Článek
Obojí je omyl. Český občanský zákoník dává zůstaviteli poměrně širokou svobodu – ale jen tehdy, když dodrží základní pravidla.
Co je závěť a k čemu slouží
Závěť je jednostranné právní jednání, kterým člověk určuje, kdo a v jakém poměru zdědí jeho majetek. Má vždy přednost před zákonnou dědickou posloupností. Pokud závěť neexistuje, nastupují zákonné dědické třídy – a výsledek často neodpovídá tomu, co by si zůstavitel skutečně přál.
Základní náležitosti závěti
Aby byla závěť platná, musí splňovat několik klíčových podmínek:
- Způsobilost zůstavitele
Závěť může pořídit každý svéprávný člověk. U osob s omezenou svéprávností se posuzuje, zda byly schopny pochopit význam svého jednání. - Vážná a svobodná vůle
Závěť nesmí vzniknout pod nátlakem, hrozbou či v omylu. Pokud by byla vynucená, lze ji později napadnout. - Určení dědiců a majetku
Je nutné jasně označit, kdo má dědit (jméno, případně vztah k zůstaviteli) a ideálně i v jakém poměru. Není nutné vypisovat každý hrnek či kalhoty, ale u významného majetku je přesnost zcela na místě. - Respekt k nepominutelným dědicům
Potomci mají ze zákona nárok na povinný díl. Nezletilí na tři čtvrtiny, zletilí na jednu čtvrtinu svého zákonného podílu. Úplné „vyšachování“ dětí bez zákonného důvodu nefunguje. - Forma závěti
A právě zde vzniká nejvíce mýtů.
Musíme vždy k notáři?
Krátká odpověď zní: ne, nemusíme.
České právo zná několik forem závěti:
- Vlastnoruční (holografní) – celá napsaná vlastní rukou a podepsaná. Nejlevnější varianta, ale také nejrizikovější z hlediska sporů. Doporučujeme, pište opravdu čitelně. Dejte si velmi záležet. I když jindy škrábete jako kocour nebo praktický lékař zde se přemožte a pište maximálně čitelně.
- Nevlastnoruční (allografní) – napsaná na počítači či jinak, podepsaná za přítomnosti dvou svědků.
Poznatek k allografní závěti z odborné literatury - „… listina nutně nemusí být před svědky sepisována . Svědek allografní závěti tak neosvědčuje obsah závěti, ale projev vůle zůstavitele spočívající v jeho výslovném prohlášení, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Výslovný projev vůle zůstavitele o tom, že allografní závěť obsahuje jeho poslední vůli může za určitých okolností spočívat i v pouhém pokývnutí hlavou, případně v jiném znamení, nemusí se jednat o přesné slovní spojení, které zůstavitel musí pronést.(viz Mučka, J., 2018 - seznam literatury pod článkem). Občanský zákoník, ani jiný právní předpis, prostě žádnou konkrétní zákonnou „magickou“ formuli nestanoví.
- Notářský zápis – nejbezpečnější forma, evidovaná v Centrální evidenci závětí.
Notář tedy není povinný, ale výrazně snižuje riziko, že se dědicové po smrti zůstavitele pustí do právních bitev. U složitějších rodinných či majetkových poměrů bývá notářský zápis spíše investicí než zbytečným výdajem.
Závěrem
Závěť rozhodně není dokument pro „bohaté a staré“.
Ergo kladívko, je to projev odpovědnosti vůči blízkým. Lze ji pořídit i bez notáře, ale vždy s rozmyslem. Nejhorší závěť je totiž ta, která neexistuje. Anebo ta, která skončí u soudu místo v klidném dědickém řízení.
V případě zájmu se tématu dědického práva může věnovat v dalších článcích.
Popřípadě dejte lajk a odběr autora. Hezký den.
Prameny:
https://www.mesec.cz/clanky/jak-sepsat-zavet/ - autor B.Kubešová
Občanský zákoník - 89/2012 Sb., účinnost od 1.1. 2014
Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, 2022.
https://www.epravo.cz/top/clanky/allografni-zavet-a-vybrane-problematicke-otazky-108458.html (Mgr. Jan Mučka, 2018)
https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-ceske-dedicke-pravo-koho-dnes-nemozno-vydedit-89146
https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-dedeni-druzky-po-druhovi-v-cr-jaka-jsou-dnes-pravidla-89576
