Stolpersteine: památka na oběti holokaustu, o kterou úmyslně zakopáváme

Mosazná kostka zasazená mezi obyčejné dlažební kostky nebo povrchu chodníku na městské ulici před některým domem. Můžeme kolem ní projít bez povšimnutí. Jenže když se zastavíme a podíváme blíže, najednou můžeme vidět jméno, datum narození často i místo smrti člověka, který kdysi bydlel právě v tomto domě. Někoho, kdo zmizel během nacistické okupace a už se nikdy nevrátil. Právě na tomto jednoduchém principu stojí projekt Stolpersteine – jedna z nejrozšířenějších a zároveň nejintimnějších připomínek obětí nacismu v Evropě.

Projekt vznikl v Německu z iniciativy umělce Guntera Demniga. S myšlenkou přišel začátkem 90. let, kdy si připomínal deportace Romů z Kolína nad Rýnem. První symbolickou akci provedl v roce 1992, tedy přesně padesát let po vydání rozkazu Heinricha Himmlera k deportaci Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Tato akce byla určitou „generálkou“ před zahájením masových deportací Židů.

16. prosince 1992 zapustil Demnig první kámen do chodníku před historickou kolínskou radnicí. Tento první kámen se od ostatních odlišuje, nejsou na něm totiž vyryta jména konkrétních osob, jako je tomu u pozdějších kamenů. Namísto toho jsou na něm vyraženy první řádky tzv, Osvětimského dekretu (Auschwitz-Erlass) nařizujícího deportace Romů do vyhlazovacího tábora. Svou myšlenku a podrobnější představu zveřejnil Demnig v následujícím roce v rámci dalších uměleckých projektů.

Postupně vznikla myšlenka rozšířit celý projekt připomínání také na všechny ostatní oběti nacistického pronásledování jako byli Židé, homosexuálové, mentálně postižení, svědci Jehovovi, političtí odpůrci a další. Současně se začal prosazovat princip, že pamětní kameny budou umisťovány vždy před poslední místo bydliště, které si daný člověk mohl svobodně zvolit. Stolperstein měl symbolicky vrátit oběti zpět do jejich domovů.

Prvním městem, kde byly kameny rozmístěny se v roce 1995 stal právě Kolín nad Rýnem, v dalším roce se projekt rozšířil do berlínské čtvrti Kreuzberg a roku 1997 překročil projekt německé hranice, když se rakouský St. Georgen stal prvním zahraničním městě zapojeným do projektu připomínkou svědků Jehovových Matthiase a Johanna Nobisovy. Zároveň se jednalo o první legální položení kamenů, když k němu dala místní radnice svolení. V předchozích letech se o akce bez povolení městských úřadů, a tak vlastně o formu vandalismu.

Myšlenka projektu je velmi jednoduchá, ale právě v tom spočívá její síla. Cílem není vytvořit velký centrální památník, ke kterému lidé přijdou jen výjimečně nebo muzeum věnované obětem, navštěvovaný jen při povinných exkurzích, ale vrátit paměť obětí nacismu přímo do ulic evropských měst. Tomu odpovídá i zvolená forma – malá betonová kostka o hraně přibližně deset centimetrů, tedy zhruba stejně velká jako běžná dlažební kostka v chodníku. Horní část tvoří lesklá mosazná destička, do které jsou vyraženy informace o konkrétní oběti nacistického pronásledování. Právě díky mosazi kámen na první pohled vystupuje z okolní šedé dlažby a přitahuje pozornost kolemjdoucích.

Tím kameny dostávají svému jménu Stolpersteine, tedy kameny „o které je třeba klopýtnout“ (německé stolpern zakopnout, klopýtnout). Zároveň pokud kolemjdoucího takový kámen zaujme a chci si přečíst nápis na něm, musí se k díky jeho velikosti a písmu na něm sklonit a tím se symbolicky poklonit konkrétní oběti.

V dnešních se do projektu zapojila většina evropských zemí a kamenů můžeme najít na evropských ulicích již přinejmenším 116 000. Přesný počet kamenů je těžké určit, protože neustále přibývají nové. Na název Stolperstein/ Stolpersteine má navíc jejich autor Gunter Demnig ochranou známku a položení části kamenů nebylo autorem iniciováno. Ačkoliv je vzhled a smysl těchto kamenů zpravidla totožný, užívá se pro ně v němčině pojem Gedenksteine (pomníček). Tyto pomníčky nemusí být vždy zahrnuty do oficiálních statistik.

Kameny dnes najdeme i v zemích, které nebyly za války přímo okupovány nacistickým Německem, ale přesto i ony měly mezi svými občany oběti holokaustu nebo jiné formy nacistických perzekucí. Nejčastěji lze tyto kameny najít ve Španělsku, které za války s Německem spolupracovalo a vydalo své občany do rukou nacistických úřadů, ale také ve Švédsku, Irsku, na území Velké Británie či Švýcarsku. Také občasné těchto zemí se stali obětmi, když je zastihla válka na okupovaných územích a nedokázali již uprchnout.

Na místech, odkud byla deportována celá rodina, jsou kameny se jmény jednotlivých osob pokládány těsně vedle sebe. V případech, kdy by jmen bylo příliš mnoho, používá Demnig Stolperschwellen (prahy o které je třeba zakopnout). Text na nich připomíná celé skupiny osob a začíná zpravidla textem Von hier aus… (Odsud…), Nejčastěji je lze najít na různých nádražích, odkud byly za holokaustu vypravovány transporty do koncentračních táborů. V řecké Soluni se takový práh nachází před domem, ve kterém plánovali Alois Brunner a Adolf Eichmann deportaci a likvidaci místní židovské komunity.

