Článek
Ruská vláda představila návrh federálního rozpočtu na rok 2027 a výhled pro další dva roky. Dokumenty ministerstva financí ukazují, že Moskva hodlá pokračovat ve vysokých vojenských výdajích, přestože její ekonomika zpomaluje, příjmy z ropy a plynu i přes stále vysoké globální ceny zaostávají za dřívějšími očekáváními a financování státního dluhu je stále dražší. Peníze, které stát potřebuje na armádu, přitom chybějí jinde, především v programech zaměřených na zdravotnictví, podnikání a dlouhodobý rozvoj země.
Zvlášť výmluvné je porovnání nového návrhu s rozpočtovými plány zveřejněnými před pouhým rokem. Zatímco na obranu chce vláda v roce 2027 vynaložit o více než čtvrtinu více, než původně zamýšlela, některé civilní programy přišly o valnou část dříve plánovaného financování. V jednom případě se rozpočet projektu zaměřeného na prodlužování života a zlepšování zdravotní péče propadl téměř na polovinu. Ruské ministerstvo financí tak vlastně samo ukazuje, jaké priority dostávají přednost v zemi, která už pátým rokem vede rozsáhlou válku proti sousední zemi.
Na armádu se peníze najdou. I když je stát nemá
Podle nového návrhu má Rusko v roce 2027 vynaložit na národní obranu 17,15 bilionu rublů (1 Kč je za současného kurzu přibližně 4 rubly). Ještě v loňském rozpočtovém výhledu přitom pro stejný rok počítalo přibližně s 13,57 bilionu. Během jediného roku tedy vláda zvýšila plánované výdaje na obranu o 3,58 bilionu rublů, tedy o více než 26 procent. Jde o mimořádnou změnu, zvláště když má být ruská ekonomika po letošním výrazném zpomalení nadále vystavena sankcím a vysokým nákladům na financování.
Samotná obrana má oficiálně spolknout přibližně 35 procent všech federálních výdajů. Dalších 4,29 bilionu rublů připadne na národní bezpečnost a činnost bezpečnostních a policejních složek, takže obě kapitoly dohromady představují zhruba 44 procent rozpočtu. Nutno dodat, že nejde samozřejmě výhradně o náklady bojů na Ukrajině, protože do obranného rozpočtu patří také běžný provoz ozbrojených sil a do bezpečnostního rozpočtu spadají například výdaje na policii. Stejně tak ovšem budou některé výdaje přímo související s válkou ukryty v jiných rozpočtových kapitolách.
Zásadní je, že vysoké vojenské výdaje mají pokračovat i v následujících letech, na rok 2028 je plánováno 16,61 bilionu a na rok 2029 dalších 16,30 bilionu rublů. Za celé tříleté období tak Moskva počítá s přibližně 50 biliony rublů pouze na obranu. Rozpočtový výhled sice neznamená, že válka bude pokračovat až do roku 2029, jasně však ukazuje, že ruské vedení nepočítá s rychlým návratem vojenských výdajů na předválečnou úroveň.
Pro představu, na celé federální zdravotnictví má v roce 2027 připadnout 1,82 bilionu rublů a na školství 1,78 bilionu. Samotná obranná kapitola je tedy více než devětkrát větší než federální výdaje na zdravotnictví. Přestože školy a nemocnice financují také ruské regiony a zdravotní pojištění, rozložení federálních prostředků velmi názorně vypovídá o prioritách centrální vlády. .
Zdravotnictví: Slibovali delší život, nyní polovinu škrtají
Jedním z hlavních příkladů je národní projekt s na ruské poměry poněkud optimistickým názvem Dlouhý a aktivní život (Продолжительная и активная жизнь/Prodolžitělnaja i aktivnaja žizň). Ruská vláda jej spustila v roce 2025 s cílem zlepšit dostupnost zdravotní péče a zvýšit průměrnou délku života obyvatel na 78 let do roku 2030. Projekt zahrnuje modernizaci zdravotnických zařízení, zlepšování péče o pacienty a podporu prevence. Jeho součástí jsou například programy zaměřené na léčbu rakoviny, srdečních a cévních onemocnění, cukrovky nebo hepatitidy C.
Ještě v říjnu 2025 počítalo ministerstvo financí s tím, že na tento projekt v roce 2027 vynaloží 284,9 miliardy rublů, nový návrh pro stejný rok pracuje s pouhými 145,9 miliardami. Za jediný rok tak zmizela z původního rozpočtového plánu téměř polovina prostředků. Projekt má mimo jiné pomáhat modernizovat polikliniky, zlepšovat dostupnost lékařů v odlehlých oblastech, vybavovat nemocnice a rozvíjet specializovanou léčbu. Jak napovídá jeho popis, finance nyní budou ještě více chybět tam, kde se jich už tak nedostává a zasaženy budou především dlouhodobě podfinancované periferní oblasti země.
Vláda současně oficiálně uvádí, že celkové veřejné zdravotnické výdaje včetně regionů a zdravotního pojištění mají v roce 2027 nominálně růst. Obě skutečnosti se nevylučují, protože běžný provoz nemocnic a zdravotní péče má jiné zdroje než zvláštní programy modernizace a rozvoje. Jsou to však tyto investice, které rozhodují o tom, v jakém stavu bude zdravotnictví za deset nebo dvacet let. Ruská vláda slibuje svým obyvatelům delší a zdravější život, ale současně výrazně omezuje jeden z nástrojů, který jí má pomoci tento slib splnit. Oproti tomu vojenský rozpočet pro stejný rok navyšuje o biliony rublů. Z pohledu dlouhodobých potřeb obyvatelstva jde o volbu, jejíž následky budou přetrvávat ještě po mnoho let i kdyby snad válka skončila v blízké době.
Rodiny a podnikatelé musí ustoupit
Škrty se netýkají pouze zdravotnictví. Výrazné změny najdeme také v národním projektu Efektivní a konkurenceschopná ekonomika, který podporuje malé a střední podnikatele, investice, inovace a zvyšování produktivity práce. Ve srovnání s loňským výhledem má financování přímo pro rok 2027 klesnout přibližně o 16 procent.
Pod názvem tohoto projektu se skrývá například síť podnikatelských center poskytujících poradenství malým firmám, podpora začínajících podnikatelů, modernizace výroby nebo zavádění efektivnějších pracovních postupů. Podobná opatření mají pomáhat civilní ekonomice rozvíjet se i v prostředí sankcí a nedostatku pracovních sil. Přitom podle současného výhledu má financování programu v roce 2029 klesnout až na 72,4 miliardy rublů. To je o více než třetinu méně než částka plánovaná pro rok 2027, a to ještě bez zohlednění inflace. To vše za situace, kdy řada podniků už tak balancuje na hraně a ruské banky očekávají přicházející vlnu krachů.
Další změny se týkají projektu Datová ekonomika a digitální transformace státu. Ten zahrnuje rozvoj domácího softwaru, umělé inteligence, digitální státní správy, kybernetické bezpečnosti a vzdělávání odborníků na informační technologie. Vláda ještě loni plánovala na rok 2027 výdaje 168,9 miliardy rublů, ale nyní počítá se 147,1 miliardy. To vše přichází v době, kdy Rusko samo zdůrazňuje potřebu technologické nezávislosti na zahraničních dodavatelích.
Dalším dílem celé mozaiky je projekt Rodina. V roce 2026 se na něj podle původního rozpočtu počítá s 3,24 bilionu rublů, zatímco na rok 2027 vláda navrhuje přibližně 2,88 bilionu. Jeho součástí je podpora rodin s dětmi, mateřský kapitál, zvýhodněné hypotéky, porodnická zařízení nebo pomoc seniorům. Na jednu stranu tak státní představitelé mluví o demografické katastrofě a nutnosti podporovat ruské rodiny, zároveň jim však škrtá plánovanou podporu.
Jednotlivé programy se liší účelem i způsobem financování. Jejich společným rysem však je, že řada dřívějších rozvojových plánů dostává méně peněz, než s kolika vláda původně počítala. Rusko přitom potřebuje modernizovat zanedbanou infrastrukturu, zvýšit produktivitu práce, řešit demografickou krizi a podporovat technologický rozvoj. Vysoké vojenské výdaje tak neznamenají pouze současnou zátěž veřejných financí, ale také omezení možností připravit ekonomiku a společnost na budoucnost. A to ve chvíli, kdy vláda lepí díry ve federálním rozpočtu za cenu, která by lépe odpovídala sazbám na kreditních kartách.
Stát potřebuje další půjčky, investoři si za ně nechávají draze platit
Rostoucí vojenské náklady se promítají do zrychlujícího se zadlužení. Rusko letos podle aktualizovaného výhledu očekává federální rozpočtový schodek přibližně 7,35 bilionu rublů. Na rok 2027 sice plánuje jeho snížení na 5,44 bilionu, ale ani následující dva roky nemají přinést vyrovnaný rozpočet. Vláda počítá se schodkem přesahujícím pět bilionů rublů také v letech 2028 a 2029. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry se dá těmto výhledům věřit a zda v tomto případě není spíše přání otcem myšlenky. Deficit je totiž pro letošek na téměř dvojnásobku toho, s čím pracovaly výhledy na začátku roku.
Jedním ze způsobů, jak tyto schodky financovat, je prodej státních dluhopisů na volném trhu, zde však Moskva v poslední době naráží na rostoucí problémy. Koncem září muselo ministerstvo financí zrušit aukci dluhopisů se splatností v dubnu 2030, protože nedostalo nabídky za přijatelné ceny. Neznamená to, že se nenašel vůbec nikdo, kdo by ruskému státu půjčil peníze, ale že investoři požadovali výhodnější podmínky, než jaké jim bylo ministerstvo ochotno poskytnout. Bylo to přitom opakování obdobné situace, která nastala již v letos v létě.
Další aukce 7. října už byla úspěšnější, ministerstvo financí prodalo dluhopisy v nominální hodnotě přibližně 81 miliard rublů, přičemž výnos do splatnosti dosáhl 16,63 procenta ročně. Tak vysoký požadovaný výnos ukazuje, jak drahé je pro stát získávání dlouhodobých peněz na domácím trhu. Podle ruských finančních analytiků navíc stále přetrvává rozdíl mezi cenami, které chtějí investoři zaplatit, a podmínkami, za nichž by si ministerstvo přálo půjčovat.
Neúspěšné zářijové umístění nebylo jediným varovným signálem. Ve třetím čtvrtletí získalo Rusko prodejem dluhopisů přibližně 1,26 bilionu rublů, přestože plánovalo 1,5 bilionu. Na poslední čtvrtletí přitom ministerstvo oznámilo záměr získat na trhu dalších 2,45 bilionu rublů. Úspěšný říjnový prodej sice ukázal, že domácí trh je stále schopný a ochotný vládě půjčovat, pro splnění tak vysokého plánu však bude muset stát umisťovat výrazně větší objemy dluhopisů.
Dražší zadlužování vytváří další problém, na obsluhu státního dluhu má Rusko v roce 2027 vynaložit 4,57 bilionu rublů a v roce 2029 už 5,68 bilionu. Jen v roce 2027 tak bude centrální vláda počítat na úroky a související náklady s větší částkou, než kolik vyčlení na federální zdravotnictví a školství dohromady. Rusko se přitom dlouhá léta rádo chlubilo nízkým státním zadlužením, které prezentovalo jako jednu z předností své ekonomiky. Přestože jeho dluh v poměru k HDP zůstává v mezinárodním srovnání relativně nízký, začíná se potýkat s problémem dobře známým mnohem zadluženějším státům a stále větší část rozpočtu musí vyčleňovat na splácení úroků namísto investic a veřejných služeb. Do této situace se země dostala především proto, že kvůli vysokým úrokovým sazbám a omezenému přístupu na zahraniční finanční trhy si Moskva půjčuje podstatně dráž než řada zemí s mnohem vyšším veřejným dluhem.
Účet za válku zvyšuje také daně
Rusku zároveň ubývá prostoru pro financování výdajů z tradičních zdrojů. Zatímco v roce 2024 přinesly ropa a plyn federálnímu rozpočtu přibližně 11,13 bilionu rublů, pro rok 2027 už ministerstvo financí očekává pouze sedm bilionů. Mezitím Moskva čelí sankcím, problémům s vývozem a výpadkům těžby i zpracování ropy. Její příjmy závisejí nejen na světových cenách surovin, ale také na objemu prodeje, dopravních nákladech a kurzu rublu.
Vláda se proto snaží výpadky nahrazovat vyšším výběrem jiných daní. Základní sazba daně z přidané hodnoty byla zvýšena na 22 procent a změny zasáhly také zdanění podniků. To znamená, že rostoucí náklady se postupně přenášejí také na domácnosti a firmy. Vyšší daně budou omezovat spotřebu, zhoršovat podmínky podnikání a komplikovat investice, jejichž růst Rusko potřebuje.
Samotné ministerstvo hospodářského rozvoje navíc pro letošní rok očekává růst ekonomiky pouze kolem 0,6 procenta. Ani rok 2027 nemá podle vládní prognózy přinést výrazné oživení, protože HDP má vzrůst přibližně o 1,4 procenta. To jsou slabá čísla pro zemi, která potřebuje současně financovat válku, obnovovat civilní infrastrukturu, nahrazovat zahraniční technologie a vyrovnávat se s nedostatkem pracovníků.
Ruský státní dluh přesto zatím není v mezinárodním srovnání vysoký, podle rozpočtového výhledu má vzrůst ze 46,15 bilionu rublů na konci letošního roku na téměř 68 bilionů v roce 2029, tedy přibližně na 24 procent HDP. Problémem je kombinace vysokých úrokových nákladů, omezeného přístupu k zahraničnímu kapitálu a dalších potřeb, které stát musí financovat.
Válku financuje na úkor budoucnosti
Rusko bezpochyby zatím nestojí před bezprostředním hospodářským kolapsem, Moskva stále disponuje značnými příjmy, může v případě potřeby zvyšovat daně, emitovat dluhopisy a přesměrovávat prostředky mezi jednotlivými programy. Válečná ekonomika navíc vytváří zakázky, pracovní místa a příjmy podnikům zapojeným do obranné výroby. To všechno umožňuje pokračovat ve financování armády i v situaci, kdy se ostatním oblastem nedostává prostředků podle původních plánů.
Důsledky dnešních rozhodnutí přitom Rusové naplno pocítí možná až za deset nebo dvacet let. Dnešní děti a mladí lidé budou žít v zemi, která místo modernizace nemocnic, škol a infrastruktury utrácela obrovské prostředky za válku. Budou se potýkat s technologickým zaostáváním, horšími veřejnými službami a rostoucími náklady na splácení státního dluhu. Peníze, které dnes chybějí na investice, bude v budoucnu mnohem obtížnější nahradit.
Vladimir Putin tak účet za svou válku vystavuje nejen současným ruským daňovým poplatníkům, ale i generacím, které se ještě nenarodily. Ty budou muset splácet dluhy a dohánět roky zanedbaného rozvoje, přestože o dnešních rozhodnutích nemohly nijak rozhodovat. A zatímco zbraně vyrobené za stovky miliard rublů mohou být během několika týdnů zničeny na ukrajinském bojišti, následky jejich financování budou Rusko provázet ještě desítky let.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.
Zdroje:
Ministerstvo financí RF – Rozpočtová, daňová a celní politika na roky 2027–2029
https://www.garant.ru/products/ipo/prime/doc/414901170/
Ministerstvo financí RF – Předchozí rozpočtový výhled na roky 2026–2028
https://www.garant.ru/products/ipo/prime/doc/412697173/
Reuters – Rusko snižuje plánované sociální výdaje a zvyšuje vojenský rozpočet
https://www.reuters.com/business/russia-cut-welfare-education-funding-2027-war-spending-soars-2026-09-29/
Interfax – Ruské ministerstvo financí zrušilo aukci dluhopisů 30. září
https://www.interfax.ru/business/1119375
Finam – Prodej ruských dluhopisů 7. října a požadované výnosy
https://www.finam.ru/publications/item/auktsion-7-oktyabrya-spros-est-no-rynok-po-prezhnemu-trebuet-premiyu-20261007-1833/
Prime – Ministerstvo financí dodatečně prodalo dluhopisy za 41,9 miliardy rublů
https://1prime.ru/20261007/minfin-874040540.html
Reuters – Příjmy Ruska z ropy klesají navzdory vysokým cenám
https://www.reuters.com/business/energy/russias-oil-earnings-fall-despite-price-jump-output-drops-rouble-rises-2026-10-05/
Interfax – Ruský parlament o celkových zdravotnických výdajích na rok 2027
https://www.interfax.ru/russia/1121412
Ruská vláda – Financování národních projektů do roku 2030
https://www.garant.ru/products/ipo/prime/doc/413163809/
