Článek
Roubíček se rozhodl prodat dům a předal celou záležitost agentovi.
Ten napsal skvělý inzerát, takový ten, který se přenádherně čte a láká ke koupi.
Khon si ho přečetl a zeptal se: „To je všechno pravda?“
„Samozřejmě, proč se ptáte?“
„Stornujte to. Ten dům je příliš dobrý, než abych ho prodával…“
------------------------------
Starý obchodník Goldstein umírá. Celá rodina postává kolem jeho lože a umírající sípavě povídá: „Sáro, ženo moje, jsi tu?“ „Jistě, to víš, že jsem.“
„A David, můj prvorozený syn, je tu taky?""Ano, tato, jsem tady.“
„A Izák, můj mladší syn, taky?“ „Ano, tatjinku, jsme tu všichni.“
„Hergot!! A kdo je ve kšeftě!?“
-------------------------------------------
Potká jednou Kohn tak zadumaného Roubíčka (inu, koho jiného), až do něj musí šťouchnout, aby si jich všimli.
„Tak copak je, Kohn, to jsou plajte nebo jim někdo umřel nebo co se stalo, že jsou tak mimo, že choděj po ulici jako bez duše?“
"Ale plajte bych nebyl, ale můj jedinej syn, Mojše! Jen si to představěj, teď se vrátil z rekreace a první, co mi povídá, teda, jako že se asi budu zlobit, ale teda, že on, jako Mojše, že už teda nechce bejt Žid.
Co tomu říkaj?"
„No, co tomu říkám, no že to je komický, že voni to říkaj mně, to tomu říkám. Náš Icik včera přijel z Tater a už na chodbě mi říká: Tato, já už nechci bejt Žid, já chci bejt křesťan. A proto říkám, že to je komický, že voni tohle říkaj mně.“
A byli smutní oba, no co měli dělat. A pak kdože prej jim poradí a že jedině rabín. Rabín je posadil a pozorně vyslechl a když skončili, tak povídá:
„No, co tomu říkám. Říkám, že to je komický, že vy dva to vyprávíte právě mně! Můj jedinej syn, David, se zrovna vrátil z Tel Avivu, ne?, študoval tam na rabína, ne?. Přijel, tadyhle se posadí a povídá: Mám pro tebe papá dvě špatný zprávy. Já už nechci bejt rabín a za druhý, já už nechci bejt Žid. A proto říkám, že to je komický, že to vy dva vyprávíte právě mně.“
„Joj“, povídá pan Roubíček, „tedy tomuhle říkám neštěstí. A co jsi dělal, rebe?“
„No co, co jsem dělal. Sebral jsem se a šel jsem do templu, poklekl jsem a prosil Hospodina, aby sestoupil, abych mu to řekl.“ - „A on sestoupil?“ - „No ano, sestoupil, jsem rebe.“ - „A tys mu to řek'?“ - No ano, já mu to řek'." - „A co on na to?“ - "No, on povídá:
„No, to je komický, že ty tohle říkáš ausgerechnet mně!“
-------------------
