexistujících armád, průzkumná letadla fotografovala nafukovací tanky a dřevěná letadla a nyní se navíc jeden z nejznámějších spojeneckých velitelů objevil tam, kde by se krátce před invazí logicky nacházet neměl. Pro německé analytiky to byl další dílek do skládačky, která podporovala jejich vlastní předpoklady.
V tom spočívala genialita celé operace. Úspěšná dezinformace většinou nespočívá v tom, že protivníkovi vnucuje úplně novou myšlenku. Mnohem účinnější je posílit to, čemu už stejně věří. Německé velení dlouhodobě předpokládalo, že nejpravděpodobnějším místem invaze bude oblast Pas-de-Calais. Byla nejblíže Británii, nabízela nejkratší trasu přes Lamanšský průliv a z vojenského hlediska dávala smysl. Spojenci proto nemuseli vytvářet novou teorii – stačilo podpořit tu německou.
Film, který si hodně přibarvil
Po úspěšném vylodění v Normandii se Clifton James nenápadně vrátil ke své původní službě u Royal Army Pay Corps. O celé akci nesměl dlouhé měsíce mluvit a jeho okolí netušilo, proč na několik týdnů zmizel. Přestože se podílel na jedné z nejznámějších klamných operací války, nedočkal se bezprostředně žádné větší slávy ani významného ocenění. Teprve po válce, když byla operace odtajněna, mohl zveřejnit své vzpomínky.
Vylodění v Normandii
V roce 1954 vydal autobiografickou knihu I Was Monty's Double, v níž celý příběh popsal ze svého pohledu. O čtyři roky později vznikl stejnojmenný film, ve kterém si zahrál sám sebe i polního maršála Montgomeryho. Film některé události zdramatizoval a přidal scény, které se ve skutečnosti nestaly, přesto výrazně přispěl k popularizaci Operace Copperhead.
Svůj part sehrál mistrovsky
Ani samotný Montgomery se proti využití svého dvojníka nikdy veřejně nevymezoval. Naopak později prohlásil, že Clifton James odvedl výbornou práci. Oba muži se osobně znali jen krátce, ale James dokázal jeho způsob řeči, držení těla i vystupování napodobit natolik přesvědčivě, že zmátl nejen německé špiony, ale i řadu spojeneckých vojáků.
Operace Copperhead zároveň připomíná, jak důležitou součástí války byly psychologické operace. Vítězství nezajišťovaly pouze tanky, letadla a počet vojáků. Stejně významnou zbraní byly informace, dezinformace a schopnost přimět protivníka, aby se rozhodoval na základě chybných předpokladů. Jeden herec samozřejmě válku nevyhrál. Pomohl však vytvořit iluzi, která zapadala do největšího klamného plánu druhé světové války. A právě díky podobným detailům zůstávalo německé velení i po 6. červnu 1944 přesvědčeno, že skutečná invaze teprve přijde.
Časová osa operace
- Začátek roku 1944 – Dudley Clarke navrhuje Operaci Copperhead jako součást Operace Bodyguard.
- Duben 1944 – vybrán herec M. E. Clifton James, který se začíná učit vystupování Bernarda Montgomeryho.
- 25. května 1944 – James odlétá Churchillovým letounem do Gibraltaru.
- 26.–30. května 1944 – veřejně vystupuje v Gibraltaru a Alžíru, kde jej sledují němečtí agenti.
- Konec května 1944 – tajně odlétá do Káhiry a čeká na zahájení invaze.
- 6. června 1944 – začíná invaze v Normandii (Den D).
- 1954 – Clifton James vydává knihu I Was Monty's Double.
- 1958 – vzniká film I Was Monty's Double, ve kterém hraje sám sebe.
Zdroje:
