Článek
Už za pár týdnů čeká naše východní sousedy prezidentská volba. O službu Slovensku se v ní uchází po neobhajující Zuzaně Čaputové hned 11 kandidátů, reálnou šanci mají dva uchazeči. Odstartoval boj o křeslo Zuzany Čaputové - kdo vstupuje do ringu? - Seznam Médium
Než se po dvoukolové volbě dozvíme, kdo se stane v pořadí šestým slovenským prezidentem, můžeme se podívat, odkud vlastně bude spoluvytvářet slovenskou politiku.
Ačkoliv bývají některé politické akce směřovány i do prostor Bratislavského hradu, oficiálním sídlem slovenských prezidentů je už téměř třicet let Grasalkovičův palác na Hodžově náměstí ve Starém městě. Přiléhá k němu Prezidentská zahrada o rozměrech 6 hektarů. Po většinu roku je volně přístupná jak obyvatelům Bratislavy, tak i turistům. Výjimkou jsou jen několikrát do roka akce pořádané prezidentskou kanceláří pro zvané.
Prezidentská zahrada u Grasalkovičova paláce
Tím, kdo nechal palác postavit, je chorvatský šlechtic Anton I. Grasalkovič de Gyark (1694 - 1771), který patřil do sice zemanské, ale poměrně chudé rodiny. Ta opustila ještě před jeho narozením území dnešního Chorvatska ve strachu před tureckými nájezdy a své nové působiště našla v Uhrách. Antonův otec si vydělával jako poštmistr a později župan (hejtman) Nitranského kraje.
Anton zastával postupně několik vysokých zemských úřadů a za své letní sídlo si zvolil tehdejší Prešpurk (dnes Bratislavu), kde pro svou rodinu nechal postavit na svou dobu luxusní palác.
Jeho syn - také Anton - to dotáhl až na říšského knížete. Kromě bratislavského paláce vlastnila rodina i další rozsáhlé statky a mj. i zámek v maďarském Gödöllő, který je po Versailles druhým největším barokním komplexem v Evropě. Po vymření rodu po meči (1841) dědí Grasalkovičovy statky Habsburkové.
Grasalkovičův palác byl svědkem řady významných událostí z císařských dějin. Nás by mohlo zajímat, že tu došlo k seznámení následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este s jeho budoucí manželkou Žofií Chotkovou, dvorní dámou arcivévodkyně Isabely.
Arcivévoda František Ferdinand d´Este s nejstarší dcerou Sofií
Po vzniku Československa sídlilo v paláci Zemské velitelství československé armády, za Slovenského štátu i po osvobození sloužil palác jako sídlo prezidenta. Klement Gottwald v něm ale prakticky neúřadoval, a proto se jej rozhodl věnovat dětské organizaci coby Dům pionýrů (1949 - 1989).
S rozdělením Československa se zvažovalo, kde by měl sídlit budoucí slovenský prezident a volba padla opět na Grasalkovičův palác. Ještě před tím ale došlo k náročné a citlivé rekonstrukci, díky které se palác vrátil do své původní podoby ze druhé poloviny 18. století.
Slovenská prezidentská kancelář se do honosného sídla nastěhovala v roce 1996.