Ačkoliv se setkal projekt s úspěchem, dostává se mu také kritiky. Často diskutovanou otázkou je umístění samotných kamenů na chodnících. Některým kritikům, mezi které patří také přeživší holokaustu, se nelíbí představa, že kolemjdoucí šlapou po jménech obětí. V Mnichově také z tohoto důvodu odmítla radnice jejich umístění na veřejných chodnících, velké množství kamenů však bylo instalováno na soukromých pozemcích. V jiných případech, jako byly například Antverpy, protestovali pozůstalí proti umístění kamenů s odkazem na to, že jim připomínají nacistické využití židovských náhrobních kamenů při budování chodníků a cest.

V Polsku se stala otázka citlivou také z důvodu diskuze o pachatelích holokaustu. Velká část koncentračních táborů a ghett, ve kterých docházelo k nacistickým perzekucím se nacházela v dnešním Polsku, a to je tak dodnes občas s holokaustem neprávem spojováno. Z tohoto důvodu polský Instytut Pamięci Narodowej (Ústav národní paměti) oponoval jejich umístění v Polsku bez zdůraznění kdo byli pachatelé.

Česká republika se k instalaci kamenů připojila v říjnu 2008. Stalo se tak na pražském Josefově z iniciativy České unie židovské mládeže, která jej začala realizovat. O dva roky později bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které začalo samo pokládat další desítky kamenů, v roce 2016 však zaniklo.

Od roku 2010 přibyly kameny i v dalších českých městech – Brně, Ostravě, Kolíně a dalších. Po zániku sdružení Stolpersteine.cz v roce 2016 zajišťuje pokládání Kamenů zmizelých v Praze i dalších českých městech organizace Spolek pro podporu osob dotčených holokaustem, známá také pod názvem spolek.org. Sdružení navazuje na původní projekt Stolpersteine v České republice a podílí se nejen na samotném pokládání kamenů, ale také na vyhledávání životních příběhů obětí nacistického pronásledování, komunikaci s rodinami i organizaci pietních akcí.

Vzhledem k určité kostrbatosti překladu do češtiny se v našem prostředí ujal termín kameny zmizelých. Ne u všech kamenů bylo možné, aby je instaloval jejich původní autor. Ve Znojmě lze nalézt zvláštnost v podobě dvojjazyčných kamenů v češtině a němčině, položených vedle sebe, upomínajících na manželský pár místních německy hovořících Židů, kteří byli deportováni do Maďarska.

V některých případech se umístěné kameny zmizelých odklonily od myšlenky označení budovy, ve které oběť naposledy žila. Například ve Frýdku-Místku lze najít kámen odkazující na kapitána Karla Pavlíka s textem „ZDE SLOUŽIL KPT. KAREL PAVLÍK NAR. 1900 ZATČEN 4. 9. 1942 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 26.1.1943“ na místě památníku Czajankových kasáren, jejichž obraně velel úvodní den okupace 14. března 1939.

Další kameny přibývají po celé České republice. Nejnovější příležitostí se stalo výročí konce druhé světové války. Nejnovějším městem, které se do projektu zapojilo se staly v těchto dnech Sedlčany, které odhalily 19 kamenů připomínajících osud občanů města a dalších 25 chce radnice instalovat do konce roku. Ne všude se však plány na instalaci kamenů setkávají s podobným pochopením.

Předmětem politických sporů se kameny zmizelých zřejmě staly v obci Podlesí na Příbramsku. Dvojice zastupitelů se snaží o instalaci dvou kamenů připomínajících příběh Anny Glückové a jejího syna Jaroslava, kteří zahynuli v Osvětimi. Namísto slavnostního aktu a instalace za přítomnosti vnuků zavražděné a izraelského velvyslance se musel symbolický akt odehrát jinde. Bohužel se dvojici nepodařilo získat všechna nezbytná povolení, mimo jiné pojištění instalovaných kamenů a další dokumentaci. Podle vyjádření zainteresovaných osob je toto jednání přinejmenším neobvyklé.

I přes tento příklad neochoty, kamenů přibývá po celé Evropě a v České republice se každoročně připojují nová města a obce. Připomínka obětí tak přestává být pouhou kapitolou v učebnicích nebo sbírkou fragmentů za dveřmi muzeí. Naopak je nám denně všem na očích v podobě malých mosazných kostek připomínající individuální osudy.

P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, budu rád za like, sledování nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl a motivuje mě pokračovat dál.

Zdroje:

Vysvětlení myšlenky projektu a podoby kamenů

https://www.stolpersteine.eu/en/the-art-memorial/stolpersteine/

Historie projektu

https://www.stolpersteine.eu/en/history/

Statistiky a informace o projektu

https://www.stolpersteine.eu/en/information/

Informace o českých kamenech:

https://stolpersteinecz.cz/

https://spolek.org/projekty/kameny-zmizelych/

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1503407-kameny-zmizelych-pripominaji-obeti-holocaustu

Další zdroje:

https://polin.pl/en/stolpersteine-memory-set-in-stone

https://www.dw.com/en/stumbling-stones-keep-memory-of-holocaust-victims-alive/a-56733568

https://ipn.gov.pl/pl/aktualnosci/36549,Kamienie-pamieci-Stolpersteine.html

https://time.com/5771188/remember-victims-holocaust-survivors-daughter

https://www.theguardian.com/cities/2015/nov/10/stolpersteine-stumbling-stones-monuments-holocaust-victims

https://wyborcza.pl/7,75410,26621039,stolpersteine-czyli-kamienie-pamieci.html

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-pojisteni-dvou-kostek-v-chodniku-obec-brzdi-pamatku-obeti-holokaustu-305615

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kameny-zmizelych-v-sedlcanech-pripominaji-19-zidovskych-obeti-holocaustu-nesou_2605081013_zko