Dědictví. Jak se postupuje, když chybí závěť i dědická smlouva

Každodenní paragrafy. Dědictví. Jak se postupuje, když chybí závěť i dědická smlouva.

Dědění je téma, které obvykle řešíme až ve chvíli, kdy nás k tomu život (nebo smrt) donutí. Přesto je dobré vědět, jak celý proces funguje. Pokud zůstavitel — tedy osoba, která zemřela — nezanechal žádnou závěť ani dědickou smlouvu, přichází na řadu tzv. dědictví ze zákona.

Právě dědictví ze zákona se považuje za nejslabší dědický titul. Uplatňuje se pouze tehdy, když neexistuje žádné jiné přání zůstavitele, které by rozdělení majetku určovalo. V takovém případě nastupují do hry přesně stanovená pravidla — tedy zákon, který jasně určuje, kdo a v jakém pořadí majetek získá.

Zákon přitom vychází především z příbuzenských vztahů, případně z existujícího manželství nebo jiných specifických okolností, kdy osoba žila se zůstavitelem v jedné domácnosti.

Dědictví ze zákona může navíc „doplňovat“ závěť nebo dědickou smlouvu, pokud se stane, že některá část majetku nebyla těmito dokumenty pokryta.

Dnes se spolu podíváme na první dvě dědické třídy, které jsou základem pro pochopení celého systému.

První dědická třída — Děti a manžel/manželka

Pokud zůstavitel měl děti, patří dědictví právě jim a jeho manželovi či manželce. Všichni dědí stejným dílem.

Pokud některé z dětí zůstavitele už nežije, jeho podíl „nepropadá“, ale dědí ho jeho vlastní děti, tedy vnuci zůstavitele. Tímto způsobem se dědictví moudře „posouvá“ do dalších generací.

Příklad z praxe:
Představme si, že zemřel muž, který po sobě zanechal manželku a dvě děti. Celý jeho majetek se rozdělí na tři stejné části — jednu dostane manželka a po jedné každé z dětí.
Pokud by jedno z dětí zemřelo dříve, ale mělo své vlastní děti, rozdělí se tento podíl mezi ně.

2. dědická třída — Manžel/manželka, rodiče, a osoby ve společné domácnosti

Pokud zůstavitel neměl děti, majetek přechází na dědice druhé třídy. V této třídě dědí:

Manžel/manželka má v této třídě zvláštní postavení — zákon mu/jí zajišťuje alespoň polovinu dědictví. Zbylá část se pak dělí mezi ostatní dědice rovným dílem.

Názorný příklad z praxe:
Pokud zůstavitel nezanechal děti, ale zanechal manželku, oba rodiče a neteř, která s ním poslední rok žila ve společné domácnosti a pečovala o něj, bude rozdělení následující:

Manželka dostane polovinu pozůstalosti,

Druhou polovinu si rovným dílem rozdělí rodiče a neteř, tedy každý dostane jednu šestinu. Proč šestinu? Každý z nich dostává třetinu z poloviny, druhou polovinu má jak jsme uvedli výše pozůstalý manžel/ka.

Závěrem

Ergo kladívko, dědictví ze zákona může na první pohled působit jednoduše, ale v praxi bývá často zdrojem mnoha otázek. A někdy i právních sporů. První dvě dědické třídy, ale vytvářejí spravedlivý základ — nejprve chrání rodinu nejbližší (děti a manžela/manželku), a pokud děti nejsou, přicházejí na řadu rodiče a lidé, kteří se zůstavitelem sdíleli domácnost.

V příštím článku se podíváme na další dědické třídy, protože zákon má připravené řešení i pro případy, kdy zůstavitel nemá děti, rodiče ani manžela/manželku.

zakonyprolidi.cz

Občanský zákoník - 89/2012 Sb., účinnost od 1.1. 2014

Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, 2022.

https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-ceske-dedicke-pravo-koho-dnes-nemozno-vydedit-89146

https://medium.seznam.cz/clanek/legendarni-medved-dedeni-druzky-po-druhovi-v-cr-jaka-jsou-dnes-pravidla-89576

https://www.kurzy.cz/kalkulacka/odmena-notare/

https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/dedictvi-jednani-u-notare-krok-za-krokem.A161209_110836_viteze_sov