Článek
V České republice (stejně jako ve většině jiných států EU) totiž spolu s majetkem zůstavitele přecházejí na dědice i jeho dluhy. Nejde o žádnou výjimku – dluhy jsou součástí téměř každého dědictví, ať už jde o hypotéku, spotřebitelský úvěr nebo jiné závazky.
Naštěstí právní řád nabízí dědicům několik možností, jak situaci řešit. Klíčem je včasné a informované rozhodnutí. Co všechno tedy dědicové mohou (a měli by) udělat?
1. Odmítnutí dědictví
Nejradikálnější, ale někdy pohříchu i nejrozumnější řešení. Dědic může dědictví jako celek odmítnout – tedy jak majetek, tak dluhy. Tento krok je nevratný a musí být učiněn do jednoho měsíce od chvíle, kdy byl dědic soudem vyrozuměn o svém dědickém právu.
Odmítnutí se týká celého dědictví. Nelze si samozřejmě vybrat jen „dobré zdravé části“ a dluhy nechat být ležet ladem.
Pakliže se dědictví jednou odmítne, nelze si to později rozmyslet – proto je na místě pečlivé zvážení a třeba i konzultace s právníkem. Zopakujme si zpětvzetí úkonu, zde vážně není možné.
2. Vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby
Další možností je vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby (např. sourozence nebo jiného spoludědice). Tato osoba ovšem musí s převzetím dědictví souhlasit– dědictví jí nelze „přehodit na krk“ bez jejího vědomí.
Tento postup může být výhodný v případech, kdy má jeden z dědiců větší zájem o konkrétní majetek a je ochoten zároveň převzít i spojené závazky.
3. Uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti
Třetí varianta nabízí kompromis. Pokud dědic uplatní výhradu soupisu pozůstalosti, znamená to, že odpovídá za dluhy zůstavitele pouze do výše hodnoty nabytého dědictví. Jinými slovy: pokud na něj připadne dědictví v hodnotě 200 000 Kč, věřitelé po něm nemohou vymáhat víc, i kdyby dluhy byly vyšší.
Výhrada soupisu má ale své nevýhody. Soupis provádí notář a je s tím spojena administrativa i náklady, které mohou být nemalé. Pakliže se k soupisu ostatní dědicové nepřipojí, může tyto náklady nést výhradně dědic, který výhradu uplatnil.
Proto má tato možnost smysl především tehdy, když se předpokládá, že zůstavitel měl opravdu vysoké dluhy a zároveň nelze nebo nechceme dědictví zcela odmítnout.
Dá se dědictví odmítnout ještě za života zůstavitele? Ano!
Ano, tzv. zřeknutí se dědictví smlouvou je možné i za života zůstavitele. Jde o notářsky sepsanou dohodu mezi zůstavitelem a budoucím dědicem, ve které se dědic předem vzdává nároku na dědictví. Tato možnost bývá využívána v rodinných uspořádáních nebo jako součást vyrovnání mezi potomky.
Na co si dát pozor?
- Pokud dědictví jednou přijmete, přebíráte majetek i dluhy – a za ty pak odpovídáte svým vlastním majetkem.
- Opatrně s čerpáním nebo užíváním majetku z pozůstalosti ještě před skončením řízení – i to může být považováno za mlčky projevené přijetí dědictví.
- Vždy se vyplatí nechat si udělat odhad majetku i dluhů, abyste se nerozhodovali naslepo.
Závěrem
Dědění dluhů není strašákem, pokud víte, jaké máte možnosti. Klíčové je nejednat impulzivně – věci si promyslet, případně konzultovat s advokátem nebo notářem.
Pamatujme, dědictví se v Česku nemusí vždy vyplatit, ale když budete vědět, co dělat, je malá šance, že vás dluhy a osud zaskočí. Doba přeje připraveným, to platilo za T.G. Masaryka, i dnes za profesora Fialy a generála Pavla.
Prameny a další informace:
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), konkrétně části týkající se dědického práva (§ 1475 a násl.), které upravují:
- přechod dluhů v rámci dědictví (§ 1477),
- odmítnutí dědictví (§ 1485–1489),
- výhradu soupisu pozůstalosti (§ 1675–1684),
- možnost zřeknutí se dědictví za života zůstavitele (§ 1484).
https://advokatnidenik.cz/2023/06/08/ucinky-vyhrady-soupisu-pozustalosti-na-urok-z-prodleni-i-cast/? – autor JUDr. Alžběta Korefová
