Článek
Extremisté přecházejí do online prostředí. Hranice se postupně mění. Často tito lidé hledají inspiraci v zahraničí a, ačkoli si to ani neuvědomují, pohrdají principy demokracie. Ministerstvo vnitra vydává každoročně zprávy, ve kterých hodnotí extremismus v České republice. Problém však zůstává v online prostředí, kde tito uživatelé vidí slepě anonymní prostor, ve kterém se mohou otevřeně projevit.
Bavíme se o antisystémovém hnutí Jindřicha Rajchla. Postupně se objevují nové politické strany s typicky dominantními osobnostmi. Názorový střet je zcela přirozený, ale problém lidí, kteří jsou v mých očích problémoví, jsou ti, kteří například zneužívají pojmy jako je „totalita“ či komunistické praktiky. Tyto pojmy jsou často aplikovány těmito skupinami na případy, které s nimi však nesouvisí, a právě toto zneužívání následně znehodnocuje oběti režimů států, které jsou mezinárodně popisovány jako totalita.
Problém je, že někdo zkrátka nerad hledá vysvětlení. Dezinformace přijímá bez ověření pravdivosti. Právě lidé jako je Jindřich Rajchl tyto praktiky využívají a cílí na tyto skupiny občanů záměrně. Také využívají sílu domněnky, že vláda či systém něco tají, a oni jsou právě ti, kteří ukazují tu čistou ryzí pravdu.
Rezonují témata jako je migrace. Samozřejmě covid a očkování. To bylo téma, které v podstatě rozdělilo skupiny a rozšířilo ve společnosti celou řadu konspirací. Válka na Ukrajině. Rezoluce mezi Ukrajinci a Romy. Samozřejmě medializace těchto případů ne vždy přispěje k tomu, aby veřejnost pomohla k objasnění případu, spíše naopak. Není náhoda, že Jindřich Rajchl cílí na ty nejvíce sociálně slabé skupiny, které bojují s nedostatkem prostředků a má možnost jim vtloukat do hlavy, že peníze, které měly dostat oni, dostávají Ukrajinci, migranti či Romové.
Mezi extremisty dnes nepatří převážně mladí lidé, ale spíše starší generace, které jsou starší než 40 let. Tato skupina je jakýmsi hybridem různých typů radikalismu. Nacházejí útěchu často u nedemokratických států, jako je dnešní Rusko. Samozřejmě tento trend se výrazně zvýšil po vypuknutí války na Ukrajině, která zapříčinila energetickou krizi a pád mnoha rodin do chudoby.
Po politické stránce je největší sympatizace s SPD, která v současnosti, ale i v minulosti, měla velmi výrazné extremistické ikony. Protesty proti vládě jsou v Česku stále oproti zahraničí poměrně umírněné. Problém v současných protestech proti vládě vidím zejména v tom, že často jsou tyto akce pod taktovkou dezinformátorů, kteří cílí na skupinu, která je zoufalá a nespokojená. Nepracuje se tam s ověřenými informacemi, Jindřich Rajchl nenabízí žádné řešení, nýbrž otřepané fráze, které však znějí v očích demonstrantů podstatně lépe, jak slova vlády.
Po ekonomické stránce to, co česká vláda dělá, nemá smysl, a s deficity se nepracuje výhledově vůbec dobře. Avšak to, co považuje za adekvátní předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl ve svém programu, je neproveditelné a funguje jako kosmetická vložka, která má být pro jeho sympatizanty světlem na konci tunelu, které se nikdy nerozsvítí.
Problém osobně vidím v tom, že část občanů neumí pracovat s dezinformacemi a ověřovat je. Je to selhání vlády, která před nimi dostatečně neinformuje a nevaruje. Je to problém hlavně komunikace, která směrem k občanům pokulhává. Kroky, které vláda dělá pro občany, nejsou transparentní a nedostatečně si za nimi stojí. Z mého pohledu, kdyby vláda byla v tom, co dělá, konzistentní a transparentní, vyhnula by se situacím, jako jsou demonstrace podobné té dnešní na Václavském náměstí. Lidé vládě nevěří, a je to poměrně logické, jelikož zkrátka mění cifry a rozhodnutí během měsíců i několikrát. Těmito kroky však dává náboj lidem jako je právě Rajchl, aby celou situaci interpretovali po svém.
