Článek
Jen obtížně lze soudit, zda to byla právě tato jeho návštěva a jeho hlášení o současné alarmující protinacistické situaci v českých zemích nebo skutečnost, že si přisadil, když z daného stavu obvinil protektora Neuratha, faktem však zůstává, že v Berlíně začali horečně jednat.
Hitler si nechává znovu krátce popsat, co se v protektorátu děje. Frank potvrzuje Neurathovu zprávu, že odbojové hnutí a další formy protinacistického odporu sílí a že stav je, zejména po napadení Sovětského svazu Německem, alarmující.
„Zavedu v protektorátu tvrdší kurz,“ přeruší Franka Hitler.
„Nebudu tím zatěžovat Neuratha, stejně by to nezvládl.“
Frank věří, že vůdce mu svěří daleko větší pravomoci. Pak bude pánem nad protektorátem on.
„Pořádek obnoví Heydrich!“ zaskočí Franka.
Führerem čerstvě povýšený Reinhard Heydrich je muž činu. O poměrech v protektorátu toho ví opravdu hodně. Má podrobné informace. Má i plán. Ví, kde začne. Již v sobotu 27. září je zatčen předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. Bezprostředně poté je dopraven do pražské řídící úřadovny gestapa v Petschkově paláci.
Heydrich vydává Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941. Tím sám sebe pověřuje kdykoliv a kdekoliv vyhlásit stanné právo!
Neděle 28. září
Na stožárech prvního hradčanského nádvoří vlají dvě vlajky. Říšskoněmecká s hákovým křížem a vlajka s hrozivým znakem SS. Nově vytyčený směr v terorizování Čechů je přesně nalajnován. Frankův letitý sen se tak naplňuje měrou vrchovatou.
V pravé poledne Emil Hácha přijímá Heydricha i Franka. Heydrich mu bez obalu oznamuje, že Eliášovo zatčení bylo nutné „v zájmu říše i českého národa“(!). Nepřátelské činy českého obyvatelstva, sabotáže si prý vynutily vyhlášení výjimečného civilního stavu v některých částech protektorátu s účinností od téhož poledne. Hitler a jeho říše nedovolí, aby kdokoliv jakkoliv hatil boj za novou Evropu.
V pozdním odpoledni zastupující říšský protektor Heydrich v přítomnosti státního sekretáře Franka přijímá všechny členy protektorátní vlády a mimo jiné oznamuje, že inženýr Eliáš stojí před soudem pro takzvanou velezradu a zemězradu.
„Mnou sestavené stanné soudy, zřízené proti říši nepřátelským snahám a jednáním, se už rovněž sešly, takže ještě dnes večer je nutno počítat s prvními rozsudky a jejich vykonáním…“ nechává se slyšet Heydrich.
„Nenechávám žádných pochybností o tom, že zájmy říše budu hájit s veškerou tvrdostí, přičemž žádám, aby bylo konečně nahlédnuto, že tím zároveň beru v ochranu i zájmy protektorátního obyvatelstva.“
R. Heydrich.
Heydrich své cíle v Praze zformuloval zcela jasně
„Žijete tu jednou uprostřed evropského osudového prostoru, který je určen a veden německým národem. Pochopte už konečně, že obyvatel tohoto prostoru nemůže vést žádnou politiku v zájmu Londýna nebo Moskvy… Pro budoucnost platí jasná směrnice: dělat všechno co slouží Evropě, určované Velkoněmeckem.“
Heydrich nemá ve zvyku mlátit prázdnou slámu. V noci 28. září rozhlasová stanice Böhmen oznamuje první rozsudky smrti, vykonané zastřelením.
A protektorátní tisk píše: 30. září - „Pro přípravu velezrady a sabotáže byli v Praze odsouzeni k smrti…“
Každý následující den se tatáž zpráva opakuje. Mění se pouze jména a příjmení a počty popravených. Heydrich opravdu neztrácí čas. Dne 8. října 1941 je zakázána Československá obec sokolská, stovky sokolů a sokolek poslány do koncentračních táborů. Na podzim téhož roku začíná i v protektorátu nová, neméně krvavá kapitola dějin – holocaust.
Ukázkový árijský vzhled. Pečlivě upravené světlé vlasy. Ostře řezaná tvář a nos, připomínající zobák predátora. To je Reinhard Heydrich. Podobá se dravci. A dravec zaútočil. Ve své nabubřelosti, nebetyčném sebevědomí si nepřipouštěl, že by mohl být vystaven jakémukoliv riziku, že by na něj někdo zaútočil. Až nastane 27. květen 1942. Den odplaty. Vykonají ji Jozef Gabčík s Janem Kubišem.
Zdroj: Jana Vrzalová, Zasnoubena se smrtí, Nakladatelství JOTA, Brno, 2017
