Článek
Když v roce 1899 zahajovala česká vysoká škola technická v Brně svou výuku, první přednášky se týkaly oboru stavitelství. Předtím už sice v moravské metropoli působila od roku 1873 c. a k. technická vysoká škola vyučující v němčině, ale k ní se současné Vysoké učení technické (VUT) nevztahuje.
Budova české vysoké školy technické na Veveří po dokončení (dnes sídlo FAST VUT)
Do prvního ročníku nastoupilo 38 studentů, kterým se věnovalo 5 profesorů, o jedno desetiletí později už jich bylo 228 jen na stavebním oboru, ale postupně se přidávaly i obor strojní - tam studovalo 135 zájemců, a kurz zeměměřičů, kde bylo 56 adeptů.
Zpočátku sídlila škola v provizorních prostorách na několika místech po Brně, což se neukázalo jako ideální řešení. Proto byl přímo „na míru“ zakoupen pozemek na okraji tehdejšího Brna. Po deseti letech byl vybudován na svou dobu moderní komplex budov v tehdejší Veverské ulici (dnes Veveří 95). Počítalo se s kapacitou cca 600 posluchačů.
Hlavní budova fakulty stavební VUT na ulici Veveří
Slavnostní otevření v roce 1911 přineslo škole nové pojmenování na c. k. českou vysokou školu technickou Františka Josefa. Na svou dobu se pyšnila moderními učebnami i zázemím, ale hlavně mechanicko-technickými laboratořemi s nejmodernějším vybavením, které zaplňovaly 12 místností a halu o ploše 169 m2.
Mezi profesory byli odborníci na nejnovější trendy - včetně železobetonu a konstrukcí z něj, lehkých střešních konstrukcí či obloukových rámů.
Po první světové válce se název školy změnil na Českou vysokou školu technickou a zaměřila se na vzdělávání nejen kádrů pro stavitelství a strojírenství, ale i elektroinženýrství, chemické inženýrství a kulturní inženýrství, které dnes známé jako městské nebo také sociální inženýrství orientující se na veřejnou infrastrukturu měst a obcí, lidově řečeno, aby všechno ladilo a lidem se dobře žilo.
Kolem budov se dá najít celá řada zajímavostí - třeba bludné balvany a krápníky
Velkou slávu zažila škola v roce 1937, kdy tu prezident Edvard Beneš přijal čestný doktorát a zároveň dovolil používání názvu „Vysoká škola technická dr. Edvarda Beneše“. Bohužel to vydrželo pouze do uzavření českých vysokých škol protektorátní mocí na sklonku roku 1939.
K Benešovu jménu se škola vrátila po válce, ale jen do roku 1951, kdy byla místo ní zřízena v jejích prostorách Vojenská technická akademie, kam přešla většina pedagogů.
Díky dostavbě v ulici Žižkova nad hlavním areálem mohla fakulta stavební začít přijímat víc studentů
Až v červenci 1956 vznikl název Vysoké učení technické v Brně (VUT), včetně fakulty stavební. Ta se sice vrátila na Veveří, ale vzhledem k rozrůstajícímu se počtu studentů už jí stávající prostory nestačily.
Náhradní prostory se hledaly doslova po celém městě a řada někdejších studentů si asi vzpomene, jak rychle museli překonávat vzdálenosti mezi Veslařskou, Poříčím nebo Barvičovou ulicí, aby stihli jednotlivé přednášky.
Mezi jednotlivými budovami jsou spojovací chodby - historické i moderní
Až v roce 1992 získala VUT zpět svou původní budovu, bohužel v tristním stavu, který vyžadoval rozsáhlou rekonstrukci. Díky tomu prošel historický areál na Veveří komplexní modernizací a úpravami, včetně chytře včleněných přístaveb a spojovacích chodeb.
Proto se sem v současnosti vejde většina ze šesti oborů, které nyní svým studentům FAST nabízí - od pozemních a dopravních staveb, přes materiálové inženýrství, vodní stavby, geodézii a kartografii až po ekonomiku a řízení staveb.
Každoročně nastupuje do prvního ročníku až 1.000 studentů, a to nejen z Česka, ale i ze Slovenska a dalších evropských zemí, kteří se tu vzdělávají mj. i díky programu Erasmus.
Průhled areálem VUT k druhé historické budově FAST VUT v ulici Žižkova
Za dobu svého působení připravila FAST VUT bezmála 50 tisíc odborníků, kteří se pouštějí do náročných úkolů napříč všemi myslitelnými odvětvími. Stačí nahlédnout do přihlášek a anotací fakultního kola studentské vědecké a odborné činnosti, kde se řeší mj. exotárium v ZOO Brno, Dům důstojného stáří v Ivanovicích, univerzální lezecké centrum, moderní parkovací systémy, statické řešení nosné konstrukce polyfunkčního domu nebo revitalizace tradiční chalupy na Kopanicích.
Vyučujícím i studentům usnadňují pohyb mezi jednotlivými pracovišti spojovací chodby
Většina studentů má možnost si už během školní výuky „osahat“ budoucí působiště, protože VUT spolupracuje s celou řadou stavebních firem. Není neobvyklé, když starší studenti dělají rozpočtáře staveb nebo pomáhají při stavebním dozoru. Navíc si mohou v moderních laboratořích - chloubě školy - sami vyzkoušet třeba práci s 3D tvarováním betonu.
Ukázky současných studentských prací - ekostánek a 3D betonové posezení
Kromě maturantů na VUT každoročně nastupují i odborníci z praxe, aby si doplnili vzdělání v dynamicky se rozvíjejících oborech, jako je třeba městské nebo enviromentální inženýrství.
Ani po promocích se na léto na Veveří nezavírá. To tu na sklonku prázdnin „úřaduje“ Letní technická škola FAST, kam se mohou přihlásit budoucí posluchači prvního ročníku, kteří neměli do maturity jasno, co by vlastně chtěli v budoucnu dělat a jejich volba padla právě na stavební fakultu.
Letní technická škola je totiž taková „rychlonalévárna“. Během dvou týdnů shrnuje základní středoškolské znalosti matematiky, deskriptivní geometrie, fyziky, chemie a informatiky a zároveň si její absolventi „zažijí“ prostory, kam pak budou chodit už jako řádní vysokoškoláci.
Pro další informace:
Fakulta stavební v Brně- historie a současnost 1899-1999, FAST VUT Brno, 1999
