Článek
Jírovec je typicky evropská dřevina, která se začala šířit po celém kontinentu z jihovýchodního Balkánu. Jeho největší boom nastal ve veřejných parcích na přelomu 19. a 20. století, proto většina dnes existujících vzrostlých stromů má za sebou víc než 100 let.
Pro lidové lékařství se hodí jak květy, tak i mladá kůra, ale především plody, lidově zvané kaštany. Mají vysoký obsah saponinů, především aescinu, který působí protizánětlivě, zmírňuje otoky, ale hlavně posiluje cévní stěnu. Právě proto najdete koňský kaštan v nejrůznějších farmaceutických přípravcích jak ve starých herbářích, tak i dnes v moderních lécích.
Naši předkové měli ale pro kaštan i další využití. Právě díky saponinům jej často používali jako náhradu za mýdlo zejména při praní. Stačilo kaštanové plody zbavit hnědé slupky - v opačném případě by mohla obarvit světlé prádlo, pak podrtit nebo nastrouhat a už se mohlo mydlit.
Kvetoucí jírovec maďal
Jírovce dlouho neměly žádného nepřítele a vydrželi i mrazy až do -30o C. Přibližně posledních třicet let je ale začala trápit klíněnka jírovcová, která se pomalu šíří Evropou z jejich původní domoviny - z Balkánu.
Přítomnost drobného, ani ne 1 cm velkého hnědého motýlka s bílými pruhy se začíná projevovat zprvu nenápadně - na listech se objevují průhledné, později zelené, cca 6 mm dlouhé varhánkovaté housenky, které vyžírají jejich pletivo. Listy pak usychají a strom je shazuje. Zároveň nemá ani sílu udržet plody. Občas se s klíněnkou snaží bojovat tím, že vykvétá ještě jednou na podzim, ale to už nestačí plody dozrát.
Klíněnka - dospělý jedinec
Klíněnka téměř nemá přirozeného nepřítele. Sice si na jejích housenkách rády pochutnají sýkorky koňadry i modřinky, ty ale zvládnou zlikvidovat odhadem jen 2 % až 4 % škůdce. Naopak sama klíněnka je „akční“, její populace se dovede během jediného roku rozšířit až na vzdálenost 60 km.
Kromě chemického postřiku, který nejde všude praktikovat, existuje jediná varianta alespoň částečné ochrany - všechno listí shrabat a spálit. Ani to ale není 100% účinné.
Je tedy šance vypěstovat na zahradě nebo v parku jírovec, který by se klíněnce ubránil? Odpovědí jsou něžně růžové květy spojené do až 25 cm vysoké laty, které působí jsou půvabný šperk.
Kmen jírovce pleťového po cca 15 letech
Těmi se o přízeň hlásí stále častěji vysazovaný jírovec pleťový, který - na rozdíl od svého příbuzného jírovce maďala - získal při křížení s jírovcem pavia pro klíněnku „nechutné“ listy, takže se mu vyhýbá obloukem.
Další zvláštností „červeného“ jírovce, jak se mu také přezdívá, je plod, který postrádá typické trny na vnějším obalu. Co ovšem zůstalo zachováno, je obsah léčivých látek i saponinů, které má společné se svým slavnějším příbuzným.
A ještě jedna výhoda na závěr. U jírovce pleťového víte, že vám nebo spíš vašim dětem časem nepřeroste tolik „přes hlavu“. Na rozdíl od koňského kaštanu totiž dorůstá „jen“ do výšky cca 10 metrů.
Pro další informace:
J.G. Mayer, B. Uehleke, páter K. Saum: Bylinky z klášterní lékárny, Knižní klub, 2024
