Hlavní obsah
Právo a státní správa

Správní právo a výbor pro národnostní menšiny. Znáte jej? Je ve vaší obci? Jak pracuje?

Foto: Legendární medvěd za pomoci AI Midjourney

Když se řekne výbor pro národnostní menšiny zastupitelstva obce.

Článek

Úvodem

Na úvod si stručně připomeňme, výbor pro národnostní menšiny zastupitelstva obce zřizuje obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu nejméně deset procent občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české. Ale současně musí být splněna podmínka, že o to písemně (nikoliv ústně – třeba na zasedání zastupitelstva obce) musí zažádat spolek zastupující zájmy předmětné národnostní menšiny. Přinejmenším polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin. V případě, že je prokázaný nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin, pak se tato povinnost na minimální zastoupení nevymáhá.[1] Nicméně teleologickým výkladem docházíme k závěru, že by se mělo jednat o krajní řešení, přednost by měli mít, z logiky věci, vždy příslušníci národnostních menšin.

Dodejme pro vyšší informační komplexnost, že obdobný výbor se ex lege zřizuje také podle zákona o krajích i podle zákona o hl. m. Praze.

Rozdíl spočívá de facto pouze ve výši procentuální kvóty, která je zde stanovena na pět procent občanů hlásících se k národnosti jiné než české (srov. § 78 odst. 2 zákona o krajích, resp. § 78 odst. 2 zákona o hl. m. Praze).[2]

Stačí přechodný pobyt?

V praxi se možno setkat s otázkou, zda se započítávají do rozhodného počtu obyvatel obce, kteří se hlásí k jiné než české národnosti, fyzické osoby s trvalým pobytem, nebo i osoby s přechodným pobytem?

Jádro ustanovení § 117 odst. 3 zákona o obcích spočívá v tom, že se jedná o občany obce. S ohledem na ustanovení § 16 odst. 1 téhož zákona platí, že občanem obce může být pouze státní občan České republiky, který má v obci trvalý (nikoliv jen přechodný) pobyt.[3]

Skupina osob hlásících se k jiné než české národnosti tedy může být tvořena pouze z této kategorie obyvatel. Citovaná interpretace odpovídá i definici národnostní menšiny v § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin. Podle něj se za národnostní menšinu považuje společenství občanů České republiky trvale (nikoliv nahodile)[4] žijících na území ČR, kteří se od ostatních obyvatel odlišují zpravidla svým etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Tito občané tvoří početní menšinu populace a zároveň projevují vůli být uznáváni jako národnostní menšina za účelem zachování a rozvoje své svébytnosti, jazyka a kultury a také za účelem vyjádření a ochrany zájmů svého historicky utvořeného společenství.

Dobrovolný výbor

Dále se nabízí logická otázka, zda je možné zřídit výbor pro národnostní menšiny i tehdy, jestliže v obci není požadované procentuální zastoupení menšin? Anebo požadovaný procentuální počet, lidověji řečeno, uteče o malý kousek, respektive o pár osob s trvalým pobytem v obci.

Ano, zastupitelstvo se zde může chovat proaktivně a výbor zřídit „dobrovolně“, tedy jakoby navíc. Zastupitelstvo obce má v této věci volnou ruku, takže pokud se rozhodne, může výbor zřídit, kdykoliv podle svého uvážení. A to dokonce i kdykoliv v průběhu volebního období. Důležitá připomínka, v takovém případě není nutné dodržet zákonné pravidlo, o kterém jsme psali výše, podle kterého by příslušníci národnostních menšin museli tvořit alespoň polovinu členů výboru. Sečteno – to u „dobrovolného“ fakultativního výbor pro národnostní menšiny prostě neplatí.[5]

Nutno schválit každého navrženého kandidáta z národnostní menšiny?

Dalším častým praktickým oříškem bývá, zda je zastupitelstvo obce povinno do výboru schválit, zvolit a jmenovat každého navrženého kandidáta. In medias res – to opravdu nemusí, ani i když se jedná o kandidáta řádně navrženého národnostním spolkem. Ostatně z právního hlediska nutno zohlednit, že výbory se personálně naplňují volbou - viz ustanovení § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích – a při demokratickém průběhu voleb nemožno vyloučit ani nezvolení navrhovaných kandidátů.[6]Volba prostě není automatická povinnost někoho někam zvolit či něco odhlasovat. [7]

Předsedou výboru pro národnostní menšiny zastupitelstva obce musí být ze zákona vždy pouze a jen člen zastupitelstva obce. A to celou dobu trvání zmíněného výboru. To je zákonný rozdíl oproti osadnímu výboru, který předsednictví výhradně člena zastupitelstva obce nepožaduje.

Jak se postupuje v případě, že žádný ze členů zastupitelstva není příslušníkem národnostní menšiny? Kdo je pak předsedou výboru?

Kterak jsme zmínili výše sice ex lege platí, že přinejmenším polovinu členů výboru zastupitelstva musí tvořit příslušníci národnostních menšin, jestliže o to mají reálný zájem. Avšak zákonná povinnost, aby i předsedou (nebo místopředsedou) byl příslušník národnostní menšiny de lege lata, neexistuje. Takže ke splnění požadavků kladených zákonem o obcích – z. č. 128/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) naprosto postačuje, že předseda je řádným členem zastupitelstva[8], a tedy i klidně z „národnostní většiny“.

Prameny a další informace:

Zákon o obcích – z. č. 128/2000 Sb.

Metodické doporučení k zákonu o obcích a činnosti úsc, Odbor VSDK MVČR, 2019 (úřední dílo)

Koudelka Z, Průcha, P. a kol. : Zákon o obcích (obecní zřízení), Komentář, Leges, Praha, 2019

Kopecký M., Průcha, P., Havlan, P. a kol. : Zákon o obcích. Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků. Komentář. 4. vydání, Wolters Kluwer, Praha, 2022

Kovářová, A.: Zákon o obcích. Praktický komentář, Wolters Kluwer, Praha, 2023

[1]Viz § 117 odst. 3 zákona o obcích

[2] O složení a činnosti Výboru pro národnostní menšiny ZHMP i si možno přečíst zde: https://praha.eu/vybory#/detail/-37315?periodId=-36525&year=2025&showAll=true. Předsedou je aktuálně zastupitel HMP Mgr. Jiří Knitl (Praha sobě)

[3] Srov. též zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

[4] Např. turisté nebo studenti v rámci programu Erasmus nebo jiných výměnných pobytů či stáží.

[5]K obdobnému odbornému názoru dochází i Metodické doporučení k zákonu o obcích a činnosti úsc, Odbor VSDK MVČR, 2019 (úřední dílo).

[6]Zpravidla se tak děje u problémových kandidátů se kterými byly problémy již v minulém volebním období. Například měli problém s docházkou, chodili pozdě anebo vůbec. A když přišli, tak přišli pozdě a ještě vnášeli na pořad jednání „dusnou atmosféru“ či navrhovali úplné nesmysly mimo rámec zákonů ČR.

[7] Toho jsme si užili dostatečně před rokem 1989.

[8]Lhostejno zda koaličním, nebo opozičním

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz