Článek
Velkolepý debakl Andreje Babiše v prezidentské volbě vedl v posledních dnech ke spekulacím, že se rozhoduje o jeho vzdání se poslaneckého mandátu a odchodu do dočasného ústraní, ze kterého by se možná vrátil až před volbami do Sněmovny v roce 2025. Vynořily se spekulace o vzniku frakcí a možných nástupcích Babiše, a dokonce se objevovaly úvahy o postupné demokratizaci hnutí a přípravě na postbabišovské období, které by hnutí vytvořilo větší koaliční potenciál. Jak jsem psal minulý týden zde, moc jsem takovému vývoji nevěřil a Andrej Babiš na včerejší tiskové konferenci po jednání předsednictva ANO potvrdil, že nehodlá nikam odcházet, nikomu hnutí předávat a že je naopak připraven přejít do frontálního protiútoku proti všem.
Ve svém úvodním slovu na tiskové konferenci zopakoval, že prezidentské volby byly velkolepým úspěchem hnutí ANO, přestože on sám se prezidentem nestal. Přišel znovu s konstrukcí, že 2,4 mil. voličů, kteří ho volili ve druhém kole, jsou z velké části budoucí voliči ANO a on zahájil předvolební kampaň za jejich získání. Ze své prohry obvinil hlavně předsedu SPD Tomia Okamuru a předsedu ČSSD Michala Šmardu. K nim ještě přidal odborového předáka Josefa Středulu, který před prvním kolem odstoupil z volby ve prospěch Danuše Nerudové. Chování všech tří několikrát označil za zradu na voličích a nepřímo je obvinil ze své porážky. Neváhal je přímo spojit s vládou a sám sebe pasoval do role hegemona opozice a jediného zástupce voličů, kteří nevolili současné vládní strany. Zároveň se znovu ohradil proti médiím, která obvinil z organizování honu na něj a jeho kampaň a z protežování Petra Pavla. Přestože se po celou dobu tiskové konference snažil emočně ovládat, bylo vidět, že prohru ve volbách stále nestrávil a jazyk jeho projevu nebyl moc daleko od jazyka, jakým mluvil po prvním kole prezidentských voleb.
Poslední epizodu podcastu Kecy & Politika si můžete poslechnout zde:
U Andreje Babiše a klíčových lidí z vedení jeho hnutí jsme mohli v posledním roce slyšet zajímavý posun v rétorice. Zhruba od vyhlášení výsledků voleb do Sněmovny v roce 2021 docházelo k postupné radikalizaci jejich slovníku, který začal čím dál častěji obsahovat víc a víc zvláštního „přívlastkového newspeaku“ zacíleného na vládu a její představitele. V posledních měsících také na prezidentského kandidáta Petra Pavla. Velmi často se toto jejich nové názvosloví shodovalo se slovníkem SPD, KSČM a dezinfoscény. Důvodem pravděpodobně byla snaha oslovit před prezidentskou volbou voliče z těchto stran ve prospěch Babiše.
Včerejší vystoupení představitelů ANO ukazuje, že nešlo jen o změnu slovníku, ale změnu myšlení. Babiš včera vyhlášenou válkou všem opozičním subjektům fakticky zahájil třetí politicko marketinkovou transformaci hnutí ANO. Po první, kdy změnil ANO během dvou let ze středopravicového „protikorupčního“ hnutí na hnutí pro bývalé voliče sociální demokracie a Strany důchodců za životní jistoty, včera spustil přerod ANO na stranu extrémních voličů vlevo i vpravo. Zřejmě budeme v následujících měsících sledovat pokus o vysátí zbytků voličů ČSSD a KSČM a agresivní atak proti Tomio Okamurovi a jeho SPD, který bude velmi podobný tomu, co před několika lety zažil Bohuslav Sobotka. Okamura asi bude čelit skandalizaci sebe i dalších lidí z SPD, která bude mít za cíl destruovat jejich pověst u voličů SPD. Z toho, co zaznělo z úst Babiše, Havlíčka a Schillerové, je zřejmé, že cílem započaté kampaně bude na jedné straně útok na zbývající opoziční strany a zároveň budování zdání, že v ANO existuje nějaké rozsáhlé odborné zázemí a stínová vláda, která bude generovat velké množství protivládních návrhů. Těmi budou na jedné straně zavalovat a kritizovat vládu a na druhé straně se tím budou odlišovat od SPD, ČSSD a KSČM, které nejsou dnes ničeho takového schopny.
Dalo by se říct, že to všechno je klasická opoziční politika, kterou bychom měli vítat a která je prací opozičních stran. Jen zdánlivě. Opravdu nebezpečné je, že dlouhodobě největší opoziční strana ohlašuje, že plánuje takový opoziční frontální útok z cílem oslovit hlavně voliče extrémních stran na obou koncích politického spektra. Jak bude vypadat politika ANO, když bude cílená na takové voliče? Jaká témata bude hledat?
Poslední epizodu podcastu Kecy & Politika si můžete poslechnout zde:
Dlouhodobě se mluví o tom, že i hnutí ANO, založené jako politická divize koncernu Agrofert, se pobytem v demokratické prostředí českého politického systému a dvěma obdobími ve vládě nakonec promění ve standardní demokratickou stranu. Andrej Babiš jednou odejde a ANO bude obsluhovat konzervativní levicové voliče. To, co jsme mohli slyšet na včerejší tiskové konferenci, je bohužel přesně obrácený pohyb. Hypertrofovaná touha Andreje Babiše po moci a neexistence elementárních demokratických procesů uvnitř jeho hnutí ho vede směrem k lovu voličů na okraji spektra. To nutně povede k extremizaci samotného hnutí a jeho politiky. Pokud jsme si doposud mysleli, že to nejhorší, co nás může potkat, je to, že Babiš půjde ve stopách Viktora Orbána, tak jsme se mýlili. Včera nám ukázal, že může být ještě hůře.
Z vyhlášeného záměru je patrné, že se spíše vydal cestou Roberta Fica. To není dobrá zpráva, protože to je cesta, která nakonec Andreje Babiše nebo jeho nástupce dovede ke zpochybňování členství v EU a NATO, ke zpochybňování demokratických institucí státu a nakonec ke zpochybňování voleb. To jsou totiž témata, která voliči na okraji spektra chtějí slyšet. Jestli jsme se doposud uklidňovali tím, že ekonomické zájmy Agrofertu neumožní Babišovi hrát takovou kartu, tak už to dnes neplatí. Včera zveřejněná politická doktrína ukazuje, že směřuje spíše k Ficovi. Nástupci Babiše už žádné ekonomické zájmy mít nebudou. Pouze mocenské. Ostražití bychom měli být všichni. Nejenom Tomio Okamura a Michal Šmarda.
