Článek
Když přijíždíte do mikulčického areálu Valy, je to doslova jako cesta časem. Nejprve jste v moderní vesnici, pak přejedete můstek přes říčku Kyjovku a rázem se ocitnete o několik století zpátky.
Kolem vás je jen sytě zelený lužní les a vy si můžete představovat, jak tu před dvanácti stoletími v písčitém meandru řeky Moravy (která se za tu dobu „odstěhovala“ o kilometr dál) stálo na svou dobu velké město.
Pro představu, jak to tu kdysi vypadalo, je skvělé si nastudovat předem plány města, kde žilo až 2.500 obyvatel, což na svou dobu bylo srovnatelné třeba s dnešní Prahou.
Hlavní část chráněná kdysi řekou připomínala tak trochu lebku. Tady stály největší domy řemeslníků a kostely - včetně knížecího paláce a baziliky na Akropoli.
Dopředu - v místech, kde je dnes návštěvnické centrum s rozhlednou - vybíhal „jazyk“, kam byla soustředěna vojenská posádka. A všude kolem v podhradí za řekou byly domy pro zemědělský lid a otroky.
Výhled na areál z rozhledny, zcela vlevo budova s expozicí a se základy II. kostela
„Hlavní město“ Velkomoravské říše patřilo k významným zastávkám kupců, což dokládají i cizí zlaté mince nalezené při vykopávkách. Z nich se v místní zlatotepecké dílně vyráběly originální šperky - včetně slavných kulatých gombíků používaných pro sepnutí pláště. Místní výrobky si v nápaditosti i preciznosti zpracování v ničem nezadaly se šperky dováženými z Byzance.
Sem také zamířili z dnešní řecké Soluně bratři Cyril a Metoděj, aby na knížecí žádost přinesli Slovanům věřícím do té doby v mnoho pohanských bohů křesťanskou víru a s ní spojené písmo - hlaholici.
Vstup do návštěvnického centra zdobí úvodní slova Bible v hlaholici
V celém areálu napočítali archeologové stopy po 12 kostelech - od ústřední baziliky s křtící studnou, která měla na délku 35 metrů, až po menší, patrně soukromé rotundy. Jejich obrysy jsou dnes v areálu k poznání díky moderním rekonstrukcím jejich základů.
Oltář pro venkovní mše u bývalé baziliky
Za jediným, skutečně dochovaným kostelem zasvěceným sv. Margitě Antiochijské, si můžete udělat vycházku přes slovenskou hranici. Díky nové obloukové lávce nad řekou Moravou určené pro pěší a pro cyklisty je to jen cca 4 km. Odměnou vám bude pohled na jedinečnou památku z 9. století ve stínu staleté lípy.
Základy druhého kostela včetně hrobů vladaře a jeho stráží
Přímo v expozici jsou rekonstruovány základy II. kostela, včetně hrobu panovníka a jeho družiny - vesměs urostlých mužů sloužících k jeho ochraně.
Prohlídka vede kolem základů a na návštěvníky čeká kromě nalezených artefaktů - keramiky, šperků či modelů jednotlivých staveb - i překvapení v podobě voskových destiček s pisátky nebo kování ve tvaru knihy, což v 9. století bylo u nás naprosté unikum.
Zlaté gombíly a další nálezy šperků vystavené v expozici ve skleněných válcích
Zatímco kolem kostelů se nacházely vesměs hroby s řádně pohřbenými těly, našla se v Mikulčicích i celá řada koster evidentně kdysi nepohřbených obyvatel - vesměs žen a dětí. Z toho archeologové usuzují, že zánik města patrně proběhl během přepadení, kdy muži nejspíš odtáhli do bitvy s nepřítelem a dostatečně nechráněné město vyplenili a vypálili cizí nájezdníci.
Mnoho někdejších obyvatel mělo na krku křížek sloužící k ochraně jeho osoby, což je nesporným důkazem, že se křesťanská víra rozšířila poměrně rychle napříč všemi vrstvami obyvatel hradiště.
Bez zajímavosti není ani stav jednotlivých kosterních nálezů. Zatímco příslušníci knížecí družiny byli na svou dobu vysocí, ostatní obyvatelé byli spíš menšího vzrůstu a měli víc opotřebované zuby.
Jde o výsledek rozdílného jídelníčku - na dvoře se jedla pestřejší strava, včetně masa chovaných i ulovených zvířat a ptáků, ovoce a zeleniny, podhradí bylo odkázáno spíš na kuchyni na bázi obilí a luštěnin. Zrno se mlelo na kamenných mlýncích, ale drobné kousky kamene, které se dostaly do mouky, obrušovaly zuby našich předků.
Základy menší, patrně soukromé rotundy
Jen pro zajímavost, pokud byste žili v době Velké Moravy, mohli byste si pochutnat třeba na slepici se švestkovou omáčkou, vepřovém jazyku s pečenými jablky, čočce, pečených rybách, jáhlové kaši s ovocem a mákem nebo na játrech na studeno. I to jsou výsledky archeologického průzkumu, který byl vloni představen návštěvníkům ve formě ochutnávky během zářijových Dnů evropského kulturního dědictví.
Mikulčice areál je vítaným cílem cyklovýletů
Také pro letošní rok je připravena celá řada doprovodných akcí, třeba Archeologické dny nebo Den na Velké Moravě.
Pro podrobnější informace:
