Článek
Slova náměstka ruské bezpečnostní Rady Dmitrije Medvěděva moc lidí už nemůže brát ani moc vážně. Jeho výhružky atomovým útokem se staly tak běžné, že většina světa je již ignoruje. Právě slova o atomovém útoku se však nelíbí Číně, a prezident Si Ťin-pching poměrně důrazně varoval přímo ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Medvěděva zkrotil.
Diskuse ohledně použití jaderných zbraní, na kterou se odkázal i čečenský předák Ramzan Kadyrov, dosáhly svého vrcholu v letošním červnu. Čestný předseda Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku, Sergej Karaganov, ve svém článku publikovaném uprostřed června, se vyjádřil k válce na Ukrajině takovým způsobem, že nemůže skončit jinak než prohrou Západu. Reakce na toto vyjádření nezůstaly dlouho čekat.
Ruská jaderná strategie umožňuje tuto možnost, avšak pouze v případě, že by Rusko čelilo extrémně ničivému útoku na svém území. Tento důvod je zároveň příčinou toho, proč Západ pečlivě dbá, aby zbraně, které dodává, nebyly použity k útokům na původní území Ruské federace. To také vysvětluje, proč si Ukrajinci při svých útocích na ruském území vyrábějí a využívají drony.
Karaganov nicméně nepovažuje něco jako je preventivní jaderná válka a vyhrožování jadernými zbraněmi příliš omezujícím problémem, a to i přes ruskou legislativu. Tento postoj se však neshoduje s názorem Putina, který použití jaderných zbraní striktně odmítá s tím, že Rusové je nepotřebují. Těžko však říci, zda tak činí z vlastní iniciativy, nebo na něj tlačí Čína, které tento postup dlouhodobě nevyhovuje.
Právě Si Ťin-pching během březnové návštěvy Moskvy striktně varoval Putina, že Čína nepřeje si nic takového jako je jaderná válka a výhrůžky použitím jaderných zbraní. Čína udržuje velmi dobré obchodní vztahy nejen s Ruskem, ale i s Ukrajinou. Celá válka má negativní dopad na obchod, a toto je poslední věc, kterou by Čína chtěla, aby se do ní zapojila. Zejména proto, že Čína hodně investuje do iniciativy Pásu a stezky, která má pro ni ekonomicky významný potenciál.
Číňané se celkově staví k válce zdrženlivě a spíše neutrálně. Důvodem není pouze obava o mezinárodní obchod s Evropou. Mají názor, že nikdo nemá právo bez trestu napadat území jiného suverénního státu. Připouštějí však, že je třeba zvážit konkrétní situaci a důvody, proč byla daná země napadena. Tím zmiňují i hrozbu, kterou NATO představuje blízko ruských hranic.
Nicméně i když Rusko zdůrazňuje obavy z dlouhodobého vlivu NATO a jeho přiblížení k ruským sférám vlivu, to stále neospravedlňuje jeho právo napadnout jiný suverénní stát a terorizovat jeho obyvatele. Zůstává otázkou, zda ruské vedení má opravdu takový strach z vlivu NATO, že hrozí jadernou válkou, nebo zda jednoduše jde o projev psychopatického jednání některých v ruském vedení.
