Článek
Obiter dictum je nepřekvapivě latinský (nikoliv ruský, japonský nebo anglický) termín, který v překladu znamená „mimochodem řečeno“.
V báječném světě práva tento pojem označuje část odůvodnění soudního rozhodnutí, které není nutné k vysvětlení závazného výroku soudu.
Jinými slovy, jde o vedlejší poznámky soudce (někdy možná i jeho asistenta), které nemají přímý vliv na to, jak soud rozhodl, ale mohou obsahovat (ne)zajímavé právní názory, úvahy nebo doporučení.
Jak se liší od ratio decidendi?
Každé soudní rozhodnutí se skládá ze dvou základních částí:
- Ratio decidendi – závazné důvody rozhodnutí, které určují, proč soud rozhodl právě tak, jak rozhodl. Tyto důvody jsou klíčové pro další soudní praxi, protože jsou závazné jako precedent.
- Obiter dictum – nezávazné úvahy nebo poznámky, které nejsou nutné pro odůvodnění rozhodnutí. Tyto pasáže mohou být inspirativní pro budoucí rozhodování, ale nemají právní závaznost.
Skutečnost, že soudní rozhodnutí musí mj. obsahovat výrok (enunciát), odůvodnění, označení subjektu, který jej vydal či místo a datum a místo vydání, či poučení o opravných prostředcích, nyní neřešíme, to není zde pro naši tematiku relevantní. Lidověji řečeno, to je nám teď platné jako českému turistovi v Tatrách sandály.
Proč je obiter dictum důležité?
Přestože obiter dicta nejsou právně závazná, mají svůj význam. Často poskytují cenné náhledy na právní myšlení váženého soudce nebo soudu. V některých krajních případech mohou být tyto poznámky impulsem pro změnu zákonů nebo pro posun v právní interpretaci.
Například soudce může v obiter dictum naznačit, jak by se vypořádal s jinou, hypotetickou situací, což může být užitečné pro právníky i soudy, které se podobnými případy budou zabývat v budoucnosti.
Příklad z praxe
Pokud by například Nejvyšší soud rozhodl, že konkrétní případ je promlčený (to by bylo jeho ratio decidendi), ale zároveň by uvedl, že i kdyby nebyl, žalobce by pravděpodobně neuspěl z jiného důvodu, šlo by o obiter dictum.
Tato poznámka by nebyla závazná pro další soudy ani nikoho jiného, ale mohla by třetím stranám poskytnout vodítko při rozhodování podobných případů.
Význam pro právní kulturu
V dnešním českém právním systému, který se řídí kontinentální tradicí, není role obiter dicta sice tak žuloprdně zásadní jako v anglosaském systému, kde precedenty hrají klíčovou roli. Nicméně s rostoucí důležitostí judikatury se zvyšuje i vliv obiter dicta, protože tyto poznámky pomáhají formovat kvalitu právní interpretace. A mohou přispět k její větší hloubce, ale i rozmanitosti.
Závěrem
Sečteno - řešený obrat obiter dictum (mimochodem řečeno) uvádí daný právní případ do širšího kontextu. „Obíčko“ (jak říkají nejen mladší moravští právničky a právníci) , blíže vysvětluje důvody soudního (výjimečně správního) rozhodnutí.
Obíčko často v praxi paradoxně může představovat i důležitější element než samotné ratio decidendi.
Účinky O.D. směřují do budoucnosti, ke sjednocování rozhodovací praxe, určují, jakým směrem se ubírá rozhodování Ústavního soudu a co je jím považováno za ústavně konformní, což v důsledku právo dotváří a způsobuje, že je takové, jaké je. Obiter dictum tedy působí precedentně.
Prameny a další informace:
https://jinepravo.blogspot.com/2008/04/ho-tam-jet-obko.html
(autorem textu je vynikající právní pedagog, mj. kdysi vedoucí mé diplomky a bývalý ústavní soudce Vojtěch Šimíček)
https://iuridictum.pecina.cz/w/Ratio_decidendi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obiter_dictum
ŠIMÍČEK, Vojtěch. In FILIP, Jan, HÖLLANDER, Pavel, ŠIMÍČEK, Vojtěch (eds). Zákon o ústavním soudu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 294 - 299.
