Článek
Rok 1925 - Deset klubů tehdy přistoupilo na profesionalizaci soutěže
Následně doznávala změn, spojených s mnohdy až nesmyslnými zvraty, způsobenými zejména politickými proměnami naší společnosti.
Naše fotbalová liga patří k nejstarším v Evropě. Za námi jsou dokonce fotbalové mocnosti jako Itálie (1929), Španělsko (1929), Polsko (1927). Před námi Belgie (1904), Maďarsko (1901), Rakousko (1906). Nad všemi ční kolébka fotbalu Anglie (1888).
Když kartami zamíchají národnostní konflikty a nevraživost
Téměř třicet let se táhly snahy o založení řádně řízené a ústředním vedením organizované soutěže. Brzdilo je zejména vypuknutí Velké války na počátku minulého století, ale především velká rivalita až nevraživost mezi jednotlivými týmy a kluby v časech c. a k. mocnářství.
„Každému sportsmannu, footballistů nevyjímajíc, budiž svatou povinností a přirozenou snahou soutěžiti. Srovnávati se nanejvýše čestně a s veškerým úsilím se sportovníky a protivníky na poli tělocvičném, footballovém či jiném kolbišti různorodém. Jenom srovnávání se soupeři určuje mistrovství ve hře a toho nejlepšího jednice či clubu v odvětví sportovním, footballové nevyjímajíc.“
Jen s obtížemi si tato krásná myšlenka Josefa Rösslera-Ořovského, průkopníka a organizátora sportovního dění u nás, dobývala místo na slunci.
V soutěži, která proběhla v roce 1896, s dodatečným označením Mistrovství Čech, se hrálo ve dvou obdobích (saisonách). Jaro a podzim. Provázely ji žabomyší války, které ničemu neprospívaly. Převažovaly chaos, neochota střetávat se na hřišti. Část klubů spolu „nemluvila“ nebo se vzájemně neuznávala. Vládl nesoulad. Ani jeden z klubů ze svých pozic nemínil ustoupit. Beztak neutěšenou situaci zhoršovaly školské úřady a školy, zakazující svým studentům jakoukoliv veřejnou sportovní činnost.
Třebaže se o dva roky později hrála řada přátelských utkání, na vrcholnou konfrontaci zřejmě čas nezbýval. Do fotbalu poprvé vnikla politika. Na přelomu listopadu a prosince 1897 došlo k řadě protiněmeckých a protižidovských demonstrací a výtržností. Vyvolalo je rozhodnutí kabinetu premiéra Kazimíra Badeniho. Několik měsíců před pádem své vlády vydal jazyková opatření, jimiž se do státní a místní správy zavádělo dvojjazyčné úřadování a tím se vycházelo vstříc českým požadavkům. Po pádu kabinetu se čekalo zrušení rozhodnutí, což české nacionalisty pohnalo k projevům nesouhlasu. Byli napadáni němečtí studenti, německé a židovské školy, synagogy, židovské obchody. Národnostní konflikt mezi Čechy a Němci se přenesl i do sportu. Rok 1899 se opět nesl v duchu vzájemného fotbalového nepotkávání se. Výjimkou byl SK Slavia, který navázal kontakty na mezinárodním poli.
Rozpad mocnářství - celostátní ligová soutěž
Její zrod ovlivnil nejen vznik Československa, ale také technický pokrok. Klíčovým faktorem bylo v roce 1924 rozhodnutí FIFA o zavedení profesionalismu v jejich členských zemích. Naše Fotbalová asociace na své výroční valné hromadě v prosinci 1924 odhlasovala, že kluby, které budou mít zájem, se od 1. ledna 1925 mohou stát profesionálními.
Léta plynula. Do dějin našeho fotbalu se postupně zapisovaly osobnosti, úzce s ním spojené. Geniální střelec a pozdější trenér Alfréd Schaffer. Josef Silný, jehož rodná Kroměříž na něj nezapomíná. V roce 2022 po něm pojmenovali fotbalový stánek zdejší Slavie. Štefan Čambal, který 22× reprezentoval ČSR A. Josef Bican a další a další.
