Článek
Letos v květnu se kvůli natáčení na dva dny uzavřela Jeruzalémská synagoga v centru Prahy. Než ji obsadil filmový štáb a herci, bylo nezbytné z ní dočasně odstranit všechny instalované výstavy, aby interiér odpovídal počátku 20. století. Od roku 1906 zde jako první varhaník působil Oskar Baum (1883-1941).
Hlavními aktéry scén odehrávajících se v synagoze, která se za Kafkova života jmenovala Jubilejní, je německy píšící spisovatel a jeho blízký přítel, nevidomý varhaník, hudební kritik a učitel hudby Oskar Baum. S Kafkou se seznámil díky Maxu Brodovi. Třebaže Baum zaujímá významné místo v rámci skupiny spisovatelů židovského původu Pražský kruh, do něhož kromě Kafky patřili Max Brod a Felix Weltsch, přestože stál u jeho zrodu, zůstává ve stínu svých blízkých přátel. Po více jak sto letech jej do povědomí širší veřejnosti vrací Agnieszka Holland.
„Hrát nevidomého není snadné.“
Úkolem varhanáře a varhaníka Jeruzalémské synagogy Václava Petera bylo Aarona Friesze, představitele Bauma, naučit věrně předstírat hru na tento starobylý nástroj. Zvláště, když Baum v hercově podání měl „zahrát“ úvodní část velice náročné skladby Belgičana Césara Francka, chorál a moll.
Václav Peter je zkušený pedagog. Mezi jeho žáky byli i slepci, takže ví, jak herce vést, aby podal divácky přesvědčivý výkon.
„Přinesl jsem originální varhanní lavici, na níž Oskar Baum sedával. Hru jsem názorně předvedl. Aaron Friesz si mne nahrával na video, na které se opakovaně díval, aby odpozoroval správné pozice rukou, hlavy… Musel jsem ho učit výrazu ve tváři. Aby byl trochu nepříčetný, nepřítomný, hlava na stranu. Vštípit mu zvyky varhaníků. Například, aby věděl, že jakmile usedne k nástroji, přejede prsty přes klaviaturu. Koncentrace na hudbu musela být cítit z každého jeho pohybu,“ vzpomíná na práci Václav Peter.
V roli Franze Kafky se představí německý herec Idan Weiss. (zcela vpravo)
Pro natáčení musel odstranit pult na noty. Nevidomí ho nepotřebují. Při výuce a čtení not používají Braillovo písmo. Oči jim nahrazuje kombinace hmatová s vizuální představou. Musejí se rovněž naučit, kde jsou rejstříky, kde ve správnou chvíli najít ten potřebný. Sluch jim pomáhá zvládat tempo, frázování, správně vystavět melodii…
„Pro člověka, který vidí, není nijak snadné hrát nevidomého. Herec se opravdu snažil. Ocenil jsem rovněž, že režisérka do rolí vybírala typy co nejvíce odpovídající historickým postavám.“
Ve filmu diváci uvidí na varhany „hrát“ Aarona Friesze, hrající nohy však budou Václava Petera, jenž úvodní část Franckovy skladby, která ve snímku zazní, nahrál sám.
Klidná dáma s úsměvem
Přesně tak Agnieszku Holland Václav Peter charakterizuje. Léta působil v televizi, takže může porovnávat práci různých režisérů.
„Paní Holland je kultivovaná žena. Spolupracovalo se mi s ní velice dobře. Nekřičí, usmívá se. Během natáčení umí vytvořit klidnou, přátelskou, tvůrčí atmosféru. Pozoruje, a když se jí něco nelíbí, doporučí, co by se mělo udělat, jak si scénu představuje. Přirovnal bych ji k našemu režisérovi Františku Filipovi.“
Zdroj: Hollandová natočí Franze, v novém filmu chce prozkoumat Kafkovu imaginaci – iDNES.cz; Režisérka Agnieszka Hollandová začala natáčet film o Franzi Kafkovi (ceskenoviny.cz); Úvod (svkpk.cz); Praha (svkpk.cz); “Franz”: V Praze právě probíhá předprodukce nového životopisného filmu o Kafkovi v režii Agnieszky Holland. (tisen.tv)
