Článek
Lesk a bída Banderovců. Strašliví vrazi, nebo bojovníci za svobodu?
Banderovci bylo a je označení používané pro členy frakce Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Stepanem Banderou(OUN-B) a jejich vojenského křídla, Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Citovaná skupina vznikla během druhé světové války a její činnost dodnes vyvolává kontroverze a polarizované názory.
Historické pozadí
OUN byla založena ve 20. letech 20. století s cílem dosáhnout nezávislosti Ukrajiny. V roce 1940 došlo k rozkolu uvnitř organizace, což vedlo ke vzniku dvou frakcí: umírněné OUN-M vedené Andrijem Melnykem a radikálnější OUN-B pod vedením Stepana Bandery. Banderova frakce prosazovala militantní přístup k dosažení nezávislosti.
UPA byla založena 14. října 1942 jako ozbrojené křídlo OUN-B. Jejím cílem bylo bojovat proti okupantům Ukrajiny, ať už šlo o nacistické Německo, Sovětský svaz nebo Polsko, s cílem vytvořit nezávislý ukrajinský stát.
Ergo kladívko, činnost UPA je spojována s řadou kontroverzí, zejména kvůli masakrům civilního obyvatelstva. Nejznámější jsou volyňské masakry (1943–1944), při nichž bylo zabito odhadem 40 000 až 60 000 Poláků. Tyto události jsou v Polsku považovány za genocidu.
Kromě toho jsou banderovci obviňováni z kolaborace s nacistickým Německem, zejména v počátečních fázích války, kdy doufali ve vytvoření nezávislé Ukrajiny pod jakýmsi německým patronátem či protektorátem.
Je však důležité poznamenat, že vztahy mezi OUN-B a nacisty byly komplikované. Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny ve Lvově v červnu 1941 byl Bandera zatčen a internován v koncentračním táboře Sachsenhausen, protože Němci neakceptovali nezávislost Ukrajiny.
Moc se neví, že UPA následně vedla ozbrojený boj i proti německým nacistickým silám.
Odkaz Banderovců pro dnešek
Vnímání banderovců se liší v závislosti na regionu a historické zkušenosti. Na západní Ukrajině jsou často oslavováni jako bojovníci za nezávislost, zatímco v Polsku a Rusku jsou vnímáni negativně kvůli jejich násilným akcím proti civilnímu obyvatelstvu. V roce 2018 podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko zákon, který přiznal veteránům UPA status válečných veteránů, což vyvolalo kontroverze zejména v Polsku a Izraeli. Nutno připomenout, že Banderovci nikdy moc „nevynikali“ láskou k ukrajinským Židům, spíše naopak, řečeno gentlemansky.
Označení „banderovci“ je dodnes používáno, často s pejorativním nádechem, zejména v ruské propagandě k diskreditaci ukrajinského nacionalismu.
Známý historik Tomáš Řepa mj. dlouhodobě v médiích upozorňuje, že kolem banderovců existuje mnoho mýtů a nejasností, které komplikují objektivní hodnocení jejich role v dějinách.
Veselá historka - jedna (slabší) studentka FF si údajně spletla Banderu a (herce) Banderase.
Závěr
Banderovci představují do značné míry kontroverzní kapitolu ukrajinských dějin.
Jejich boj za nezávislost Ukrajiny je neoddělitelně spojen s násilnými činy proti civilnímu obyvatelstvu, což vede k rozdílným interpretacím jejich odkazu. Dodnes jsou negativně vnímáni zejména v Polsku a v Izraeli, čemuž možno do značné míry i rozumět. I když od smutných událostí uplynulo bezmála devadesát let.
Pro objektivní pochopení jejich role je nezbytné mj. zohlednit neopakovatelný historický kontext a vyvarovat se zjednodušujících soudů. Nic není černobílé, dokonce ani na Ukrajině.
Prameny a další informace :
