Článek
Ze zloděje koní zázračným léčitelem
Lidový vesnický léčitel a mystik Grigorij Jefimovič Rasputin jistě nějaké schopnosti měl, minimálně oplýval neobyčejným charismatem a dokázal silou své osobnosti strhnout davy, aby mu naslouchaly a věřily mu. Narodil se do malé sibiřské vesnice Pokrovskoje v roce 1869. Živil se různě, třeba jako povozník nebo zloděj koní. Už zamlada se rád napil a tato jeho vášeň ho neopustila až do konce života. Ve svých osmnácti letech odešel do kláštera, odkud se brzy vrátil zpět do rodné vsi a oženil se s dívkou Praskovjou, která mu porodila sedm dětí, ovšem dospělého věku se z nich dožily jen tři. Cesta do kláštera Grigorije změnila. Začalo se povídat o jeho nadpřirozených schopnostech, kdy údajně uměl předvídat budoucnost, vídal zjevení a měl schopnost uzdravovat nemocné. Odešel z domu a putoval celou zemí, aby se dostal v roce 1903 až do Petrohradu.
Grigorij Rasputin údajně ovládal i hypnózu a léčil pouhým dotekem. Pověst o zázračném léčiteli ze Sibiře se brzy roznesla po celé zemi.
Osudové setkání
Jeho pověst zázračného poutníka, který dokáže nemožné, se donesla až na carský dvůr. Rodina panovníka Mikuláše II. před veřejností střežila jedno smutné tajemství. Následník ruského trůnu, malý carevič Alexej, trpěl vrozenou nevyléčitelnou chorobou. Byl hemofilik a špatně se mu srážela krev, takže každý sebemenší pád nebo zranění pro něj mohlo mít fatální následky. Jeho matka Alexandra nemyslela na nic jiného, než jak ubohému synovi pomoci. Přes svou přítelkyni se dozvěděla o tajemném léčiteli ze Sibiře a rozhodla se ho k sobě a k nemocnému Alexeji pozvat. Když ho k dítěti přivedli poprvé, carevič zrovna trpěl vysokými horečkami a vnitřním krvácením po pádu a jeho stav byl vážný. Druhý den po Rasputinově návštěvě však horečky zázračně zmizely. Od té doby se tento muž stal nepostradatelnou součástí celé carské rodiny a především Alexandra se na něj upnula jako na jedinou záchranu svého syna. Zavírala proto oči i před skandálním chováním, které její oblíbenec předváděl.
Svatý muž, nebo zvrhlík a alkoholik?
Jako carův a především carevnin důvěrník si mohl dovolit téměř vše. Jeho divoké večírky plné alkoholu a žen se staly pověstnými. Míval pletky i se ženami z vysoce postavených rodin, které dokázal uhranout svým charismatem i 180 centimetrů vysokou postavou. Působil na ně jako magnet a brzy si získal pověst proutníka a sexuálního zvrhlíka. Jeho sebevědomý projev mu získal mnoho příznivců, ale začali se objevovat i nepřátelé, které děsila jeho vzrůstající moc a vliv na panovníka. Tomu měl radit nejen ve věcech nemoci malého careviče, ale zasahovat měl i do politiky. Navíc jeho nezřízený život plný skandálů těžce diskreditoval už tak neoblíbenou Mikulášovu rodinu. Dokonce se šuškalo, že má poměr se samotnou carevnou. A tak se dala dohromady skupina jeho odpůrců, která pod vedením knížete Felixe Jusupova začala spřádat plán, jak se démonického Grigorije navždy zbavit.
Uhrančivý pohled, veliké sebevědomí a mužný zjev na ženy zabíral. Byly Rasputinem přímo fascinovány.
Nezničitelný
Felix Jusupov byl jedním z nejbohatších ruských šlechticů. Po bratrovi, který zemřel v souboji, zdědil obrovský majetek a dokonce se oženil s carovou neteří Irinou. Právě ta se měla stát návnadou, aby milovníka žen Rasputina nalákali 30. prosince 1916 do Jusupova petrohradského paláce. Záminkou pro jeho pozvání totiž bylo právě seznámení se s krásnou Irinou. Na večírku, který se konal ve sklepě domu, spiklenci podali Rasputinovi jídlo a víno otrávené cyankáli. Mysleli, že bude brzy po všem, ale ke zděšení všech jed vůbec neúčinkoval. Nastala panika a Felix Jusupov vytáhl zbraň a na svého hosta vystřelil. Rasputina atentátníci zasáhli do zad, do hrudi i do hlavy, ale přesto ho ještě pro jistotu zbili holí, až získali jistotu, že nenáviděný nepřítel již nežije. To se ale zřejmě spletli. Ani jed ani kulky na něj totiž údajně nestačily. Měl zemřít až kombinací svých zranění a utonutím v zamrzlé řece, kam ho pod led jeho vrazi hodili. Že byl nezničitelný sibiřský mnich před vhozením do vody stále ještě naživu, mají dokazovat i jeho odřeniny na konečcích prstů, které vznikly, když se zoufale snažil dostat z ledové řeky ven.
Grigorij Rasputin měl obrovský vliv na cara i carevnu. Když země vstoupila do války, nenávist frustrovaných Rusů k němu ještě vzrostla.
Svatým nebude. Možná v budoucnu
Rasputinova mrtvola byla nalezena už druhý den po atentátu. Pro carevnu to byl šok, ztratila nejen svého důvěrníka a rádce, ale hlavně jedinou naději na záchranu svého syna. Nechala Grigorije pohřbít v Carském Selu, kde měla rodina svou letní rezidenci, ale v neklidném roce 1917 lidé jeho tělo spálili. I dnes, po tolika letech, budí postava uhrančivého Rusa kontroverze a názory na něj jsou rozporuplné. Ani uvnitř pravoslavné církve nepanuje v pohledu na Rasputinovu osobu shoda. Otázka jeho možného prohlášení za svatého je ale podle některých duchovních stále ještě otevřená.
Zdroje: Prima Zoom, lidovky.cz, idnes.cz, Felix Felixovič Jusupov
