Článek
Pojednává zejména o těch, kteří byli zapojeni v největší odbojové organizaci Obrana národa. Všichni byli vězněni v policejní věznici v Malé pevnosti. Slavnostního zahájení expozice se 19. září 2024 zúčastnili i jejich potomci.
Morální cíle nadřadili nad vlastní život
Armádní generálové Josef Bílý, Ludvík Krejčí, divizní generálové František Bláha, František Kravák, František Melichar, Hugo Vojta, brigádní generál Antonín Hron, Mons. Metoděj Kubáň, brigádní generál duchovní služby, generálmajor Bohumil Borecký, generál intendanstva JUDr. Viktor Spěváček, plukovník generálního štábu Theodor Lang, podplukovník Bedřich Valla, majorové Jan Pulkrábek a JUDr. Jan Karlík. Do jednoho věděli, že zapojí-li se do odboje, musejí počítat s nacistickou odplatou. Na podzim roku 1938 jim nebylo dovoleno za ohroženou vlast bojovat. S o to větším nasazením, osobní statečností se po okupaci pustili do nerovného boje s nepřítelem. Věrni přísaze, kterou jako vojáci skládali, morální cíle nadřadili nad vlastní život. Téměř třicítka generálů československé armády jím za odvahu zaplatila.
Právem jejich potomci během vernisáže hrdě stáli u portrétů se svými předky.
„Jsem dojatá a moc za výstavu děkuji,“ pravila dcera generála Krejčího, 94letá Marie Žižková
„Braň národ.“
Bezprostředně po vzniku protektorátu se začal formovat domácí odboj. Především vojenský. K prvním ilegálním organizacím patřila Obrana národa. Podnět k založení dala tzv. Rada starších – generálové Josef Bílý, Sergej Vojcechovský, Hugo Vojta a Alois Eliáš. Rozsáhlá ilegální síť podléhala vojenské hierarchii. Byla budována na celém území protektorátu na podobné struktuře, jakou měla prvorepubliková armáda. To byl jeden z důvodů, proč došlo k rychlému a rozsáhlému rozkrytí její sítě gestapem. Na jedné straně bylo výhodné využít vědomostí, zvyklostí a systému velení a aplikovat je na odbojovou organizaci, na straně druhé právě toto rozhodnutí gestapu pomohlo její strukturu odhalit. Heslem hnutí se stalo „Braň národ“, z něhož byl odvozen i název Obrana národa. Prvním velitelem byl armádní generál Josef Bílý. Nejen tato fakta výstava připomíná.
„… kdo sem dotáh mrchu jménem protektorát“
Dokumentární výstava dokumentačního oddělení Památníku Terezín o osudech příslušníků československé armády během druhé světové války bude veřejnosti zpřístupněna do 30. 11. 2024. Autorka Hana Procházková a její kolegové odvedli obrovský kus práce. Svědčí o tom samotná expozice i velice obsáhlý katalog. Vystavené exponáty dokumentují profesní dráhu výše zmíněných hrdinů, jejich činnost v odboji a následné věznění. Texty jsou doplněny vybranými předměty ze sbírky Památníku Terezín, ale jsou zde i takové, které byly naprosto unikátně pro tuto příležitost vypůjčeny z jiných institucí, popřípadě ze soukromých sbírek.
O hudební doprovod se postarala skupina Epydemye – Jan Přeslička, Mirek Vlasák a Lucie Vlasáková. V jejich podání zazněly písně – příběhy, spojené s osudy vojáků za protektorátu. Vzdali hold všem statečným včetně Tří králů – Balabána, Morávka a Mašína.
„Pistole a stará Bible kralická říká, že mou zemi nikdy nezíská/kdo si na svý hadry musí křížit hnát//kdo sem dotáh mrchu jménem protektorát/ … v týhle zemi budou naše děti žít/ pro ně taky složili jsme pevný slib/ do poslední chvíle budeme se prát…“
Zdroj: Katalog výstavy Nezlomeni; Výstava je koncipována jako putovní. S žádostí o zapůjčení se lze obracet na Miroslava Veselého, výtvarníka Památníku Terezín.
