Článek
V dnešním povídání si řekneme - jak se zjišťuje velikost dědictví? Aneb co všechno se skrývá za pozůstalostním řízením.
K jádru věci - smrt blízkého člověka s sebou kromě zármutku přináší i řadu praktických otázek, které je potřeba bez zbytečného odkladu vyřešit.
Jednou z těch nejzásadnějších je dědické řízení, které rozhodne, komu připadne majetek zemřelého. Jak ale vlastně probíhá zjišťování velikosti dědictví?
Kdo má dědictví na starosti?
Dědické řízení v ČR nezačíná tím, že se pozůstalí sejdou a „domluví se“, kdo si co odnese. Celý proces startuje ve chvíli, kdy se soud dozví o úmrtí. Následně soud určí notáře, který bude řízení vést — dědicové si ho nevybírají.
Notář je v této fázi v podstatě „prodlužovanou rukou“ soudu a zajišťuje, aby vše proběhlo podle zákona.
Opakujeme, notáře si nemůžeme vybrat, v některých státech to lze, u nás nikoliv.
Jak notář zjišťuje, co patří do dědictví?
Hlavním úkolem notáře je zjistit, jaký majetek zůstavitel (zemřelý) vlastnil. Nebojte, nemusíte s ním ihned běhat po úřadech — notář si většinu informací obstará sám.
Mezi první kroky patří ověření, zda zůstavitel zanechal závěť, dědickou smlouvu nebo listinu o vydědění. Notář kvůli tomu nahlíží do tzv. Centrální evidence závětí.
Pozor, i když zde závěť nenajde, neznamená to automaticky, že neexistuje — zákon totiž neukládá povinnost závěť do této evidence ukládat.
Kde všude notář pátrá?
Notář (resp. jeho zaměstnanci) se nespokojí jen s informacemi od rodiny. Jeho práce trochu připomíná detektivní pátrání:
- zjišťuje zůstatky na účtech u bank,
- nahlíží do katastru nemovitostí,
- ověřuje podnikatelské aktivity v obchodním a živnostenském rejstříku,
- obrací se na pojišťovny,
- v případě potřeby (zpravidla pokud ho o tom informují pozůstalí) pátrá i za hranicemi ČR i EU.
Ergo kladívko, pakliže se majetek zčásti nachází v zahraničí, může se celé řízení výrazně protáhnout — místo obvyklých několika měsíců klidně i na rok či více.
Co dalšího může ovlivnit délku dědického řízení?
Není to ale jen zahraniční majetek, co proces komplikuje. Pokud je mezi dědici například nezletilé dítě, musí všechny kroky schvalovat opatrovnický soud.
To celý postup zpomalí, protože práva nezletilého jsou v řízení přísně chráněna.
Naopak pakliže nenastanou žádné potíže, sejdou se dědicové a dědičky s notářem alias soudním komisařem pouze dvakrát. Na začátku a na konci řízení o pozůstalosti. Když je vše notářem řádně a důkladně prošetřeno a zjištěno, nařizuje se tzv. závěrečné jednání.
Zde jsou dědicové poučení o dědickém právu a je spesán seznam aktiv a pasiv pozůstalosti. Na zmíněném finálním jednání notáře se všemi dědici se přítomní dozvědí, kdo, co a za jakých podmínek bude dědit.
Shrnutí
Zjišťování velikosti dědictví je klíčovou součástí celého pozůstalostního řízení. Notář musí pečlivě zjistit, co všechno zůstavitel vlastnil, ověřit existenci závěti a zajistit, aby majetek byl rozdělen podle zákona nebo poslední vůle zemřelého.
Pro pozůstalé to často znamená hlavně vyčkat a poskytnout notáři součinnost, když o to požádá. I když bylo a je čekání nepříjemné, správné a pečlivé zjištění majetku je základ spravedlivého dědického řízení.
-----------------
Příště se v případě zájmu podíváme na téma - “ (ne)dědění dluhů" -
tématu vydědění jsme se věnovali zde:
Prameny a další informace:
zakonyprolidi.cz
Občanský zákoník - 89/2012 Sb., účinnost od 1.1. 2014
Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, 2022.
https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-ceske-dedicke-pravo-koho-dnes-nemozno-vydedit-89146
https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-dedeni-druzky-po-druhovi-v-cr-jaka-jsou-dnes-pravidla-89576
https://www.kurzy.cz/kalkulacka/odmena-notare/
https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/dedictvi-jednani-u-notare-krok-za-krokem.A161209_110836_viteze_sov