Mezi nimi i Michal Vičan. Když měl obléci vojenský stejnokroj a hrozil mu přesun na východní frontu, kde slovenská armáda bojovala po boku německého wehrmachtu, přišel rozkaz k nástupu do OAP (Oddiel armádnych pretekárov). První rok vojny tak absolvoval v nejvyšší soutěži Slovenska 1943/1944 na postu útočníka. Veškerou fotbalovou aktivitu na nejvyšší úrovni pozastavilo Slovenské národní povstání a jeho následné potlačení německou armádou. Brzy po osvobození se objevil v řadách hráčů bratislavského ŠK, ale ještě nějakou dobu trvalo, než se dostal do základní sestavy. Stalo se tak v ročníku 1946/1947. Navzdory úspěšné kariéře fotbalisty bylo samozřejmostí fungovat aktivně i v civilu. Civilní zaměstnání bylo v poněkud bouřlivém období 50. let minulého století naprostou samozřejmostí, profesionalismus nepřijatelný.
Ve druhé polovině 50. let byl Vičan zapleten do akce StB, která řádila v řadách slovanistů. Výsledkem vykonstruované „protistátní činnosti“ bylo zatčení spoluhráčů Benedikoviče, Beňa, Tegelhoffa a Steinera a jejich následné nedobrovolné umístění v pracovních táborech jáchymovských dolů. Vičana aféra minula o vlásek. Chybělo málo a patřil by k dalším odsouzeným. Zejména když hlavní osobou byl podezřelý a později obžalovaný nefotbalista, jménem Vicen.
Karol Dobiaš – idol konce 60. let 20. století
Jeden z nejlepších fotbalistů. Odstrašující živel normalizace. Slovenský publicista Július Šefčík ve své knize z roku 2018, nazvané Československý Best, o tom píše jasně. Spartak Trnava pod trenérem Antonem Malatinským, řečeným „Toni Báči“ vybudoval skvělý tým, který zdaleka překlenul hranice státu. Získal pět titulů, v ročníku 1968/1969 se probojoval do semifinále Poháru mistrů, šlo o nejmenší město v historii, které se tak daleko dostalo. Oporou a idolem byl rodák z Handlové. Kdyby hrál za evropský tým, mohl pomýšlet na zisk Zlatého míče nejlepšího fotbalisty Evropy. A nabídku měl. Zájem projevil nizozemský gigant Feyenoord Rotterdam vítěz PMEZ 1969/1970.
„Legendární rakouský kouč Ernst Happel si mne vybral jako pravého obránce,“ připomínal příběh.
„Žádné jednání neproběhlo, komunisti mě nepustili. Byl jsem mladý, teprve
dvaadvacet let, ven, natož na západ, se tehdy nechodilo,“ odkrýval okolnosti.
„Pro Spartak Trnava dvě stě tisíc dolarů, to byly obrovské prachy. A k tomu
slíbili na stadion udělat umělé osvětlení 1800 luxů. Mně dávali okolo 40 tisíc guldenů plat, k tomu prémie, auto, zařízený byt,“ prozradil lákavé odstupné.
Ven nešel. Potíž byla i v tom, že se příliš nezamlouval stranickým orgánům.
„Nosil jsem dlouhé vlasy, byl jsem mánička, dokonce jsem nesměl plnit funkci kapitána reprezentace.“
Sezona 1991/1992 se nesla ve znamení profesionalismu
Od 1. července 1991 byli všichni hráči nejvyšší soutěže i oficiálně profesionály.
Na stadiony se však stále silněji vtírala politika. Od jara 1992 bylo zjevné, že společný stát spěje k zániku a že vzniknou dvě samostatné republiky. Čím komplikovaněji probíhala politická jednání národních politických reprezentací, tím bouřlivější atmosféra na stadionech během vzájemných zápasů českých a slovenských mužstev panovala.
Premiérový ročník 1. české fotbalové ligy 1993/1994 přinesl nové historické záznamy. Mírná nostalgie za federálními soky ovšem zůstávala.
„Prestižní zápasy se Slovanem Bratislava, Interem Bratislava nebo Trnavou nám hodně chyběly,“ připustil sparťanský kanonýr Horst Siegl, král střelců premiérového ročníku.
Zdroj: Stanislav Hrabě, Lubomír Král a kol., Liga má 100 let, Nakladatelství Epocha, 2025
