Článek
Pamatujete si, jak mi náš syn Matěj, kterému je pět let, nedávno oznámil, že se bude ženit se Sofinkou ze školky? Svatba byla naplánovaná do posledního detailu: dort, šaty, kravata, společné hraní na zahradě a zmrzlina každý den. No, život je změna a v dětském světě přichází rozvod občas dřív, než stihnete říct „švec“.
Sedím u stolu, popíjím v klidu svou kávu, když najednou zaslechnu dupot malých nožiček. Matěj se přiřítí ke stolu, sedne si naproti mě a s výrazem tak vážným, že připomíná kriminalistu při výslechu, mi oznámí: „Mami, já se chci se Sofinkou rozvést, už s ní nechci být ženatý. Tak jenom aby si to věděla.“ Zaskočeně na něj koukám, protože ještě před pár týdny mi popisoval, jak má vymyšlenou svatbu století. Snažím se tvářit vážně, protože Mates ode mě zjevně očekává podporu a pochopení. „A co se stalo?“ ptám se opatrně. „No, Sofinka už se mnou nechce stavět garáže z kostek. Prý je to nuda a radši si hraje s Eliškou na princezny. A včera mi nechtěla půjčit ani jednu pastelku, že jsou prý všechny jenom její,“ svěřuje se mi s vážnou tváří.
„Aha, takže proto jste se rozhodli, že už nebudete manželé?“ ptám se. Matěj přikývne: „Jo, Sofinka říkala, že když už nejsme kamarádi na hraní, tak už nemusíme být ani manželé. A má pravdu, víš proč? Protože budu mít víc času na bagry, víš?“ řekne a významně se na mě podívá.
„Ty hele, Mates a kde si vlastně přišel na rozvod? My s tátou jsme spolu, tak jak tě to napadlo?“ zvědavě se ho opět ptám. „On to vymyslel Tomášek ve školce, ten říkal, že když už jeho táta nechtěl být s jeho mámou, tak se prostě rozvedli, a že je to normální být rozvedenej, že teď slaví třeba dvakrát narozeniny a dvakrát vánoce, takže říkal, že je to vlastně dobrý,“ vyrazí mi dech svou odpovědí. „Takže my si se Sofinkou dali placáka a jsme teď rozvedený a všechno je v pohodě mami, jo?“
Celé tohle dětské „rozvodové drama“ mě donutilo se zamyslet nad tím, jak jednoduše, upřímně a v pohodě řeší děti i ty největší životní „krize“. Žádné tahanice, žádné drama, prostě si dají placáka a jede se dál. Kdyby šlo všechno tak v dospělém životě vyřešit jako v tom pětiletém. Život by byl o dost snazší.
