Článek
Vypráví paní Růženka - 56 let z Brna city:
Sedím na chladné plastové židli na policejní stanici. Z vedlejší místnosti je slyšet starý kávovar. Můj vyšetřovatel, unavený muž čekající na výsluhu s ošoupaným blokem, mě sleduje, jako bych měla klíč k nějaké tajné skříňce plné pokladů.
„Paninko,“ začne, „popište nám toho muže, co vám ukradl kabelku.“
Všechno to proběhlo tak rychle. Šla jsem po ulici, myšlenky se mi líně rozplývaly, jako kouřová stopa cigarety. A pak najednou rána zezadu, padám a kabelka je pryč. Rozhodila jsem rukama na obranu, i když to už dávno nebylo proti komu.
„Nevím,“ říkám vyšetřovateli ne nepodobnému Bolkovi Polívkovi z Případů Prvního oddělení po pravdě. „Nestihla jsem si ho pořádně prohlédnout“
„No tak, snad jste si něčeho všimla - byl tlustý nebo tenký, malý nebo vysoký“ zabručel policista trochu až neomaleně
- „Už vím soudruhu teda pane vyšetřovateli, byl to volič Pirátů.“ - vyjekla jsem bez rozmyslu a bez cenzury.
„Jak to víte?“ ptá se nevěřícně, trochu unaveně.
„Řekl mi to, když utíkal.“
Vyšetřovatel se na mě dívá, jako by čekal, že se rozesměju a řeknu mu, že je to vtip.
Jenže já vážně nelžu, bylo to tak, jako že se Růžena Dufková jmenuji.
Představte si to – borec vyrazí na svůj skoro každodenní kriminální lov kabelek a bůhvíčeho ještě a ve chvíli triumfu to prostě musí vykřiknout. Prostě musí být věrný pořekadlu - Jak poznáte voliče Pirátů? Sám vám to maximálně do deseti minut řekne.
Někde za rohem si určitě pomyslel, že konečně pro ten svůj ideál něco udělal, a možná si představil, jak kabelka mizí s ním za obzor.
Ergo kladívko, jako nějaká pirátská trofej.
"Máte velké štěstí, že už jich ubývá "- špitne sarkasticky policejní vyšetřovatel. Nezaručuji, že ho najdeme, ale je zde velká šance. Hergot ženská, vy máte ale štěstí.
- „Kdo je u Vás ženská, vy jeden uniformovaný mamlasi“ - zahuboval jsem na oko. A oba jsme se smáli až okna Petrova zařinčela.
