Článek
Po vysvětlení, jak je ve škole historii učí, musím konstatovat, že toliko z pedagogova předčítání z učebnice, z pouhého vyžadování znalostí nabiflovaných dat, bych asi také nadšením neskákala.
Na pedagogy jsem v životě měla štěstí. Nezávisle na tom, co učili. Jsem jim obrovsky vděčná za vše, co mi do hlavy dokázali napěchovat. Za všechny zmíním mou někdejší profesorku dějepisu na Akademickém gymnáziu v Praze, ve Štěpánské ulici, PhDr. Janu Volfovou, námi studenty důvěrně zvanou Volfi. Skvělým výkladem, prošpikovaným pozoruhodnými fakty včetně pikantních historek z minulosti v nás, svých studentech, nejen dokázala podnítit a udržet zájem o poznání historie, ale také nás v dobách nastupující normalizace učila samostatně uvažovat, vyhodnocovat fakta a z námi vyhledaných zjištění činit vlastní závěry. Takovou osobnost bych přála všem žákům a studentům.
Nedávno, na jedné soukromé přednášce ve Starých Splavech, jsem se seznámila s jinou úžasnou ženou. Báječnou vypravěčkou a znalkyní reálií, PhDr. Renatou Mauserovou, významnou regionální historičkou Máchova kraje, badatelkou a publicistkou, autorkou řady publikací s vlastivědnou tematikou. Zaujala nás tak, že kdyby ji čas netlačil a nemusela odejít na další akci, poslouchali bychom ji hodiny a hodiny. Připomněla mi naši Volfi.
Paní doktorka Renata Mauserová.
„Co vydělám, zde také utratím.“
Máchův kraj nám přiblížila řadou informací, ale také citacemi z dobových dokumentů, které dokreslují obraz i atmosféru dávných časů. Soudím, že by jimi zaujala i puberťáky. Podobná zpestření by vyučování zajisté učinila barevnějším, zábavnějším. Posuďte sami.
Fotograf Franz Ernst v prosinci 1927 žádá Jezerní zprávu o upřednostnění při výběru fotografa pro pláž u jezera.
„Bydlím zde, a proto vše, co vydělám, zde také utratím.“
Karel Rösler se 25. dubna 1931 uchází o pronájem parkoviště u pláže a nabízí za pronájem 10 tis. K. Parkoviště mu je uděleno. Je vyzván, aby jako pomocný personál zaměstnával jen střízlivé lidi, kteří se umějí dobře chovat.
Mlékárenské družstvo v Doksech
Na pláži zajišťovalo mléčné ozdravné kúry spočívající v pití čerstvého mléka. Jezerní správa v zásadě souhlasí s udělením místa na pláži v Doksech pro výstavbu haly na prodej mléka. Další jednání budou vedena, jak je zřejmé z protokolu ze dne 28. 12. 1928.
Podnikání na plážích
Anna Trötschlová žádá o pronájem záchodků na dokské pláži.
„Zařízení budu opečovávat, jako by bylo mé vlastní. Dokonale ovládám státní jazyk a hostům budu vycházet co nejvíce vstříc.“ (květen 1931)
Dne 25. 5. 1930 si Herman Härtel stěžuje Jezerní správě na jistou Kahounovou, která prodává alkohol.
„Tím je u jejího stánku spousta lidí, což na tomto místě poškozuje dobrou pověst města.“
S poškozováním dobré pověsti Doks to zřejmě nebylo tak hrozné, jelikož navzdory uvedené stížnosti paní Kahounová k 5. květnu 1931 dostala dva stánky při vstupu na pláž s dovětkem: „Vyzýváme Vás, abyste se k hostům chovala přátelsky a vyvarovala se chování, které by mohlo poškodit obraz města.“ (7. 5. 1931, Lázeňská správa Doksy)
Zdroj: Poznejte Máchův kraj s PhDr. Renatou Mauserovou | I-NOVINY.cz; Poznámky pořízené během přednášky Renaty Mauserové.
