Článek
Zachycuje nejen přijatá usnesení, ale i průběh jednání, stanoviska jednotlivých zastupitelů a výsledky hlasování. Právě proto zákon o obcích klade na jeho vyhotovení, podepisování i zpřístupnění veřejnosti poměrně přísné formálně-právní požadavky. Přesto se v praxi obcí opakovaně setkáváme s chybami, které mohou vést ke zpochybnění zákonnosti postupu obce.
Podpis zápisu není formalita
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zápis ze zasedání zastupitelstva obce podepisuje starosta (nebo místostarosta) a určení ověřovatelé. Smyslem této úpravy je zajistit, aby správnost zápisu byla potvrzena více osobami, nikoliv pouze jedním představitelem obce.
V některých obcích přetrvává praxe, kdy zápis podepisuje pouze starosta a místostarosta. Tento postup však odpovídá dřívější (zastaralé) právní úpravě a podle současného zákona o obcích je v rozporu s platným právem.
Ergo kladívko, podpis ověřovatelů je povinnou součástí procesu a nelze jej nahradit ani „zavedenou zvyklostí“.
Význam spojky „nebo“ aneb trochu staré dobré právničiny
Zákonné ustanovení uvádí, že zápis podepisuje „starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé“. Toto znění bývá někdy chybně vykládáno tak, že postačí podpis samotného starosty, případně místostarosty.
Takový výklad je však nesprávný. Spojka „nebo“ zde nemá význam vylučovací, ale slučovací. Zápis tedy vždy musí být podepsán:
- starostou nebo místostarostou
a zároveň - určenými ověřovateli.
Kolik ověřovatelů a kdo jimi může (ne)být?
Zákon používá množné číslo, z čehož jednoznačně plyne, že ověřovatelé musejí být minimálně dva. Tito ověřovatelé musejí být samozřejmě osobami odlišnými od starosty nebo místostarosty. Ověřovatelů může být nepochybně více než dva, tedy například tři nebo čtyři, například aby byly zastoupeny všechny názorové a (komunálně)politické proudy v obci. Nesprávný je tedy výklad, že maximální počet ověřovatelů je pouze a jen dva nebo dokonce, že postačuje ověřovatel jediný.
Často opakovaným právním omylem je představa, že ověřovateli mohou být výhradně členové zastupitelstva obce. Zákon o obcích však žádné takové omezení nestanoví. Ověřovateli mohou být i jiné osoby, například občané obce, pokud:
- byli přítomni po celou dobu zasedání,
- jsou schopni svým podpisem osvědčit správnost zápisu. Musí mít způsobilost k právním úkonům
Tato možnost může být praktická zejména v menších obcích, kde je obtížné zajistit účast zastupitelů na celém jednání. Anebo pokud někteří zastupitelé obce (města, městské části) funkci ověřovatele zápisu odmítají, ať již z důvodu lenosti nebo účelově, aby brzdili chod jednání zastupitelstva obce, či dokonce obce jako takové.
Uložení zápisu a jeho zpřístupnění
Podle § 95 odst. 2 zákona o obcích musí být zápis uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Lhůta je stanovena jasně: do 15 (kalendářních nikoliv pracovních) dnů od skončení zasedání zastupitelstva obce. Prakticky to znamená, že již 16. den po jednání musí být zápis veřejnosti přístupný.
Uložení zápisu není pouhou administrativní povinností. Jde o jeden z hlavních nástrojů transparentnosti výkonu územní samosprávy.
Právo nahlížet do zápisů
Povinnosti obce odpovídá právo zakotvené v ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích. Nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva a pořizovat si z nich výpisy mají:
- občané obce,
- fyzické osoby starší 18 let, které vlastní na území obce nemovitost,
- fyzické osoby starší 18 let – cizinci s trvalým pobytem v obci, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
Obec nemůže toto právo svévolně omezovat, například podmínkou odůvodnění žádosti nebo odkazem na „interní charakter“ zápisu.
Nejčastější chyby obcí při práci se zápisy
- Zápis podepisuje pouze starosta a místostarosta, bez ověřovatelů.
- Nedostatečný počet ověřovatelů (pouze jeden).
- Ověřovatel je totožný se starostou nebo místostarostou.
- Mylná domněnka, že ověřovateli mohou být jen zastupitelé.
- Pozdní zpřístupnění zápisu veřejnosti po uplynutí zákonné lhůty.
- Odmítání nahlížení do zápisů bez zákonného důvodu.
Závěrem
Správné podepisování a ukládání zápisů ze zasedání zastupitelstva obce je základním předpokladem zákonného a transparentního fungování obce. Dozajista nejde o formalismus, ale o ochranu práv občanů i samotných představitelů obce.
Dodržování zákonných pravidel přispívá mj. k důvěře veřejnosti v místní samosprávu a snižuje riziko zbytečných sporů či zásahů dozorových orgánů.
Prameny a literatura
Právní předpisy
1. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2. Listina základních práv a svobod, ústavní zákon č. 2/1993 Sb., zejména čl. 17.
Odborná literatura
3. HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. Obecná část.9. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016.
4. VEDRAL, Josef. Správní řád – komentář, 2. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2012.
5. SLÁDEČEK, Vladimír – Obecné správní právo – 4., aktualizované. Praha: Wolters Kluwer, 2019.
6. Koudelka Zdeněk, Průcha Petr a kol.: Zákon o obcích (obecní zřízení) - Komentář - 2. aktualizované vydání, Leges Praha, 2025
7. Ministerstvo vnitra České republiky - ODBOR VEŘEJNÉ SPRÁVY, DOZORU A KONTROLY MINISTERSTVA VNITRA (M. Veselý a kolektiv) 2025. Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků Praha, 2025 : MV ČR, dostupné na webových stránkách ministerstva. – úřední dílo
