Článek
Morální cíle muži nadřadili nad vlastní život. Téměř třicítka generálů československé armády jím za odvahu zaplatila. Mezi nimi například divizní generál František Kravák, popravený v Plötzensee 24. května 1943. Brigádní generál duchovní služby, Mons. Metoděj Kubáň, deportovaný 13. února 1942 do koncentračního Dachau, kde záhy na následky mučení zemřel. Generál intendantstva JUDr. Viktor Spěváček, bez soudu poslaný do Malé Pevnosti Terezín, v níž 4. července 1941 po krutém týrání dozorci zemřel.
„Když zemřít, tak čestně,“ napsal v memorandu adresovaném československé vládě v době mnichovské krize armádní generál Ludvík Krejčí, poslední náčelník Hlavního štábu československé branné moci.
V říjnu 1941 byl zatčen a později předán do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín. Mezi vězni se zpráva o jeho převozu setkala se značným ohlasem. Mnozí se těšili, že generál se pro ně stane morální podporou a vzpruhou.
Většina důstojníků, generála Krejčího nevyjímaje, prošla tzv. Kanalkommandem. Šlo o neskutečně špinavou práci. Velitel věznice Heinrich Jöckel na ni s oblibou nasazoval právě důstojníky bývalé čs. armády. Třebaže se vězni museli pohybovat v pachu spletité kanalizační síti, nabízela jim alespoň trochu klidu. Strážní sem nechodili a nehlídali tudíž ani pracovní tempo, jako tomu bylo u jiných komand.
Po úvodní řeči Jana Roubínka pamětní desku v Malé pevnosti Terezín odhalila dcera generála Ludvíka Krejčího Marie Žižková a padre kapitán Milan Novotný, příslušník 43. výsadkového pluku z Chrudimi.
„Taťka byl můj vzor.“
V cele č. 9, v Krankenrevieru, v níž byl vězněn i generál Krejčí, je od letošního 19. listopadu pamětní deska. Podle slov Hany Procházkové z dokumentačního oddělení Památníku Terezín, „je věnovaná celému vojenskému odboji bez specifikace. Byli to muži nejlépe organizovaní, v té době nejschopnější postavit se na odpor“.
Slavnostního aktu se rovněž zúčastnila pětadevadesátiletá dcera generála Krejčího Marie Žižková. Netajila se dojetím. S láskou na statečného otce zavzpomínala.
„Taťka byl můj vzor. Cokoliv jsem udělala, vždycky jsem se ptala, co by tomu řekl. Vedl nás k pravdomluvnosti, čestnosti, zbožnosti…“
Jazyk Třetí říše opět oživl
Jak v úvodní řeči zdůraznil ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek, Evropa se opět nachází na scestí.
„Období trvalého míru je u konce. Opět slyšíme hřmění zbraní, které se stále více přibližuje. Umírají lidé. Opět vidíme agresi k sousednímu národu, která chce změnit společné hranice silou – a se stejně nemravnou rétorikou, jakou používali „tlučhubové“ reprezentující nacistický režim ve 30. letech minulého století. Jazyk Třetí říše v jejich podání opět oživl. Proto brzy, a musím to říci, budeme potřebovat charismatické a schopné demokratické lídry – osobnosti, za nimiž lidé půjdou. Možná i vojevůdce, vyžádají-li si to okolnosti. Nechť jsou jim důstojníci československé armády příkladem – příkladem odvahy, čestnosti a odhodlání nikdy se nevzdat.“
Nelze než souhlasit s jeho závěrečnou výzvou.
„Ctíme památku těch, kteří se nebáli postavit tyranii. Ctíme jejich odvahu, jejich oběť a jejich víru v lepší svět. A slibme si, že jejich odkaz budeme chránit – nejen slovy, ale i činy. Aby se už nikdy neopakovala doba, kdy lidský život neměl cenu, kdy právo bylo nahrazeno právem silnějšího.“
Výzva pro potomky
Nenechejte zapomenout příběhy statečných. Pojďme vrátit hrdinům tváře a jména. Jste potomkem či příbuzným příslušníka Československé armády, který byl zapojen v odboji a byl vězněn v Malé pevnosti Terezín? Ozvěte se, prosím, s příběhem paní Haně Procházkové.
Zdroj: Hana Procházková, publikace Nezlomeni; Památník Terezín, 2024; https://medium.seznam.cz/clanek/kroska-caches-armadni-general-josef-bily-odsouzen-k-trestu-smrti-v-zari-1941-popraven-136430; https://medium.seznam.cz/clanek/kroska-caches-nezlomeni-odmitli-se-smirit-s-kapitulaci-bez-boje-zustali-verni-prisaze-87611
