Článek
Na začátku svého vládnutí slíbila Fialova pětikolaliční vláda České republice zásadní věc – financování školství na úrovni alespoň průměru zemí OECD.
Tento slib byl přijat s nadějí, že konečně dojde k dlouho očekávanému zlepšení kvality vzdělávání a podpory učitelů.
Jenže, jak to u politických slibů často bývá, zůstalo zase pouze a jen u prázdných slov. Místo toho, aby vláda své plány realizovala, rozhodla se nyní dokonce pro přesně opačný krok – snížení rozpočtu na školství.
Návrh rozpočtu budí rozpaky
V současném návrhu rozpočtu se údajně počítá s poklesem financí pro školství o pět miliard korun. Možná i více.
Přitom aby Česká republika dosáhla průměru zemí OECD, musel by rozpočet naopak vzrůst o zhruba 40 miliard. Slib, že platy učitelů budou odpovídat 130 % průměrné mzdy, se tím pádem také stává čirou iluzí.
Proč se vláda, která se neustále ohání pojmy jako „inovace“, „vzdělanostní společnost“ a „konkurenceschopnost“, rozhodla omezovat rozpočet sektoru, který má potenciál přinést přesně tyto hodnoty?
Bohužel, odpovědi se od pravicových vládních politiků a političek jen tak nedočkáme. Politická scéna v české kotlině je přeplněna prázdnými frázemi.
Konkrétní kroky, které by vedly k dlouhodobé prosperitě státu, chybí. Je to paradoxní a nebezpečné, protože právě kvalitní vzdělávání je jedním z hlavních pilířů konkurenceschopnosti země. Což P. Fiala a Z. Stanjura tak rádi říkají, ale skutek utekl.
Utahujeme opasky spodním deseti milionům
Vláda se přitom tváří, že jedinou cestou k odpovědnému hospodaření je utahování opasků a snižování výdajů. Paradoxně sama mimo jiné navýšila počet svých ministrů a počet předražených místopředsedů Poslanecké sněmovny. Navyšuje počty úředníků, kde se dá. Vytváří nové odbory pro boj s dezinformacemi etc.
Jenže zodpovědné hospodaření neznamená škrtat tam, kde jsou výdaje investicí do budoucna. Vzdělání dětí a mladých je přesně tou oblastí, kde by se měl stát masivně angažovat.
Snad si to Fialova vláda brzy uvědomí, ale bez kvalitního školství zůstaneme stát na místě a budeme sledovat, jak jiné země rostou a inovují, zatímco my budeme dál bojovat s nekvalitním vzdělávacím systémem.
V České republice přitom stále chybí tisíce míst pro děti ve veřejných mateřských školách. Jistě ty zřizují či mají zřizovat obce a města, ale tam většinou sedí zase straničtí kolegové dnešních vládních elit.
Nadto je dobré upozornit, že regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání (nejen) na českých a moravských základních školách jsou propastné.
To, jaké vzdělání dítě dostane, závisí spíše paradoxně na místě jeho narození než na schopnostech, píli, elánu a ambicích.
Člověk nemusí být zrovna J. A. Komenský aby mu bylo nad slunce jasné, že zmíněný stav nejenže podrývá budoucnost dětí, ale také následnou celkovou prosperitu naší země.
Hazard nevídaný s budoucností naší
Omezováním financí ve školství česká pravostředová vláda nevídaně hazarduje s budoucností naší středně velké země.
Jenže, co jiného lze čekat od politiků, kteří jsou více zaujati krátkodobými úsporami než dlouhodobými investicemi do vzdělání?
Pokud skutečně chceme, aby naše země byla konkurenceschopná a inovativní, potřebujeme vzdělané děti. Ale zdá se, že tohle politici jako Zbyněk Stanjura a Petr Fiala nechápou – nebo možná nechtějí chápat.
(názorový článek)
-----------------------------------------------
Podklady a další informace:
www.msmt.cz
https://denikalarm.cz/2024/08/vlada-chce-opet-orezat-penize-na-skolstvi-vzdelani-povazuje-za-populismus/
www.vlada.cz
https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi
https://www.mapavzdelavani.cz/financovani-skol
https://skolskeodbory.cz/rozpocet-skolstvi-na-rok-2024-v-ohni-medialni-kritiky
https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6974803
