Článek
Rozkaz shora byl jasný, občanka bez razítka byla podezřelá a kdo neuměl pochodovat, ten se to měl rychle naučit. A tak jsem se jednoho krásného dne ocitl na základní vojenské službě na Slovensku, v Prešově.
Prešov byl krásné město. Tedy – dozvěděl jsem se to až později, když jsem ho po roce a půl spatřil za denního světla a bez samopalu. První měsíce jsme totiž znali hlavně kasárna, buzerák a okolní terén, který byl oficiálně označován jako „les“, ale prakticky šlo o nekonečný prostor vhodný k plazení, zakopávání se a ztrácení iluzí.
Na rotě nás bylo všechno možné národnostní složení tehdejší federace. Moraváci, Slováci, Pražáci (ti to měli nejtěžší, protože jim nikdo nerozuměl), jeden Maďar a jeden kluk z Ostravy, kterému nerozuměl vůbec nikdo, včetně politruka. Dorozumívacím jazykem se tak stal zvláštní mix češtiny, slovenštiny, sprostých slov a zoufalých gest.
Nezapomenutelná byla kuchyně. Kuchyně byla místem, kde se testovala fyzika i víra. Knedlíky plavaly v čemsi, co se oficiálně jmenovalo omáčka, ale konzistencí to připomínalo stavební lepidlo. Maso bylo tak tvrdé, že kdybychom ho hodili po imperialistech, způsobili bychom mezinárodní incident. Přesto jsme jedli všechno.
Hlad je nejlepší kuchař a vojna jeho šéfkuchař.
Jednou nás poslali na cvičení do terénu. Pršelo. Hodně. Vlastně pořád.
Leželi jsme v bahně, maskovaní tak dokonale, že nás nepoznaly ani vlastní matky. Velitel obcházel zákopy a ptal se: „Súdruh vojak, ste pripravený brániť socialistickú vlasť?“
A my, promočení, špinaví a šťastní jen proto, že ještě žijeme, jsme sborově odpovídali: „Tak určitě, ty gumo!“
Večer na cimře jsme pak sušili ponožky na topení, vyprávěli si historky z domova (o holkách a pivu) a byli si navzdory všemu podezřele blízcí. Protože vojna vás naučí spoustu věcí: rychle se oblékat, pomalu myslet a hlavně si vážit obyčejné svobody.
Závěrem
Když jsem z Prešova odcházel do civilu, měl jsem o pár kilo míň, o pár iluzí míň, ale o desítky historek víc.
A dodnes, když slyším povel „Pozor!“, instinktivně se narovnám. Naštěstí už jen v duchu.
😊
Myslíte, že by se měla vrátit PVS? Napište nám do komentářů pod článkem.
