Článek
V poslední době se setkáváme s čím dál absurdnější myšlenkou – že bychom měli utrácet ještě více za obranu. Ano, čtete správně! Vláda, která se jinak nestydí zpoplatnit i vzduch, se rozhodla, že vyhodí stovky miliard na zbraně, vojáky a jinou bojovou parádu.
A to všechno prý proto, že bychom se mohli stát terčem nějakého cizího agresora.
Ale dovolte mi upřímnou otázku – PROČ? Proč by nás kdokoliv chtěl? Co by tady hledal?
Začněme ekonomickou situací. Česká republika, ta perla v srdci Evropy, se pyšní naprosto rozvráceným hospodářstvím, státním dluhem ve výši tří bilionů a nedávnou inflací (16 procent), která by mohla být zapsána do učebnic katastrof. Představme si, že by nás někdo obsadil – okupanti by se okamžitě ocitli v situaci, kdy by místo rabování hledali nejbližší linku na Úřad práce.
Nerostné bohatství
Dále nerostné bohatství. Co bychom nabídli? Ropu? Zlato? Plyn? Kdepak! Maximálně tak hektary řepky a lithium, které jsme si už prozíravě nechali vzít.
Pakliže už by někdo měl zájem o naše přírodní zdroje, tak možná o skládky odpadů nebo nesplněné dotační projekty.
Mladí ležáci
A teď naše mladá generace. Každý velký dobyvatel by potřeboval místní obyvatelstvo k práci, ke službě novému režimu. Jenže jakmile by okupant zjistil, že velká část mládeže je obézní, líná, zpovykaná, ze všeho se hroutí a jejím největším životním snem je stát se influencerem na TikToku, pravděpodobně by od plánů na invazi velmi rychle upustil.
Navíc, jakmile by zjistili, že naši mladí se hroutí i ze základní manuální práce a i pro vstávání v 7 ráno vyžadují speciální psychologickou podporu a minimálně tři týdny dovolené navíc (než mají ve státech odkud by nás hypoteticky přišli obsadit), patrně by agresoři raději ustoupili.
Když už se u nás objeví nějaký ten mladý, schopný a odhodlaný jedinec, okamžitě prchá do zahraničí, kde ho dokážou zaplatit.
Zbytek? Ten raději filozofuje o toxické maskulinitě než aby se šel potit na cvičiště nebo do továrny.
Vážně si tedy někdo myslí, že máme co bránit? A hlavně, že by o nás měl někdo zájem? Spíš bychom se měli zamyslet nad tím, jestli by nám někdo nechtěl zaplatit, aby si nás vzal pod svá křídla a třeba i umořil ten dluh. Možná bychom si místo obranných zakázek měli dát inzerát do světových médií: „Malá, zcela nevýznamná země hledá ochotného vlastníka. Důvod prodeje: dluhy. Cena dohodou.“
Takže až se příště dozvíte, kolik se má utratit za obranu, ptejte se: před kým?
A hlavně – proč by se s obsazováním ČR kdokoliv obtěžoval?
(Autorský satirický fejeton)
