Článek
Na mysli měl bitvu, k níž došlo v charkovské oblasti, u ukrajinského Sokolova ve dnech 8.-13. března 1943.
„Jestli pak víte, kdo je hrdina?“
Touto otázkou jsem si před lety naběhla na úvod besedy s válečnými veterány, které jsem přivedla mezi žáky páté třídy základní školy.
„Spiderman, Batman, RoboCop…“
Temno před očima. V hlavě chaos, jak z nečekaných odpovědí důstojně vybruslit.
Spása přišla od hošíka, nesměle špitnoucího: „Je to někdo, kdo se nebojí, udělá něco hezkého, třeba někoho zachrání…“
Pod pojmy hrdina/hrdinství si každý z nás představí něco jiného. S ohledem na věk, životní zkušenosti, vědomosti… Pro mne statečnými zůstanou především ti, kteří se jakýmkoliv způsobem nepříteli, ohrožujícímu vlast, postavili na odpor. Nevím, zda bych v sobě, na jejich místě, dokázala vydolovat aspoň špetku kuráže.
Existuje hranice lidské odvahy? Na příkladu válečných veteránů z Východní i Západní fronty, s nimiž jsem strávila hodně času jsem si uvědomila, že je-li cílem člověka osvobození domoviny, je onou dělicí linií, cenou, kterou je ochoten zaplatit, smrt. Pak se jí přestane bát a dokáže ze sebe vydat vše.
Možná to pro někoho zní příliš pateticky. Možná, s ohledem na fakt, že válku máme díky sdělovacím prostředkům a sociálním sítím denně na talíři doslova v přímém přenosu, je mu to jedno. Zlhostejněl, otupěl.
Z ukázky šla hrůza
Mnohokrát jsem se zúčastnila rekonstrukcí různých bitev. V březnu 2013 s válečnými veterány Miloslavem Masopustem, Václavem Kuchynkou, Václavem Přibylem, Pavlem Vranským a dalšími i té u Sokolova. Ukrajina připravila rekonstrukci prvního bojového vystoupení československých vojáků během druhé světové války na východní frontě. Toho dne Sokolovo svíral mráz, kraj pokrýval sníh. Mezi diváky stáli i ti, kteří válku přežili. Výbuchy granátů, kanonáda, pach střelného prachu… Třebaže šlo pouze o ukázku, šla z ní hrůza. Sotva kdo by něco takového chtěl zažít doopravdy.
Bojový křest čs. jednotky ve třiačtyřicátém byl krvavý. Vojenský historik, spisovatel, autor knih z oblasti literatury faktu Karel Richter, znalec východní fronty, mě před cestou prosil, abych v tamním muzeu vyřídila jeho pozdravy a také za něj válečným veteránům vzdala hold. Vyprávěl o bitvě a mj. odmítl spekulace, že Sověti jednotku chtěli zničit, a proto ji poslali na nejtěžší úsek fronty. Podle jeho mínění pro ně měla především politickou a morální hodnotu.
„Plukovník Ludvík Svoboda si nedělal iluze. Věděl, že jeho prapor nečeká snadný úkol. Vojáci byli vyčerpaní dlouhým pochodem. Jen co dorazili na místo, museli se bez odpočinku pustit do kopání zákopů. Svoboda jim připomněl, že všichni snadný úkol odmítli v Ostrogožsku, když velitel frontu oznámil, že je pošle na nějaký klidný úsek. Tehdy zdůraznil, že všichni musejí obstát a hitlerovcům a celému světu ukázat, jak československý voják za osvobození vlasti umí bojovat. Nikoho se nebojí ten, kdo se přestane bát smrti. K tomu je ovšem třeba milovat vlast víc než sebe!“ řekl jim před bojem.
Mluvili jsme spolu také o rozporuplných hodnoceních bitvy.
„Ústup působí jako nezdar bojové činnosti. Pokud se však podaří zmařit záměr nepřítele, nejde o neúspěch. Prapor tehdy prokázal vysokou morálku a bojovou zdatnost. Tím, že se ho nepříteli nepodařilo obklíčit a zlikvidovat, se v celé velikosti a závažnosti zachovala hodnota, kterou naši příslušníci svým hrdinstvím u Sokolova vytvořili.“
Zdroj: Bitva u Sokolova - hrdinství, omyly i zbabělost | ARMYWEB.cz; VHU PRAHA; Ukrajina zažila rekonstrukci bitvy u Sokolova — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz); Co je Hrdinství? Co znamená pojem, význam slova, výrazu, termínu, hesla (superia.cz); Karel Richter, Voják první linie Válečné drama syna nepřítele lidu, Naše vojsko, 2017
