Článek
Konečně jsme našetřili na vytoužený skleník. Krásně velký 6 × 8 m, s betonovými základy. Jen díky tomu, že na tak velký skleník je potřeba stavební povolení, jsme zjistili, že pozemek, který jsme 30 let považovali za náš, už nějakou dobu náš není. Tedy, jeho část.
Skleník se nevejde, říkal architekt
Začalo to telefonátem od architekta. Na skleník prý před domem nemáme dost místa. Znovu jsme proměřili vzdálenost od plotu k domu, ale zdálo se, že místa je dost. Problém osvětlilo až nahlédnutí do katastrální mapy, z níž architekt vycházel. Pozemek se nám „ztenčil“ o více než 40 m2. Nastalo pátrání. Katastrální mapa připojená ke kupní smlouvě před 30 lety vypadala jinak.
Viníkem našeho zmizelého pozemku byla digitalizace, která probíhala v letech 2008–2017. Zpětně jsme se dopátrali, že digitalizace údajně měla probíhat takto: „Komisař se sejde s vlastníky sousedících pozemků. Společně projdou a vyznačí jejich hranice, například sprejem na hraniční body, jako je zatlučený kolík, plot nebo obrubník. Po vyznačení hranic sousedé podepíší protokol. Zeměměřič nakonec hraniční body zaměří a zanese do digitální mapy“. U nás ale nic z toho neproběhlo. Nikdo s námi nic neprocházel, žádné kolíky jsme nepostřehli, žádné vyjednávání se sousedy se nekonalo.
Je pravda, že před pár lety proběhlo řízení s katastrálním úřadem, které inicioval úřad. Jednalo se ale o sloučení parcel a změnu využití pozemku. O posunu hranic pozemku nepadlo ani slovo. Nicméně je možné, že jsme v rámci protokolu o sloučení parcel a změně využití pozemku podepsali i novou podobu katastrální mapy.
Prostě, člověk si žije v pohodě v domnění, že jeho pozemek je JEHO pozemek a nemá potuchy o tom, že hranice pozemku si vesele odcestovala jinam. Hledáním na internetu jsme zjistili, že jde o poměrně častý problém.
Máme se soudit?
Podle současné katastrální mapy se náš plot (postavený na hranici pozemku v souladu s dřívější katastrální mapou) nyní nachází na sousedově parcele. Čtyři metry od současné hranice našeho pozemku.
Zjišťovali jsme tedy, co můžeme v dané situaci dělat. Na stránkách právní kanceláře, která se tímto problémem zabývá, se píše: „V případě, že se vlastník pozemku domnívá, že jeho parcela je v katastrální mapě nepřesně zakreslena, je možné tuto situaci řešit několika způsoby. V první řadě je třeba zjistit, kdy a s jakou přesností byly dotčené pozemky v katastrální mapě zakresleny, zda existuje aktuální geometrický plán, jestli a jakým způsobem byly hranice jednotlivých parcel vyznačeny v terénu a kdo fakticky jednotlivé parcely užívá a chová se k nim jako vlastník. Nejprve je potřeba posoudit, zda v katastrálním operátu není technická nebo právní chyba. Technickou chybu odstraní Katastrální úřad z moci úřední nebo na návrh, který lze za tímto účelem na úřadě podat. U právní chyby je situace složitější. Vlastníci sousedících pozemků se mohou na řešení dohodnout a sepsat souhlasné prohlášení, ke kterému připojí pro tyto účely zpracovaný geometrický plán.“
A když se nedohodnou? Pak je možná žaloba na určení vlastnického práva nebo žaloba na určení a na stanovení hranice mezi pozemky.
Anebo to můžeme pustit z hlavy, zbourat plot, postavit ho o čtyři metry blíže a dělat, že je všechno v pořádku. A co vy? Kdy jste se naposledy podívali do katastrální mapy? Nezmizel vám taky kus parcely?
Zdroje: vasinka.cz, seznam.zpravy.cz
