Článek
Otázkou zůstává: proč po náhlém úmrtí druhého nejvyššího ústavního činitele nebyly udělány všechny lékařské úkony? Zvláště, když existovaly pochybnosti, že na Kuberově smrti mohly mít zájem určité politické síly.
Jak potvrdili jeho političtí spojenci i nejbližší rodina, tehdejší předseda senátu Kubera byl v posledních dnech před smrtí podroben obrovskému politickému nátlaku, aby neabsolvoval oficiální cestu na Tchaj-wan. Pro kontext: Pražský hrad v čele s Milošem Zemanem za benevolentního dohledu premiéra Babiše, provozoval od roku 2016 servilně pročínskou politiku.
V roce 2018 získaly většinu v senátu strany středu a pravice a svými kontakty na demokratický Tchaj-wan se snažily tuto politiku vyvažovat. Vyvrcholením těchto vazeb měla být právě Kuberova cesta, kterou nakonec absolvoval jeho nástupce Miloš Vystrčil. Koncem roku 2019 a začátkem roku 2020 sílil tlak Pražského hradu a čínského velvyslance na Kuberu. Prezident Zeman mu dokonce na Hradě osobně odevzdal výhružný dopis Číny, s jehož obsahem prý Zeman souhlasil.
Kubera se následně sešel s čínským velvyslancem, který s ním jednal jako sovětský vládce Brežněv s Dubčekem v době okupace v srpnu 1968. Kubera si pak stěžoval, že na velvyslanectví něco snědl, z čehož mu bylo špatně. Tři dny nato zemřel.
K jeho nevolnosti došlo v senátorské kanceláři, následně byl odvezen do nemocnice v Teplicích a poté přemístěn do kardiocentra v Ústí nad Labem.
První pochybnosti nastaly ve chvíli, kdy se rodina celé dlouhé týdny nemohla dostat k pitevnímu protokolu, kde byl jako příčina úmrtí uveden infarkt. V protokolu bylo napsáno, že byl preventivně zajištěn materiál na toxikologické vyšetření, ale nikdo prý nevznesl dodatečný požadavek na jeho analýzu. Rodina se sice ohradila, že dávala hlasitě najevo, že existuje podezření na otravu, ale tím to skončilo.
Důležité je, že žádný tehdejší ústavní činitel nebo nikdo z bezpečnostních složek nevznesl požadavek na hlubší přezkum příčin Kuberovy smrti. Navzdory tomu, že Kuberův ošetřující lékař tvrdil, že předseda senátu jako dlouholetý sportovec byl naprosto zdráv, jen plíce odpovídaly jeho celoživotnímu kouření.
V rozhovoru pro podcast Kecy a politika se k celé kauze vracíme se současným předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. I v něm události staré tři roky budí rozpaky. Právě proto se po zvolení nového prezidenta Petra Pavla obrátil na prezidentskou kancelář s oficiální žádostí, aby mu zprostředkovala informace spojené s dopisem čínského velvyslance a dalšími bezpečnostními věcmi, týkající se exsenátora Kubery.
Předseda Vystrčil se podivuje, že nebylo uděláno toxikologické vyšetření. Sám říká, že je sice titulárně druhý nejvyšší ústavní činitel, ale sám nemá právo na informace ze spisů různých českých bezpečnostních služeb, například v kauze Kubera.
Senát podle něj také nemůže ani vytvářet vyšetřovací komise. Všechny citlivé informace může podle ústavy a dalších zákonů získat jen prezident a premiér. Sám si myslí, že nejvyšší ústavní činitelé by automaticky měli mít právo na přístup k utajovaným bezpečnostním informacím, i když to přímo nevyplývá z jejich kompetence.
Předseda senátu si také myslí, že bezpečnostní složky by se měly víc zajímat o to, když za nevyjasněných okolností zemře druhý nejvyšší ústavní činitel. Úplnou samozřejmostí by podle něho mělo být, že se provede nadstandardní pitva a následné úkony. Podle Vystrčila sice zákon porušen nebyl, ale neudělalo se nic navíc, aby se potvrdila nebo vyvrátila různá podezření. „Některé věci se mely stát a nestaly se,“ tvrdí dnes Vystrčil.
Po senátoru Kuberovi, kromě osobních vzpomínek, zůstává lavička s malou pamětní deskou a popelníkem na vnitřním nádvoří pražského Valdštejnského paláce, kam si může kdokoli z veřejnosti přijít posedět.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
