Článek
Feminismus v zrcadle Margaret Thatcher: Rovnost nebo privilegia?
Margaret Thatcher, jedna z nejvýraznějších političek 20. století, se nikdy nebála říkat věci tak, jak je viděla. Její výrok: „Feministky jsou ženy, které by chtěly něco dostat, aniž by pro to musely cokoliv udělat.“ dodnes vyvolává kontroverze.
Byla to jen provokace, nebo ostrá pravda o části feministického hnutí?
Původní feministické hnutí bojovalo za základní práva žen – volební právo, přístup ke vzdělání, možnost pracovat a vlastnit majetek. Tyto cíle byly spravedlivé a zásadní pro emancipaci žen.
Jenže současný feminismus často působí dojmem, že už neusiluje o rovnost příležitostí, ale o privilegia bez odpovědnosti.
Thatcherová jako důkaz, že ženy mohou uspět
Baronka Thatcherová nepotřebovala kvóty ani pozitivní diskriminaci, aby se dostala na vrchol britské politiky. Vsadila na tvrdou práci, disciplínu a schopnosti. A právě proto kritizovala feministky, které podle ní chtěly výsledky bez úsilí. Dnes často slyšíme argumenty, že ženy by měly mít automaticky stejné zastoupení ve vedení firem či politice. Ale nemělo by jít především o kvalifikaci, talent a píli?
Skutečné překážky versus výmluvy
Samozřejmě, existují situace, kdy ženy stále čelí překážkám – například v oblasti skloubení kariéry a rodiny. Ale řešením není zavádění povinných kvót nebo obviňování mužů z každého neúspěchu. Klíčem k úspěchu je sebedůvěra, snaha a vůle pracovat na sobě, nikoliv pasivní čekání na speciální výhody.
Moderní feminismus se často soustředí na hledání domnělé diskriminace a podporuje kulturu obětí. Namísto podpory silných a nezávislých žen, jakou byla i Thatcherová, některé feministky spíše šíří pocit ukřivděnosti. Je tedy na místě se ptát: Bojují skutečně za práva žen, nebo jen chtějí snadnější cestu k úspěchu?
Závěr: Rovnost šancí, ne výsledků
Margaret Thatcher ukázala, že ženy se mohou prosadit bez umělých výhod. Pravá rovnost neznamená stejné výsledky, ale stejné šance.
Ergo kladívko, právě to je myšlenka, ke které by se feminismus měl vrátit. Jinak se může snadno stát tím, co bývalá britská premiérka tak kritizovala – hnutím, které chce výhody bez odpovědnosti a výsledky bez námahy.