Článek
Její zastánci poukazují na to, že by z hlediska času i financí usnadnila život voličům, nacházejícím se daleko od našich velvyslanectví.
Jiná doba. Jiné problémy. Nijak je nezlehčuji. Nicméně v porovnání s těmi, s nimiž zápolili Češi před desítkami let, jsou (snad) snáze překonatelné.
Málokdo o krajanech věděl víc než Jan Týml, spisovatel a redaktor různých časopisů. Příslušník druhého odboje, podílející se na tvorbě ilegálního časopisu V BOJ, vězeň koncentračních táborů.
Po absolvování učitelského ústavu zahájil v roce 1924 dráhu pedagoga v české menšinové škole v Aši. Dálkovým studiem si doplnil učitelské vzdělání a o tři roky později požádal o přeložení na českou doplňovací školu v Hamburku. Zde současně působil jako učitel a poradce československého konzula pro vystěhovalce. Po návratu do vlasti působil coby učitel na reformní škole v Praze a začal rozvíjet vlastní publicistickou činnost. Hojně využíval zkušeností z dráhy pedagoga a z mnoha cest do zahraničí. Z plavby do Ameriky v roce 1928, z putování po Rakousku, Francii, Itálii, Německu, Dánsku…
Perná práce – vděčná práce
V roce 1932 v knížce Pro naše a pro nás. Čtení o československých zahraničních školách, kterou spoluredigoval, popsal poslání čs. zahraničního učitele: „Býti učitelem na některé ze zahraničních škol nebo doplňovacích kursů, je přáním mnohého z mladých. Kouzlo dálky spojované s představou krajanského soužití a solidarity našich v cizině, imponuje neméně než poselství kulturního pracovního a osvětového vůdce kolonie… Není v zájmu věci učitelské působení v zahraničí přeidealisovat, není zapotřebí býti zklamán. Perná práce – vděčná práce, to je krátká charakteristika. Za svého učitelování jsem prožil nejpernější, při tom však nejradostnější chvíle právě v menšinách a v zahraničí.“
Od roku 1934 řídil čtrnáctideník Krajan. Až ze západní Sibiře mu do redakce přišel dopis od Čechů tam žijících. „Předplatné za »Krajana«, který se nám líbí, nemůžeme poslat, sovětské předpisy to nedovolují, ale přijeďte k nám, zaplatíme Vám cestu 2200 kilometrů z Moskvy na východ, pobyt u nás a cestu zpět. Přijeďte, rádi Vás u nás uvidíme.“
Domy knihy překvapují
Největší Týmlovou vášní bylo cestování, poznávání cizích krajů a lidí. Především však československých zahraničních krajanů. Z uvedených cest napsal řadu článků a publikací. Např. Námořnickou knížku (1936), v níž popsal, jak se český člověk ve světě probíjí. Těsně před jeho zatčením v roce 1940 dvakrát za sebou vyšla brožurka Hlas domova, v níž shrnul poznatky ze života čs. krajanů po celém světě.
Pro název knížky o cestě do sovětského Ruska (1932), které navštívil dvakrát, si vybral slova z Písně o velkém pochodu ruského básníka Sergeje Jesenina. „… Hej, ty národe, liško podšitá! Hej, ty Rusi, nečesaná, nemytá!“
Hej
Věren pověsti objektivního pozorovatele popisuje zážitky, které se mu vryly do paměti. Nezastírá obrovskou bídu, všudypřítomnou špínu, upadající lesk obchodů a výkladů. Zmiňuje Petrohrad, semeniště všech možných nákaz, v němž denně jen na tyfus umírá asi 350 lidí. Všímá si krajní destrukce sovětských železnic. Oceňuje širokou nabídku knih včetně dětské literatury a odborných časopisů, prodávaných na poštách, v kioscích, na nádražích…
„… neb na každém kroku špion“
Z Moskvy Jan Týml poslal příbuzným, žijícím v SSSR lístek s prosbou, aby někdo přijel za ním do Kyjeva, jelikož by „rád zvěděl, jak žijí“. V Kyjevě ho však čekal pouze omluvný dopis (poste restante) strýce Antonína.
„Milý synovče! Co se týče mého příjezdu do Kijeva rád bych se s Vámi viděl i vše ústně vypověděl, ale je to věc moc nebezpečná. … těžko se k Vám dostati, potom budou slídit, co Vám povídám, neb na každém kroku špion a na konec by mě potahovali i ještě posadili. Vy nevíte, co se tu děje a co Vám poukazujou i mluví, samá lež. Lidi hynou pořádný, mnoho z našich přátel vyslali do daleké severní gubernie a tam jeden za druhým umírají. Co bude dál, čekati se nechce.
… vše konfiskují, tak radím i Vám nepsati z Čech, neb mně to dělá nepříjemnost i pořáde slíději za našincem. … Prosím pozdravení od nás nešťastných v Rusku. … Vyjeti nám nedají i umoří nás.“
Zdroj: K volbě poštou pro Čechy v cizině nechá koalice svolat mimořádnou schůzi | ČeskéNoviny.cz (ceskenoviny.cz); Jan Týml, Hej, ty Rusi nečesaná, nemytá, vydala Volná myšlenka v Praze, knihtiskárna STIEBLING A HAVELKA, 1932
