Zahájení a průběh dědického řízení: Co vás čeká po úmrtí blízkého

Dědické řízení je právní proces, který nastává po smrti člověka – zůstavitele – a jehož cílem je určit, kdo a co ze zůstavitelova majetku získá. Mnoho lidí si klade otázky: Musím se o dědictví nějak přihlásit? Můžu si vybrat notáře? Jak dlouho to celé potrvá?

Předložený populárně-naučný článek nabízí (snad) srozumitelný průvodce základními kroky dědického řízení.

Dědické řízení zahajuje okresní soud v místě, kde měl zemřelý trvalý pobyt. Poměrně dobrou zprávou je, že není třeba se o dědictví aktivně hlásit – řízení se spouští automaticky na základě úmrtního listu, který matrika posílá příslušnému soudu.

Řízení ze zákona vede notář, kterého určí soud. Nelze si tedy „vybrat svého“ notáře. V tomto případě vystupuje notář jako tzv. soudní komisař – tedy jakýsi prodloužený nástroj soudu, který řízení organizuje a vede.

Odměna notáře se odvíjí od hodnoty pozůstalosti a obvykle ji platí dědici. Pokud je dědictví tzv. předlužené (tj. dluhy převyšují hodnotu majetku), náklady nese stát. Přehled možných nákladů nabízí např. online kalkulačky notářských poplatků.

Např. zde - https://www.kurzy.cz/kalkulacka/odmena-notare/

Jasný příklad - při hodnotě dědictví 5 000 000 korun platíte notáři cca 32 000 Kč. (včetně DPH). DPH je zde cca 5500 Kč.

Notář zpravidla nejdříve kontaktuje osobu, která zařídila pohřeb, aby získal základní informace o majetku zemřelého a okruhu dědiců. Pakliže existuje závěť, může do hry vstoupit tzv. vykonavatel závěti nebo správce pozůstalosti, pokud si je zůstavitel určil.

Jak dlouho to dnes trvá. Odpověď je zde typicky právnická - to je hodně individuální. Nicméně abychom dali nějaký hodně přibližný rámec - délka řízení se aktuálně pohybuje mezi 3 až 7 měsíci, ale může být samozřejmě i kratší nebo delší v závislosti na složitosti situace - vztahy mezi dědici, zahraniční prvky etc..

Směroplatným faktorem je např. to, zda je hned na začátku jasné, kdo všechno dědí a jaký majetek zůstavitel zanechal.

Dědic se nemusí jednání zúčastnit osobně – může se nechat zastoupit na základě ověřené plné moci. Pokud se ale někdo opakovaně a bez omluvy nedostavuje, může mu notář udělit pořádkovou pokutu, nebo dokonce nařídit jeho předvedení.

Problémy nastávají i v případech, kdy není jasné, kdo jsou dědicové nebo kde se nacházejí. Soud pak může ustanovit opatrovníka a komunikaci vést tzv. vyhláškou. Pokud se dědic ani poté neozve, jeho podíl připadne ostatním podle jejich zákonného podílu.

Notář by měl jednat efektivně a nestranně. Pokud máte pocit, že dochází k neodůvodněným průtahům nebo máte podezření na podjatost notáře, můžete podat stížnost – buď regionální notářské komoře, nebo předsedovi příslušného okresního soudu. Pokud vám z průtahů vznikne újma, lze dokonce žádat odškodnění u Ministerstva spravedlnosti.

Tématu vydědění jsme se věnovali již dříve zde:

Dědické řízení se zastaví, pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek. Pokud zanechal jen majetek nepatrné hodnoty (např. běžné osobní věci), může být tento majetek vydán osobě, která se postarala o pohřeb, za předpokladu, že s tím souhlasí.

Dědické řízení je zpravidla emočně i administrativně náročné.

Je dobré vědět, co očekávat, a nebát se v případě problémů obrátit na odborníky. Dobrá komunikace mezi dědici a spolupráce s notářem celý proces výrazně usnadní.

Článek neobsahuje a ani obsahovat nemůže všechny aspekty dědické tématiky, dalším se budeme, v případě relevantního čtenářského zájmu, věnovat zase v dalších článcích. Článek nenahrazuje odbornou konzultaci s advokátem nebo notářem.

--------------------------

Prameny a další informace:

https://www.kurzy.cz/kalkulacka/odmena-notare/

zakonyprolidi.cz

Občanský zákoník - 89/2012 Sb., účinnost od 1.1. 2014

Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, 2022.

https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-ceske-dedicke-pravo-koho-dnes-nemozno-vydedit-89146

https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-dedeni-druzky-po-druhovi-v-cr-jaka-jsou-dnes-pravidla-89576