Článek
Po králi, který kvůli rozvodu se svou první manželkou Kateřinou Aragonskou zavrhl katolickou církev a místo ní se ustanovil hlavou nové, anglikánské církve nepodléhající papeži, a krátké vládě jeho jediného syna Eduarda VI. se na trůn dostala krátce teprve osmnáctiletá Jana Greyová.
Její nárok nebyl moc pevný a vycházel z přání umírajícího Eduarda, kterému jej poradil její tchán John Dudley. V Janin prospěch hrál fakt, že byla vnučkou Marie Tudorovny, mladší sestry krále Jindřicha VIII. Ani ne dvoutýdenní kralování skončilo pro Janu i její rodinu obviněním z velezrady a popravami. Unikla jen její matka, Frances Brandonová, která vedla skromný dvůr. K němu patřila jako dvorní dáma i Alžběta z Hardwicku známá jako Bess, která byla jen o málo starší, než nešťastná královna Jana a také než po své sestře Marii nastoupivší královna Alžběta I.
Střechy Hardwick Hall, který nechala Bess postavit, zdobí dodnes její kamenný monogram E S (Elisabeth of Shrewsbury)
Bess pocházela ze sice ctihodného, ale také poměrně chudého rodu, který sídlil v Derbyshire. Už ve dvanácti letech odešla z domova na nedaleký Concor Castle. Tam se Bess zamilovala a po třech letech i provdala za teprve třináctiletého mladíka ze sousedství, Roberta Barlowa. Jejich manželství trvalo bohužel jen krátce. Bess se musela vrátit do služby a její manžel ani ne do roka zemřel.
Jako ani ne šestnáctiletá vdova se dostala ke královskému dvoru coby dvorní dáma Frances Brandonové. Znamenalo to se zadlužit při pořizování nákladné výbavy, protože potřebovala nejen šaty, ale i punčochy, prádlo, další nezbytnosti, a také šperky. Přesto se udržela u dvora dalších šest let, než se jako dvaadvacetiletá znovu provdala. Tentokrát už byl manžel starší, a to dokonce o dvacet let, a navíc dvojnásobný vdovec. Náhradou se Bess splnil sen o výhodné partii - William Cavendish byl jedním z nejmocnějších dvořanů, zastával místo pokladníka královských komnat, dnes bychom možná řekli ministra financí.
Bess se odstěhovala na rodové panství a na její radu přikoupil manžel i Chatsworth. Lord Cavendish byl poměrně obratným úředníkem jeho veličenstva Jindřicha VIII., který se podílel na rušení a prodeji klášterů, včetně jejich veškerého majetku. Při tom si sám přišel na pěknou sumičku. Těsně před tím, než měl být vyšetřován a možná i přijít o poměrně rozsáhlý majetek, Cavedish „příhodně“ zemřel a na vdovu s osmi osiřelými dětmi (včetně maličkých dvojčat) už si nikdo - včetně koruny - netroufl.
Wiliam Cavendish
Navíc ani tentokrát nezůstala Bess dlouho sama a o dva roky později to zkusila do třetice. Coby dalšího muže si zvolila opět staršího a opět bohatého Williama St Loe, kapitána osobní gardy královny Alžběty I. a jejího vrchního majordoma. Ani tentokrát netrávili manželé v důsledku pracovních povinností chotě moc času spolu. Po jeho smrti v roce 1565 se Bess stala jednou z nejbohatších žen na britských ostrovech. Finance ale nestřádala v truhlách, naopak je uměla využít na stavby nových nemovitostí - dnes bychom řekli, že byla předchůdkyní developerů.
Na rozdíl od řady mužů investujících do staveb ale měla Alžběta mimořádný vkus a cit pro krásu. Navíc si dokázala neomylně vybrat ty nejlepší z nejlepších spolupracovníků. Patřil k nim i jeden z prvních architektů hodných toho označení, Robert Smytson, který se později proslavil řadou dalších realizovaných paláců.
Průhled starým Hartwickem na renesanční budovu podle plánů architekta Roberta Smythsona
Alžběta, se coby investorka rozhodla pro zdánlivě nelogický krok. Opustila poměrně zachovalý původní Hardwick a v jeho těsném sousedství nechala postavit zbrusu nový Hardwick House v módním renesančním stylu vybavený navíc do té doby nevídaně velkorysými okny a neméně velkorysou - co do výšky - vstupní halou. Mimochodem, pokud byste si ji chtěli představit a byli jste nedávno na státním zámku Hluboká nad Vltavou, nejsou si obě vstupní haly co do řešení podle odborníků moc vzdálené.
Sama Bess ovšem přispěla celou řadou vylepšení. Nejenže založila italskými vzory inspirované zahrady, ale osobně se svými dámami vyráběla tapiserie, které kromě zkrášlení prostor navíc pomáhaly zachovat i teplo v interiéru. Dodnes se dochovala její rukou šitá Penelope. Nejde o výšivku, ale speciální aplikace z částí látek propojených ozdobnými šňůrkami, které dotváří malba nebo výšivka.
Vstupní hala v Hartwick House, který dnes patří do majetku National Trust a je přístupný návštěvníkům
Ani po odchodu třetího manžela nechtěla Bess zůstat až do smrti sama, a proto zamířila ještě výš. Coby čerstvá čtyřicátnice s obrovským majetkem řekla své „ano“ Georgu Talbotovi, 6 hraběti ze Shrewsbury, vysokému úředníkovi u dvora, který měl z předchozího manželství sám 7 dětí. Tím se i novomanželka Alžběta stala hraběnkou. Aby byly oba rody opravdu pevně propojeny, vzala si zároveň Bessina 12letá dcera Mary nejstaršího syna, 16letého Gilberta Talbota, a 18letý Henry Cavendish se oženil s teprve osmiletou Grace Talbotovou.
Zároveň si ale Bess poněkud zkomplikovala život. Její muž se nedlouho po sňatku stal dozorcem uvězněné skotské královny Marie Stuartovny, která byla obviněna ze snahy svrhnout anglickou Alžbětu I. Bess se stala společnicí zapuzené královny a měla ji nenásilně přesvědčit, aby se nepouštěla do intrik vůči anglické panovnici. Což se jí bohužel nepovedlo a Marie přišla později o hlavu.
Sedmnáctiletá Arbella Stuart na miniatuře v roce 1592
Přesto se v té době povedl Bess husarský kousek - domluvila sňatek své dcery Alžběty Cavendishové s bratrancem královny Mary, Karlem Stuartem. Jejich dcera Arbella byla vychovávána na Hartwick House a díky babičce Bess se jí dostalo na svou dobu mimořádného vzdělání, včetně jazykové výbavy. Chvíli se o ní dokonce uvažovalo jako o možné nástupkyni bezdětné královny Alžběty I. na trůn. Její nárok měl podtrhnout i sňatek s Williamem Seymourem, který ale proběhl tajně, bez vědomí mezitím korunovaného Jakuba I. Stuarta. Oba manželé byly po prozrazení svého svazku zatčeni a Arbella po několika letech zemřela v londýnském Toweru (1615).
Toho už se ale její babička nedožila. Zesnula už v roce 1608 v úctyhodných 87 letech a byla pohřbena v katedrále v Derby. Její potomci žili na Hartwick House až do roku 1960, kdy zemřela poslední z nich - vévodkyně Evelyn Devonshire.
Pro další informace:
