Článek
Zločin. Slovo, které v nás vyvolává směsici emocí – strach, zvědavost i morální odsudek.
A protože se kriminalitou zabývá celý obor, často se v běžné řeči zaměňují dva termíny, které spolu sice souvisejí, ale rozhodně nejsou totožné: kriminalistika a kriminologie.
Tak kde je rozdíl?
Začněme u té známější – kriminalistiky. Ta je praktická, forenzní a často vypadá jako seriál z americké televize. Kriminalistika se zabývá odhalováním, vyšetřováním a objasňováním trestných činů. Je to obor, který vychází z praxe a potřeb policie a dalších orgánů činných v trestním řízení.
Kriminalista je ten, kdo přijede na místo činu s kufříkem, hledá stopy, zajišťuje DNA, zkoumá otisky prstů, vytváří pachové stopy nebo analyzuje způsob vloupání. Je to expert na metody, jak „chytit pachatele“ a jak poskládat mozaiku důkazů tak, aby měla v trestním řízení váhu.
Může jít o specialistu na balistiku, forenzní biologii, daktyloskopii nebo třeba rekonstrukce dopravních nehod.
Kriminalistika je tedy technicko-právní disciplína – opírá se o vědu, ale jejím cílem je praktický výsledek: zjistit, kdo co udělal, kdy a jak.
A teď kriminologie
Ta není tolik o konkrétních činech jako spíš o pochopení fenoménu zločinu jako společenského jevu. Kriminolog nejezdí na místa činu s kufříkem, ale s poznámkovým blokem. Zajímá ho, proč lidé páchají trestné činy, jaká je souvislost mezi kriminalitou a sociálním prostředím, jaké faktory ovlivňují recidivu nebo jak kriminalitu ovlivňuje politika, chudoba či vzdělání.
Kriminologie je tedy společenskovědní obor, který má blízko k sociologii, psychologii, právu i politologii. Kriminolog analyzuje statistiky, dělá výzkumy ve věznicích, sleduje trendy kriminality v různých zemích a snaží se přijít na to, jak kriminalitu snižovat dlouhodobě a systémově.
Kriminalista hledá vraha.
Kriminolog se ptá, proč vrah vraždil – a jak tomu předejít u dalších.
Oba obory jsou nesmírně důležité, ale jejich nástroje i cíle jsou odlišné. Kriminalistika stojí u konkrétního případu a hledá důkazy. Kriminologie stojí nad případy a hledá souvislosti. První řeší trestné činy jako události, druhá jako společenské symptomy.
Pokud vás tedy někdy zláká myšlenka „dělat něco se zločinem“, můžete si vybrat: buď se pustit do praktické práce v terénu s lupou a rukavicemi, nebo do teoretického zkoumání dat, výslechových protokolů a zákonitostí lidského chování.
Slavní představitelé
Z českých osobností je nutné zmínit prof. Jiřího Strause, DrSc., který patřil a patří mezi přední odborníky na kriminalistiku a je autorem mnoha základních učebnic používaných na policejních školách.
V oblasti kriminologie vynikl například Dr. Miroslav Scheinost, který se dlouhodobě věnuje teorii kriminality, recidivě a prevenci. Mj. působil jako ředitel Institut pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP).
Ve světovém měřítku je pak ikonou kriminologie Cesare Lombroso, italský lékař, biolog a kriminolog který už v 19. století hledal biologické příčiny zločinu (ač mnohé jeho závěry dnes již přirozeně neobstojí, položil základy oboru).
Mezi novodobé kriminology patří Edwin H. Sutherland, autor teorie diferencovaného přidružování, která vysvětluje kriminalitu vlivem prostředí a sociálních vazeb.
Další slavní čeští kriminalisté - Josef Mareš (mj. spoluautor Případů prvního oddělení), Jiří Markovič (odhalil mj. známé bestiální vrahy Hojera a Straku).
Ze slovenských kriminalistů možno připomenout mj. prof. Ing. Václava Krajníka, CSc., dlouholetého význačného VŠ pedagoga v tomto oboru a autora řady učebnic. Působil mj. jako rektor Policejní akademie v Bratislavě či později jako pedagog na prestižní české soukromé bezpečnostní VŠ Ambis.
Závěrem
Ať tak či onak – zločin je stále s námi. A oba obory, kriminalistika i kriminologie, mají společný cíl: aby ho bylo co nejméně.
Prameny:
STRAUS, Jiří. Kriminalistika: učebnice pro policejní akademii. 4. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 2014.
PORADA, Viktor. Kriminalistika: (teorie, metody, metodologie). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-80-7380-490-9.
SVOBODA, Ivo. Kriminalistika. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2016, 374 s. Monografie. ISBN 978-80-7418-259-4.
STRAUS, Jiří a František VAVERA. Dějiny kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. ISBN 978-80-7380-370-4.
LOMBROSO, Cesare. :Zločinný člověk. (L'uomo delinquente)
LOMBROSO, Cesare: Nejnovější objevy a aplikace psychiatrie a kriminalistické antropologie
https://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Sutherland
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Markovi%C4%8D
