Článek
Milovaná
Když se ve své době druhému nejmocnějšímu muži Německa 8. srpna 1929 v Mnichově narodila modrooká a blonďatá dcera Gudrun, byl štěstím bez sebe. Heinrich Himmler svou prvorozenou miloval. Dokonce jí sám vybral i jméno podle hrdinky románu jeho oblíbeného spisovatele, ale více než jménem jí říkal přezdívkou Püppi. Gudrun byla jediným manželským dítětem svého otce. S manželkou Margarete ještě Himmler adoptoval syna, jehož zemřelý otec byl vysoko postaveným členem SS. Další dva nevlastní sourozenci vzešli z otcova poměru se sekretářkou. Gudrun otce vídala málo, jelikož s matkou a nevlastním bratrem žila v Bavorsku ve vile u jezera, kterou jim Himmler pořídil. On sám byl nejčastěji ve své berlínské kanceláři, ale snažil se svou milovanou dceru vidět, kdykoliv to jen šlo. Létal za ní z Berlína, volal jí a denně si psali dopisy.
Věřila, že otce zavraždili
Prominentní dcerka také občas šéfa gestapa doprovázela na jeho služebních cestách. Jednou s ním zavítala i do koncentračního tábora v Dachau, který Himmler zřídil a kde si prohlédla zahradu a obrázky vězňů. Tento ,,výlet“ ji nadchl. O svém otci, který byl jedním z organizátorů hromadného vyvražďování Židů, si z novin vystřihovala všechny jeho fotografie. Obdivovala ho. A stejně tak i ,,strýčka“ Hitlera. Až do své smrti byla přesvědčena o tom, že její otec nikdy nic špatného neudělal. Když se po válce v zajetí otrávil kyanidem, nevěřila tomu. Tvrdila, že ho Britové zavraždili. Gudrun Himmlerová spolu s matkou také skončila v zajetí. V evropských internačních táborech zůstaly až do doby, než je při norimberských procesech soud osvobodil. Nacistické ideologie se však Gudrun nikdy nezřekla.
Pomáhala válečným zločincům
Na příjmení Himmlerová byla Gudrun hrdá, a i když pro ni často znamenalo komplikace, například nepřijetí do zaměstnání, nikdy se ho nezřekla. Žila v rodném Mnichově a po svatbě s funkcionářem krajně pravicové strany a novinářem Wulfem Dieterem Burwitzem se jí narodily dvě děti. V kruzích bývalých nacistů se Himmlerova dcera nepřestala pohybovat ani po válce. Stala se členkou organizace Stille Hilfe. Tato původně tajná skupina vznikla už rok po konci druhé světové války a jejím úkolem bylo pomáhat bývalým nacistům v útěku do Jižní Ameriky. S pomocí Stille Hilfe se podařilo uprchnout například i Adolfu Eichmannovi nebo takzvanému ,,Lyonskému řezníkovi“ Klausi Barbiemu. V roce 1951 se skupina oficiálně zaregistrovala jako humanitární organizace. Pokračovala v pomoci válečným zločincům, kterým přispívala na právní náklady nebo jim zajišťovala zdravotní péči.
Věrná až do smrti
Gudrun Himmlerová se také na začátku padesátých let podílela na založení neonacistické mládežnické organizace, která vycházela z Hitlerjugend. V šedesátých letech byla dokonce naverbovaná německou zpravodajskou službou, pro kterou pracovala pod falešným jménem jako sekretářka. V té době nebyla tato spolupráce ničím neobvyklým, naopak. Spoustu německých agentů mělo minulost spojenou s gestapem nebo SS. Gudrun se také účastnila různých vzpomínkových setkání wehrmachtu, kde bývala opravdovou hvězdou. Pro bývalé členy nacistické strany pořád zůstávala jejich princeznou a vnímali ji jako autoritu. Ona sama zůstala nacistické ideologii věrná až do své smrti v roce 2018.
